Likvidátor Harvardského průmyslového holdingu Zdeněk Častorál v pátek znovu podal návrh na insolvenci společnosti. Soud zahájil insolvenční řízení a rozhodne, zda pošle společnost do úpadku. Původní návrh z počátku listopadu neobsahoval všechny potřebné dokumenty a soud proto původní návrh odmítl. Harvardský průmyslový holding je nástupcem harvardských fondů Viktora Koženého.
Druhý pokus o insolvenci Harvardského průmyslového holdingu. Likvidátor podal nový návrh
Opětovný pokus uvést společnost do insolvence zjistila ČT z Insolvenčního rejstříku. Další věřitelé nyní mohou přihlašovat své pohledávky. Podle dřívějšího vyjádření předsedy představenstva holdingu by insolvence znamenala definitivní konec nadějí na navrácení majetku, který v 90. letech vytuneloval Viktor Kožený a Boris Vostrý.
Původní návrh zamítl pražský městský soud 8. listopadu 2016. Návrh podle usnesení neobsahoval potřebné údaje. „Dlužník v insolvenčním návrhu neosvědčil, že má závazky déle než 30 dní po lhůtě splatnosti. Stejně tak nemohl soud dospět k závěru o úpadku dlužníka ve formě předlužení, když souhrn závazků dlužníka nepřevyšuje souhrn majetku společnosti,“ uvedl soud v odůvodnění. Dále se dlužník nijak nevyjádřil k dobytnosti pohledávek.
Z nového návrhu vyplývá, že likvidátor doplnil potřebné údaje. Upřesnil také například pohledávku vyplývající ze směnek, která je v celkové výši téměř 10 miliard korun. Právě její dobytnost označil Častorál za problematickou vzhledem k tomu, že odsouzení Kožený a Vostrý se skrývají v zahraničí. Reálná výše ale bude závislá na rozhodnutí soudu, stejně jako posouzení celého insolvenčního návrhu.
Vymáhání podle Častorála ztěžují soudní poplatky
Častorál funkci likvidátora harvardského holdingu vykonává šestnáct let. Holding má asi 240 tisíc podílníků. Likvidaci a konání valných hromad provází už řadu let mnoho právních sporů. „Z hlediska pohledávek, které máme, překračují 20 miliard. A z hlediska závazků, které máme, to je vlastně několik milionů,“ sdělil při podání prvního návrhu Častorál České televizi.
Vymáhání majetku ve prospěch akcionářů je podle Častorála ztíženo i tím, že již ve dvou případech soudy neosvobodily Harvardský průmyslový holding od soudních poplatků, které činí mnohamilionové částky. Tím je HPH omezen ve vymáhání majetku nebo dokonce zbaven možnosti uplatňovat nároky v odvolacím řízení. Naopak insolvenční správce ze zákona by soudní poplatky neplatil.
Holding, který vznikl z Harvardských privatizačních fondů zakladatele Viktora Koženého, byl podle Častorála v devadesátých letech minulého století v Česku napaden ekonomickou kriminalitou. Za tuto trestnou činnost byli pravomocným rozsudkem Vrchního soudu v Praze z října 2012 odsouzeni Kožený a pozdější likvidátor fondů Boris Vostrý k nejvyšším trestům odnětí svobody a současně jim byla uložena povinnost k náhradě škody dnes přesahující 17 miliard korun. Odsuzující rozsudek se týkal let 1995 až 1997. K náhradě škody nedošlo, dodal.