Lidé stále více zkoušejí alternativní investice. Do zlata, známek nebo do stavebnic

Kam lidé investují (zdroj: ČT24)

Drahé kovy, poštovní známky, obrazy, nemovitosti nebo třeba i stavebnice. Češi se stále častěji poohlížejí po alternativních - tedy nebankovních - investicích. Můžou za to hlavně nízké úrokové sazby. Navíc stavební spoření nebo penzijní připojištění už lidem nevydělávají tolik, co dřív.

Například Jana, která pracuje jako finanční poradkyně, investuje už dva a půl roku do zlata. Vede ji k tomu poznání, že stavební spoření, které měla asi 10 let, už není v současné době taková „hitparáda“ jako dříve. 

Lidé kupují zlaté mince nebo slitky. 

Předseda představenstva Golden Gate Vladimír Brůna uvádí, že nejčastěji investují do zlata do slitku o velikosti jedné trojské unce. Ta váží 31,103 gramů a v současné chvíli stojí něco přes 30 tisíc korun.

Spoření2
Zdroj: ČT24

Známky i lego

Filatelista Petr Kučerňák sbírá známky od dětství. Nasbíral jich už tisícovky a kupuje stále další. O prodeji těch nejcennějších, co má, které mohou mít hodnotu až několik tisíc korun, vůbec neuvažuje.

Jestli o to někdo v rodině bude mít zájem, tak je (známky) dostane. Když ne, tak se třeba na důchod budu bavit tím, že to budu prodávat.
Petr Kučerňák
filatelista

 Za známky jsou lidé ochotni dávat stále víc. Burzovní index, který sleduje hodnotu 250 těch velmi vzácných, roste skoro o 9 procent ročně. Zájem o filatelii v Česku letos oživila koupě Modrého Mauritia neznámým investorem. V oblibě zůstávají i historické mince nebo pohlednice.

Známky
Zdroj: ČT24

V oblibě některých investorů jsou i stavebnice lego. Za nejhodnotnější považují sety, které se už nevyrábějí a existuje jich jen limitované množství. 

Musí však být opravdu zabalené, s nepoškozenou krabicí, pak se to dokáže krásně zhodnotit, připomíná ředitel LeMi a Muzea kostek Jan Vokolek. „Zhruba tak 40 procent lidí u nás nakupuje za účelem, aby jednou stavebnici prodali za mnohonásobně větší peníze,“ dodává.  

Ekonomové považují sběratelství za zajímavou alternativu k ostatním investicím. Není ale vhodné pro každého. Sběratel musí mít dlouhodobý přehled o vývoji cen daných předmětů na trhu. Navíc, jejich hodnota stoupá většinou i několik desítek let. 

Přibývá bytů jako investice

Nejtypičtější investicí je nyní městský byt 2+kk, s nízkými náklady na provoz a s parkovacím stáním. Cena mezi dvěma až třemi miliony korun. Na odbyt jdou ale i několikanásobně dražší domy a to díky nízkým úrokovým sazbám.

Například v pražském Šáreckém údolí je padesát nových domů. Některé už jsou hotové, zbytek bude dokončen v příštím roce. Už teď je prodáno skoro 30 z nich. Někteří majitelé v nich ale bydlet nebudou. „Je to tak fifty fifty. Hodně lidí - což jsme rádi - to kupuje jako vlastní bydlení, to znamená, že ten areál bude žít. Ale jsou tu i lidé, kteří to kupují jako investici do budoucna a na pronájem,“ říká jednatel KKCG Real Estate Patrik Skála. 

Spoření3
Zdroj: ČT24

Investice do bydlení nemusí překročit několik milionů korun. Ceny se liší hlavně podle toho, kde se nemovitost nachází. Například v ústecké části Mojžíř je možné koupit byt 3+1 už za 200 tisíc korun. Byty jsou levné, protože lidé, kteří tady žili roky, se snaží odstěhovat kvůli konfliktům s nově příchozími obyvateli. Jenom loni na sídlišti změnilo majitele 76 bytů. Levné byty pak skupují investoři a dál je pronajímají.

Vložit peníze do bydlení ale zdaleka nemusí být zázračná cesta k bohatství. Investoři proto radí mít vše dobře spočítáno dopředu. Tedy hlavně vysokou pravděpodobnost, že se byt pronajme za stejnou, nebo vyšší cenu, než je měsíční splátka hypotéky. Jedině tak se financování bytu, ve kterém člověk nebydlí, nestane přítěží.

Uložit

Vydáno pod