Podnikatelská důvěra v Německu se v říjnu překvapivě zlepšila. Dostala se tak na nejvyšší úroveň za dva a půl roku. Vyplývá to z průzkumu institutu Ifo. Údaje signalizují, že šéfové německých podniků jsou optimističtější ohledně vyhlídek největší evropské ekonomiky. Index německých akcií po zprávě vzrostl na letošní maximum.
Optimismus v německých firmách. Podnikatelská důvěra je nejvýš od dubna 2014
Index podnikatelské důvěry, který je založený na průzkumu mezi zhruba sedmi tisícovkami německých firem, v říjnu vzrostl na 110,5 bodu ze zářijových 109,5 bodu. Nacházel se tak na nejvyšší úrovni od dubna 2014. Analytici dotazovaní agenturou Reuters přitom předpokládali, že hodnota indexu zůstane beze změny.
Německé akcie zareagovaly pozitivně, akciový index DAX se vyšplhal na nové letošní maximum. „Jsou to velmi dobré údaje. Německá ekonomika je opět výrazně silnější, a to zejména díky růstu zpracovatelského sektoru,“ uvedla ekonomka Ulrike Kastensová z banky Sal. Oppenheim.
Podnikatelská nálada je solidní a obavy ohledně vleklých a obtížných jednání o brexitu se již nezdají být zátěží.
Kastensová poukázala rovněž na vzestup stavebního sektoru. Poptávka po nemovitostech v Německu roste díky dobrým podmínkám na trhu práce a rekordně nízkým nákladům na půjčky. Stavebnictví těží i z růstu státních výdajů na sociální bydlení, za kterým stojí příliv migrantů.
Optimismus z budoucího vývoje
Šéf institutu Ifo Clemens Fuest uvedl, že německé firmy jsou nyní spokojenější se současnými podnikatelskými podmínkami a že manažeři rovněž vyjadřují mnohem větší optimismus ohledně vývoje v příštích měsících.
Podle hlavního ekonoma Ifo Klause Wohlrabeho již šéfové německých podniků vstřebali rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie. Exportní firmy navíc potěšily příznivé ekonomické signály přicházející z Číny a Spojených států.
Německá vláda tento měsíc zvýšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,8 procenta z dříve předpokládaných 1,7 procenta. Německo by tak mělo vykázat nejsilnější růst za posledních pět let. Ke zlepšení prognózy přispěly vyšší státní výdaje na migranty, nižší ceny ropy a slabší euro.