Průmysl i stavebnictví v červenci výrazně klesly, zahraniční obchod se nečekaně dostal do deficitu. Vyplývá to z úterních zpráv Českého statistického úřadu (ČSÚ). Průmyslová produkce v tomto měsíci meziročně klesla reálně o 14,1 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla o 7,6 procenta. Analytici však zdůrazňují, že jde jen o jednorázový efekt spojený s celozávodními dovolenými.
Dovolené v automobilkách stály za propadem průmyslu. Stavebnictví zrychlilo pokles
Dovolené v automobilkách stály za propadem průmyslu (zdroj: ČT24)
Za propadem průmyslové produkce stály zejména celozávodní dovolené v průmyslových podnicích, například ve Škodě Auto. Ty letos připadly právě na červenec, loni na srpen. Právě automobilový průmysl měl na červencové číslo největší vliv, když se výstup automobilek a přidružených podniků snížil o téměř 35 procent, podotkl ekonom Marek Dřímal z Komerční banky.
V červnu přitom průmysl naopak meziročně vzrostl téměř o čtyři procenta.
„Vliv celozávodních dovolených je opravdu významný a kvůli střídání červencových a srpnových termínů ho nedokážou ani zachytit běžné metody očišťování dat. Zatímco letos v červenci klesl průmysl meziměsíčně o 7,6 %, v loňském srpnu činil propad 11,5 % a v srpnu 2014 dokonce 13,5 % meziměsíčně,“ dodal ekonom.
Dnešní data (o průmyslové výrobě) je potřeba brát s rezervou. Nejlepší bude počkat si na srpnová čísla a hodnotit letní měsíce společně. Za celý letošní rok odhadujeme růst průmyslu na 3,3 procenta, po loňských 4,8 procenta.
Zahraniční obchod nečekaně v deficitu
Ekonomové se slabším výsledkem zahraničního obchodu (vzhledem ke státním svátkům a celozávodním dovoleným) počítali, deficit obchodní bilance (1,5 miliardy korun) ale nečekali. V dalších měsících by se export měl podle nich vrátit k růstu.
Podle hlavního ekonoma ING pro ČR Jakuba Seidlera byl ovlivněn jednorázovými vlivy, a bližší analýza čísel by tak měla podle něho jen malou vypovídací hodnotu.
Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová upozornila, že po červnovém přebytku 20,6 miliardy korun jde o dramatický propad. Vidí za ním prudký pokles červencové výroby automobilů. Ten však i ona považuje spíš za výkyv než za nový trend, a to vzhledem k přetrvávající silné poptávce po automobilech. „Po návratu zaměstnanců z celozávodních dovolených lze předpokládat, že se zahraniční obchod vrátí ke svým přebytkům. Za celý letošní rok by to mělo být dokonce rekordních více než 500 miliard korun,“ odhadla Steckerová.
Větší meziroční propad exportu v korunovém vyjádření než červencových 16 procent byl naposledy v prosinci 2012. Aby další dva měsíce třetího čtvrtletí dohnaly červencový výpadek, musel by podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška export v obou z nich vykazovat dvojciferné přírůstky. „Pravděpodobněji tedy zůstane zakolísání exportu viditelné i v číslech za celý kvartál, což se promítne i do nižšího růstu HDP,“ dodal Sobíšek.
Staví se méně bytů (zdroj: ČT24)
Další neúspěšný měsíc pro stavebnictví
Stavební produkce v červenci 2016 klesla meziročně reálně o 16,3 procenta. „Jedním z důvodů je výpadek veřejných investic po loňském obrovském boomu kvůli nutnosti vyčerpat zbylé prostředky minulého programového období unijních fondů. V krizi se ale nenachází jen inženýrské stavitelství, pokračuje i propad výstupu pozemního stavitelství,“ soudí Dřímal.
Za zarážející považuje například opětovné meziroční snížení počtu nově zahájených staveb bytů: v červnu o 38 procent, v červenci o 15 procent. „A to v prostředí vysoké poptávky po bytech a růstu jejich cen. Je vidět, že developerům či investorům brání administrativní a jiné překážky, například nejistota ohledně metropolitního územního plánu v Praze,“ uvedl ekonom.
Mašek: Je možné, že ceny nemovitostí budou dále růst (zdroj: ČT24)
České stavebnictví v červenci klesalo podle ČSÚ nejrychleji od března 2013. Zrychlilo meziroční pokles na 16,3 procenta z červnových revidovaných 12,4 procenta. Přibylo ale stavebních povolení a dokončených bytů, zahájených bytů bylo naopak proti loňskému červenci méně.
Hlavní příčinou, proč je bytů méně, je neúměrně dlouhá doba pro povolení staveb, upozorňuje generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
„Nejenom EIA, ale vůbec povolovací proces staveb je u nás jedním z nejdelších na světě. Máme tak důkladnou legislativu, tak zneužitelnou, že povolení staveb trvá opravdu nesmírně dlouhou dobu. A má to ještě další aspekt, který možná není hned vidět, a to, že když se ty stavby povolují pět, osm, deset a dopravní třeba i patnáct let, tak pak stavíme vlastně zastaralé stavby, protože technologie zatím zestárly,“ zdůrazňuje Mašek.
A dodává, že dlouhá doba není jen otázkou velkých staveb, jako jsou silnice či dálnice, ale i bytový dům se schvaluje třeba čtyři až pět let. „Dotčených orgánů je 46, každý na to má 30 dní. A než se to vše oběhne, někdy se to musí zopakovat, opravdu to trvá tak dlouho, než se developer dostane k vlastnímu stavění,“ říká.
Z toho důvodu také nevylučuje, že je možné, že ceny nemovitostí ještě o něco porostou.