Stovky učitelů se opět přihlásily na úřadech práce, letos nejspíš naposledy

Na úřad práce se v červenci přihlásilo 3163 zaměstnanců ze školství, kteří měli uzavřený pracovní poměr na dobu určitou. Celkem jich úřad evidoval 7867. Nejčastěji jde o učitele středních škol, konzervatoří a druhých stupňů základních škol. Ministerstvo školství již připravilo novelu, která zaměstnávání pedagogických pracovníků na deset měsíců zakazuje.

Zaměstnanci ve školství každoročně v červenci způsobí výkyv statistik nezaměstnanosti. Bylo tomu tak i letos. „Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí sezonní opakující se příchod části zaměstnanců ze školství do evidence úřadu práce,“ uvedla jeho generální ředitelka Kateřina Sadílková. Někteří ředitelé totiž uzavírají s učiteli smlouvu pouze na období školního vyučování, tedy od září do června.

Podle odhadu ministerstva školství se tato praxe týká až čtyř tisíc učitelů (3,7 procent). V posledních letech však počet všech evidovaných nezaměstnaných ze školství na úřadu práce klesá. V červenci 2014 šlo o 9617 lidí a loni o 9079 lidí.

„Podle našeho zjištění markantně vzrostl oproti minulému roku počet uchazečů o práci z řad pedagogických  pracovníků v Pardubickém kraji. V ostatních krajích situaci zjišťujeme. Konečné číslo však může být, a podle mého názoru je, ještě mnohem větší. Jsou učitelé, kteří se z různých důvodů na úřad práce nehlásí,“ uvedla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Novela, kterou připravilo ministerstvo školství, nově přikazuje uzavřít smlouvu s pedagogy minimálně na dvanáct měsíců, tedy i přes prázdniny.

  • Učitel má běžně nárok na čtyřicet dní dovolené, což odpovídá době letních prázdnin. Dále dostává dvanáct dní ročně takzvané studijní volno, kam spadají například jarní prázdniny.  Tato doba je plně hrazená. Právě z důvodu ušetření těchto nákladů někteří ředitelé dávali učitelům pracovní smlouvy na dobu určitou, konkrétně na deset měsíců. Během běžného roku může učitel dovolenou čerpat jen ve výjimečných případech.

„Pedagogové, kteří mají uzavřené pracovní smlouvy před 12. 1. 2016 mohli ke konci června ve škole ‚skončit' s tím, že případnou novou pracovní smlouvu s nimi musí ředitel uzavřít nejméně na dvanáct měsíců,“ napsalo ve zprávě ministerstvo.

Důvodů, proč někteří ředitelé dávají učitelům krátkodobé smlouvy může být několik. „Může to být zástup za rodičovskou dovolenou nebo dlouhodobou nemoc. Pak také z důvodů organizačních změn. Praxi, kdy někteří zaměstnavatelé zaměstnají učitele od září do konce června s příslibem, že je zaměstnají v září znovu, považujeme za nehoráznou,“ uvedla Seidlová.

Běžně je mezi lidmi rozšířeno, že učitelé mají prázdniny celé dva měsíce, ale to není pravda. Během prázdnin pedagogové vykonávají práce související - třídní dokumentace, inventarizace, práce v kabinetech, knihovny, práce na školních vzdělávacích programech, dokončení různých projektů, absolvování školení, vzdělávání, pedagogické rady. V srpnu pak příprava na nový školní rok, příprava tříd, třídní agendy, pomůcek a podobně. To je jen výčet nejzákladnějších činností pedagogů v době „prázdnin“.
Markéta Seidlová
Místopředsedkyně ČMOS PŠ

Zaměstnavatel podle ní dostává finanční prostředky na celý kalendářní rok, tedy i na letní měsíce. „Není důvod, pokud počítám s pedagogem i nadále, uzavírat s ním pracovní smlouvu pouze na deset měsíců,“ dodala Seidlová.

Podle opozice se však praxe zkrácených smluv týkala pouze zlomku učitelů a zákonná úprava nebyla nutná. I přesto pro novelu někteří opoziční poslanci hlasovali. Předseda poslaneckého výboru pro vědu a vzdělání Jiří Zlatuška (ANO) však upozornil na to, že číselný údaj kolika učitelů se problém týká, je spočítaný jen nepřímo. „Nikdo si nedal práci, aby si vzal jeden úřad práce, podíval se na klienty z řad učitelů a zeptal se jich, jestli jsou tam nahlášeni jako nezaměstnaní, protože mají smlouvu přerušenou na dva měsíce, anebo z jiných důvodů,“ uvedl Zlatuška.