Výkon ekonomiky eurozóny i EU ve čtvrtletí zpomalil, jak analytici očekávali

Tempo růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí zpomalilo. Hrubý domácí produkt eurozóny se za duben až červen zvýšil ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,3 procenta, zatímco v prvním kvartálu stoupl o 0,6 procenta. V celé EU růst zpomalil na 0,4 procenta z půl procenta za leden až březen, vyplývá z předběžného rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Analytici tento vývoj očekávali.

„Nejde ani o překvapení, ani o zklamání. Silný mezikvartální růst ekonomiky eurozóny v letošním prvním čtvrtletí (0,6 %) byl od počátku vnímán coby výjimečně dobrý výsledek, jež bude těžké zopakovat. Mezikvartální růst 0,3 %, reportovaný pro druhé čtvrtletí, je v souladu s tím, co indikovaly dostupné měsíční údaje a průzkumy z ekonomiky eurozóny,“ hodnotí výsledky ve druhém čtvrtletí hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Výsledek za eurozónu tak jako celek pokládá za velmi dobrý. „V tuto chvíli nejsou k dispozici údaje o struktuře růstu HDP, nicméně lze přepokládat, že i v letošním druhém čtvrtletí byla hlavním tahounem růstu spotřeba domácností. Spotřebitelé profitují jak ze zlepšující se situace na trhu práce v eurozóně, jež je reflektována pozvolně klesající mírou nezaměstnanosti, tak z nízké inflace,“ dodává Jáč.

Mezičtvrtletní růst v eurozóně je tak i v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. V meziročním srovnání analytici čekali zpomalení až na 1,5 procenta. Eurostat zároveň upozornil, že předběžný odhad vychází z údajů od 17 členských států, které mají na HDP eurozóny podíl 94 procenta a na HDP celé EU podíl 91 procenta. Revidované údaje Eurostat zveřejní 12. srpna.

obrázek
Zdroj: ČT24

Eurostat ve svém předběžném rychlém odhadu neuvádí žádné další podrobnosti. Francouzský statistický úřad však v pátek uvedl, že růst druhé největší ekonomiky eurozóny se v období duben až červen zastavil kvůli slabým výdajům spotřebitelů a investicím. Analytici přitom v průměru čekali zvýšení HDP v mezičtvrtletním srovnání o 0,2 procenta. Nejhorší odhad počítal s růstem o 0,1 procenta. V prvním čtvrtletí ekonomika Francie vzrostla o 0,7 procenta, nejrychleji za téměř tři roky.

V meziročním srovnání pak HDP v 19 zemích platících eurem zpomalil na 1,6 procenta z 1,7 procenta v předchozím čtvrtletí. Ve 28 zemích EU zůstalo tempo růstu na 1,8 procenta.

Otázku, kterou si nyní kladou nejen analytici, ale je, jaký vývoj bude následovat ve druhé polovině letošního roku. Konkrétně jak moc se projeví nejistoty spojené s brexitem. Průzkumy podnikatelské a spotřebitelské důvěry z britské ekonomiky za červenec naznačují, že britské domácnosti i podniková sféra pociťují nejistotu a rizika, které jim vystoupení z EU může přinést.

V britské ekonomice to podle mnohých může vést k nižším investičním výdajům a k nižší soukromé spotřebě. Slabší výkon britské ekonomiky se pak skrze zahraničně obchodní vazby přenese i do kontinentální Evropy.

„Výkon HDP eurozóny ve zbytku letošního roku je tak zatížen nejistotami a v tuto chvíli lze samozřejmě sestavit řadu scénářů pro další vývoj: pesimistických i relativně optimistických. Osobně si myslím, že pokud by HDP eurozóny zopakoval mezikvartální růst 0,3 % i ve zbytku letošního roku, šlo by o velmi pěkný výsledek. V souvislosti s brexitem je zde ale nebezpečí, že hospodářský růst zpomalí nejen v Británii, ale také v eurozóně a v kontinentální Evropě obecně,“ míní Jáč.

Růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil

Růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci naopak zrychlil na 0,2 procenta, potvrdil zároveň ve zmíněném prvním rychlém odhadu Eurostat. A nejnižší za posledních několik let zůstala v červnu míra nezaměstnanosti v eurozóně i v celé Evropské unii.

V EU jako celku to bylo 8,6 procenta, což je nejnižší údaj od března 2009 a beze změny proti květnové hodnotě. Pro země platící eurem evropský statistický úřad Eurostat uvedl hodnotu 10,1 procenta, také beze změny proti květnu a nejnižší od července 2011. Česká republika patří podle dat Eurostatu mezi země s nejnižší mírou nezaměstnanosti.

Úplně nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenala v červnu Malta (4 procenta), po ní právě Česko (4,1 procenta).

Proti předcházejícímu měsíci u Česka evropští statistici zaznamenali nárůst 0,1 procenta. Zemí s třetí nejnižší nezaměstnaností je Německo (4,2 procenta). Nejhorší situace naopak byla v červnu v Řecku (poslední dostupný údaj z dubna - 23,3 procenta) a Španělsku (19,9 procenta).

obrázek
Zdroj: ČT24

V meziročním srovnání vůči hodnotám z června 2015 klesla míra nezaměstnanosti ve 25 členských zemích Unie, stabilní zůstala v Belgii a Estonsku a zvýšila se v Rakousku (z 5,7 procenta na 6,2 procenta).

Nezaměstnanost také zůstává velmi vysoká mezi mladými lidmi. V eurozóně byla v červnu její míra na hodnotě 20,8 procenta a 18,5 procenta v celé Evropské unii.

Vydáno pod