Evropská komise odmítla námitky parlamentů 11 členských zemí EU včetně České republiky a znovu předloží svůj návrh na nová pravidla pro odměňování za práci v zahraničí. Jeho podstatou je, aby zaměstnanci vyslaní do ciziny dostávali mzdu srovnatelnou s platy místních pracovníků. Západoevropské země tak chtějí bránit své podniky proti nekalé konkurenci firem ze států s nižšími platy.
Brusel dostal žlutou kartu, ale stejně dál prosazuje nová pravidla odměňování
Země střední a východní Evropy jsou naopak proti návrhu, protože jejich společnosti by musely platit svým zaměstnancům v cizině vyšší mzdy a ohrozilo by to jejich konkurenceschopnost.
Takzvanou „žlutou kartu“ vystavily návrhu národní parlamenty 11 především východních členských zemí Unie v květnu. Od počátku platnosti Lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí z roku 2009 je to teprve třetí případ, kdy země tímto způsobem postupovaly.
Podle eurokomisařky pro zaměstnanost, sociální věci a pracovní mobilitu Marianny Thyssenové Evropská komise jejich postoj analyzovala a diskutovala s nimi. Nakonec ale došla k závěru, že pravidla je vhodné definovat na evropské úrovni.
Eurokomisařka připustila, že Komise může svůj návrh kdykoliv stáhnout z politických důvodů. Nyní opět předkládaný návrh ale podle ní vytváří spravedlivější prostředí na vnitřním unijním trhu. Středeční rozhodnutí by tak mělo otevřít cestu dalšímu projednávání tohoto návrhu členskými zeměmi a v Evropském parlamentu.
- Základem plánu je, že by zaměstnanci vyslaní do zahraničí dostávali mzdu srovnatelnou s platy místních pracovníků.
- Na změnu tlačí zejména západoevropské země, podle nichž stávající pravidla zneužívají firmy ze států s nižšími platy, a vytvářejí tak nekalou konkurenci domácím společnostem.
- Země ze střední a východní Evropy se naopak obávají, že nové znění směrnice by mohlo ohrozit konkurenceschopnost místních firem. Ty by totiž byly nuceny platit svým zaměstnancům v zahraničí vyšší mzdy.
- Zdroj: ČTK
Eurokomisařka odmítla interpretaci, že by Komise novým předložením návrhu EU rozdělovala. „Naopak se snažíme rozdělení překonat. Ten problém existuje, existoval dávno předtím, než jsme s návrhem přišli,“ poznamenala.
Žlutou kartu návrhu vystavily parlamenty Bulharska, ČR, Dánska, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Naopak parlamenty Francie, Itálie, Portugalska, Británie a Španělska poslaly Komisi stanovisko, že podle nich návrh s principem subsidiarity slučitelný je.