Z horního zákona zmizí komunistické vyvlastňovací paragrafy, ale…

Praha – Kapka naděje vysvitla lidem žijícím nad ložisky hnědého uhlí a dalších nerostů, neboť vláda dala dnes zelenou novele horního zákona. Ta má posílit práva vlastníků nemovitostí právě v oblastech, kde se těží uhlí. Majitelé domů tak možná v budoucnu budou žít bez obav z vyvlastnění majetku státem kvůli důlní činnosti. S informací přišla v průběhu jednání vlády její místopředsedkyně Karolína Peake (LIDEM). Těžbou nejohroženější Horní Jiřetín novelu vítá, musí ale ještě projít legislativním procesem. Podle Hospodářských novin (HN) ale není důvod jásat, neboť se prý ve skutečnosti jedná o krátkodobou dohodou mezi premiérem Petrem Nečasem a poslancem Věcí veřejných a starostou Litvínova Milanem Šťovíčkem.

„Jde o dohodu pana premiéra s panem Šťovíčkem, že vyvlastnění s malou novelou zákona zrušíme. Ta podmínka je obsažena i v koaliční smlouvě. S panem Šťovíčkem jsme ale zároveň domluvení, že paragraf se v modernizované podobě vrátí s velkou novelou zákona,“ potvrdil listu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Odsouhlasený vládní návrh:

„Navržená novela řeší úpravu střetu zájmů mezi ochranou soukromého vlastnictví a využíváním nerostného bohatství. Předložené řešení výrazně posiluje ochranu práv vlastníků nemovitostí potenciálně dotčených těžbou vyhrazených nerostů.“

Kubovi ani dalším politikům však není jasné, proč by se měly tyto paragrafy rušit na dobu určitou. „V tomto případě bohužel politika vítězí nad racionalitou,“ říká, čímž odkazuje na koaliční smlouvu, ve které je ukotveno odstranění vyvlastnění. Právě tento bod smlouvy Šťovíček prosazoval nejaktivněji. Jeho vyjádření se nepodařilo sehnat. 

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba nedávno uvedl, že by se stát neměl vzdávat možnosti přístupu k uhlí. Vyvlastňovací paragrafy by se tak do horního zákona měly podle Kuby vrátit, avšak v modernizované podobě. Ta by měla mimo jiné obsahovat garance státu, který bude o vytěženém uhlí z vyvlastněných území rozhodovat. „Stát by měl mít možnost přesměrovat vytěžené uhlí, kam potřebuje. Třeba do tepláren,“ vysvětluje Kuba. Zatím není jasné, kdy velká novela horního zákona vznikne. 

V současné době jsou lidé žijící v oblastech těžby uhlí chráněni územními limity, ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastnění jim má přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády:

„Vypuštění komunistických vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona je nejen naplněním dohody z koaliční smlouvy, ale hlavně velkým symbolem pro obce, nad nimiž tyto paragrafy visely jako Damoklův meč.“ 

Ministerstvo průmyslu a obchodu předpokládá, že od roku 2015 by případný postup za limity těžby uhlí v severních Čechách mohl záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. Do roku 2014 zatím stát o prolomení limitů neuvažuje.

Těžbou nejohroženější Horní Jiřetín novelu vítá

Prolomením limitů je nejvíc ohrožené dvoutisícové město Horní Jiřetín. Jeho místostarosta Vladimír Buřt (SZ) novelu s radostí přivítal. „Bravo. Ať už si o Petru Nečasovi myslíme cokoliv, zaslouží si v tomto konkrétním případě pochvalu, že se snaží své předvolební sliby splnit,“ uvedl Buřt. Pokud by zrušení vyvlastňovacích paragrafů prošlo legislativním procesem, byla by to podle něj účinná ochrana pro všechna podobně ohrožená města.

S předkládaným materiálem nesouhlasí Hospodářská komora ČR. „Stávající znění horního zákona dostatečně chrání zájmy vlastníků nemovitostí a proces vyvlastnění je poslední pojistkou státu k prosazení celospolečenských zájmů,“ uvedla v rámci připomínkového řízení.

Novela horního zákona se nelíbí také těžebním společnostem ani horníkům. „Tento počin je likvidace zákona, který je v souladu s evropskými standardy a je dlouhodobě vyhovující a zajišťující přístup státu k nerostnému bohatství. Schválení tohoto návrhu se dá přirovnat k vlastizradě,“ uvedl místopředseda Odborového svazu horníků Jaromír Franta.

Ekologové naopak novelu vítají. „Bez vyvlastňovacích paragrafů nemá pro těžaře prolomení platných limitů těžby žádný smysl. Uhlí za limity přitom jako stát prokazatelně nepotřebujeme, pro teplárny je ho dost i v rámci limitů nejméně na čtvrt století,“ uvedl Jan Rovenský z Greenpeace.

Vydáno pod