Udávané údaje o spotřebě automobilů se mohou velmi často od těch reálných lišit. Rozdíl je v některých případech až třetinový. Mnohdy to ani není vinou řidičů a jejich nerozumné jízdy. Automobilky totiž často uvádí špatný údaj kvůli speciálním testům.
Spotřeba aut se oproti technickému průkazu někdy liší i o litr
Auta se testují ve zkušebnách, kde je přesně stanovená metodika. Realitě moc neodpovídá. Auto nejdříve najede čtyři kilometry simulovaně v běžném provozu. Jenže na rychlost padesát kilometrů v hodině zrychluje skoro půl minuty. Stejné to je, když se v testovací místnosti zrychlí auto na provoz mimo město. I zde jede řidič velmi opatrně.
Petr Vomáčka, mluvčí Asistenční služby pro motoristy ÚAMK popsal, co by se dělo, kdyby takto auta jela v reálných podmínkách: „Provoz by se skoro zastavil. Vozidla by nejela tak rychle,“ řekl.
Německý automotoklub ADAC našel pro auta novou metodiku a starší výsledky porovnal. Jako nejvíc podhodnocené se ukázaly údaje u aut s alternativním pohonem. Deklarovaná a skutečná spotřeba se aspoň přibližně shodovaly jen málokdy. Maximální rozdíl byl naopak skoro dvojnásobný.
- Volvo V60 D6 Hybrid AWD
udávaná – 1,9 l/100 km
skutečná – 3,49 l/100 km
rozdíl – +84 % - Toyota Prius Plug-in
udávaná – 2,1 l/100 km
skutečná – 3,64 l/100 km
rozdíl – +73 % - Jeep Grand Cherokee
udávaná – CRD 7,5 l/100 km
skutečná – 11,61 l/100 km
rozdíl – +55 % - Škoda Octavia 1.8 TSI DSG
udávaná – 5,7 l/100 km
skutečná – 6,65 l/100 km
rozdíl – +16,7 % - Škoda Octavia 1.6 TDI 77 kW
udávaná – 3,8 l/100 km
skutečná – 4,42 l/100 km
rozdíl – +16,3 % - Škoda Fabia Combi 1.2TSI63 kW
udávaná – 5,2 l/100 km
skutečná – 6,02 l/100 km
rozdíl – +15,8%
Zdroj: ADAC/Autorevue.cz
Německý autoklub nezapomněl ani na škodovky, vyzkoušel jich jedenáct. Do tolerance pěti procent se ale vešla jen jedna. Rozdíl byl mezi půllitrem až litrem. Řidiči si navíc často stěžují i na rozdílné údaje u starších aut. Například i u tři roky staré Škody Octavie s obsahem 1,6 litru.
Právě ta byla podrobena pokusu. První třetinu cesty jeli řidiči ve městě. Na širokých ulicích mimo centrum ukazuje počítač šestilitrovou spotřebu, na semaforech poskočí o půl litru výš. Další třetinu mimo město simuluje výpadovka s povolenou osmdesátkou až stovkou a zbylá třetina je na dálnici, zhruba ve stotřicítce. Ukazatel se vrací k šestilitrové hranici jen pomalu. Nakonec skončí na 5,7 litru na sto kilometrů.
Deklarováno ale bylo 4,5 litru na sto kilometrů. I podle zkušeností lidí, kteří s uvedenými auty jezdí, se dá těmto hodnotám v reálném provozu maximálně přiblížit. Lidé jsou s tím ale velmi často smíření. Stejně jako ředitel školy ve Velvarech Petr Došek. „Počítal jsem s tím, že spotřeba, která je uváděná, může být záležitost spíš reklamní, než faktická. Takže jsem počítal dopředu s tím, že budu velice dobrý řidič, pokud budu mít spotřebu, jako je uvedeno v techničáku,“ řekl.
Stejně jako další lidé i on tratí, pokud musí používat na služební cesty vlastní auto. Při vyúčtování tuzemské pracovní cesty (lidově zvané „cesťák“) se totiž počítá se spotřebou danou v technickém průkazu. Někdy tak mohou lidé přijít i o tisíce ročně.