Na tom, že školství je prioritou státního rozpočtu pro příští rok, se shodují všechny koaliční strany. Výrazná neshoda ovšem panuje na částce, kterou na školství vynaložit. Například ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce jen pro vysoké školy minimálně o jednu miliardu více, než „nabízí“ ministr financí Andrej Babiš (ANO). Jeho návrh se nelíbí ani České konferenci rektorů, pokud nedostane více, je odhodlána přistoupit k „projevům veřejného nesouhlasu“. Tématem financování vysokých škol se v pořadu 90´ ČT24 věnoval rektor UK v Praze a předseda konference Tomáš Zima.
Univerzity chystají protesty, aby školství dostalo víc peněz
Univerzity chystají protesty, aby školství dostalo víc peněz (zdroj: ČT24)
Představitelé školství a odborů v pátek oznámili, že chtějí jednat s předsedy koaličních stran o navýšení výdajů na školství na příští rok i následující léta. Pokud neuspějí, jsou odhodláni k protestům. Po schůzce v Karolinu o tom informoval právě Zima. Setkání se dále zúčastnili předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, šéf školských odborů František Dobšík nebo zástupci gymnázií i základních škol.
Všichni kritizovali návrh státního rozpočtu pro oblast školství, protože ministerstvo financí zatím nepřidalo na vzdělávání prakticky žádné peníze. Poukázali na to, že současná vláda stejně jako ty předchozí označuje školství jako jednu z priorit, ale nechová se podle toho. „Skutečnost se od těchto proklamací výrazně liší a návrh rozpočtu na rok 2017 a na další léta je toho jasným dokladem,“ uvedli.
Vysokoškolsky vzdělaní
Školství je ucelený systém, který musí fungovat od základních škol po vysoké jako jeden celek, dodali. Peníze chybějí v rozpočtu nejen vysokým školám, ale i regionálnímu školství. Nejsou v něm zatím zahrnuty ani prostředky na slibovaný růst učitelských platů.
Vláda by měla o rozpočtu znovu jednat 15. června. Ještě před tím školské odbory spustí akci Komenius, která bude součástí kampaně Konec Levných Učitelů. Detaily zveřejní v pondělí.
Hlavním tématem nedávného jednání koalice byly platy učitelů. Ministryně školství Valachová chce prosadit zvýšení o deset procent. Zároveň se postaví i za odboráře, kteří požadují pro školství o 13 miliard více.
Podle Valachové si pod desetiprocentním zvýšením každý představuje jinou částku. „Podle odborů jde o 13 miliard. Já jsem se postavila za požadavky odborů. Máme tu ale ještě variantu podle tarifů, a to je 9 miliard. Budu požadovat projednání obou částek. Absolutní minimum je 6,9 miliard pro regionální školství,“ řekla Valachová.
Finance podle ní chybí i vysokým školám. Pro ty chce minimálně o miliardu více. „Potřebujeme je, abychom byli schopni zajistit ohodnocení pedagogických pracovníků,“ uvedla s tím, že zatímco investice do vědy budou stoupat a akademická sféra se nemusí obávat, že by na výzkum neměla prostředky, rozpočty na pedagogickou práci jsou napjaté. „Jistě rozumíte, že s učitelem se student nejvíce potká,“ zdůvodnila svůj záměr.
V tuto chvíli máme nejnižší rozpočet pro rok 2016 od roku 2009. Podíl, o kterém jednáme, ta 1,3 miliardy, tak tím by se to dorovnalo na částku, kterou dostaly vysoké školy v roce 2015. Na jednotku studenta tak dostávají vysoké školy v nominální hodnotě méně bez započtení inflace než v roce 2008 - 2009.
Podle Zimy, jak uvedl v pořadu 90´ ČT24, by však zmíněná částka ve výši 1,3 miliardy korun pouze vedla k zastabilizování rozpočtu na úroveň roku 2014 - 2015. „Odhadem jsme propočítali, že kdyby mělo dojít k nárůstu mezd vysokoškolských učitelů a zaměstnanců na vysokých školách, tak se jedná zhruba ještě asi o 1,3 miliardy, které by umožnily zvýšení platů v průměru o deset procent,“ konstatuje Zima. A připomíná, že taky se jedná o otázku investic, které v současné době stagnují.
V České republice vychází podíl studentů na jednoho vysokoškolského učitele nejhůře ze zemí OECD a ten rozdíl je podle Zimy zhruba 21 ku 14. „To není o jednotkách. Proto chceme vyvolat jednání a pak budeme zvažovat další kroky. Přísliby ze strany politiků zazněly, ale atomosféra na školách klidná není. Když se to nepromítne, budeme v září, říjnu zvažovat další kroky,“ dodává Zima.
Zima: Odborný asistent bere v Praze dvacet tisíc hrubého, což je příliš málo
A také upozorňuje, že průměrný plat učitele na základní a střední škole, tedy vysokoškolsky vzdělaného člověka, je nižší než průměrný plat vysokoškoláka v jakékoliv jiné sféře. „A totéž se týká těch na vysokých školách, kde je sice hladina trochu vyšší, ale berte, že plat odborného asistenta se pohybuje v Praze někde kolem 20 - 22 tisíc hrubého, což je v soukromém sektoru nepředstavitelně nízká částka,“ dodává.
Studenti počty
Náměstek pro řízení sekce vysokých škol na MŠMT Robert Plaga potvrzuje, že částka ve výši 1,3 miliardy korun je skutečně minimálně potřebná částka a souhlasí, že navýšení by mělo být optimálně vyšší. Věří zároveň, že ministerstvo financí na vznesené požadavky nakonec adekvátně reaguje tak, aby k zmíněným protestním akcím nakonec dojít nemuselo.
Chtěli bychom cílový stav takový, aby podíl vysokého školství na rozpočtu kapitoly byl 18 procent, což při kapitole, která má 150 miliard korun je asi 27 miliard korun. Neříkám, že toho jde dostáhnout do dvou let, ale měli bychom tam směřovat.
Studijní programy
Podle Zimy je nicméně už dnes stagnace mzdových prostředků na některých školách viditelná. A pokud to tak bude pokračovat dále, tak někde bude docházet k propouštění pracovníků vysokých škol, jinde se nebude obnovovat základní vybavení, čímž se ale omezí některé praktické dovednosti studentů. „Když nemáte prostředky, dojde i ke zhoršení úrovně studentů v budoucnu,“ říká rektor Karlovy Univerzity.
A dodává, že ani školné by podle něho nepomohlo. Pokud by bylo zavedeno, tak velkou část prostředků by totiž zkonzumoval samotný systém - na výběr školného nebo administrativa spojená s posuzováním. „Řada zemí, co to zvažovaly, jako například Rakousko nebo Německo, tak to nakonec zrušily. A pak jsou i některé země, které studentům naopak na studium na vysoké škole přispívají, protože ví, že se jim to v budoucnu vrátí,“ říká Zima.