Švýcarsko se po nedělním referendu může stát vůbec první zemí světa, která zruší všechny sociální dávky a podpory a nahradí je garantovaným příjmem pro všechny. Obhájci této vize tvrdí, že zajištěný příjem bude znamenat posílení osobní svobody obyvatel a prospěje trhu, odpůrci naopak nápad považují za nebezpečný a nákladný sociální experiment. Průzkumy schválení návrhu přílišné naděje nedávají. Švýcarská média se shodují, že již dlouho v zemi, kde jsou referenda běžnou součástí politického života veřejnosti, nerozhodovali voliči o natolik sporné otázce.
Peníze bez práce pro všechny? Švýcaři o tom rozhodnou v nedělním referendu
Návrh předpokládá, že každý dospělý Švýcar nehledě na výši svého platu dostane od státu měsíčně asi 2500 franků (61 tisíc korun) a každé dítě 625 franků (15 300 korun), naopak důchody, podpora v nezaměstnanosti či jiné sociální dávky a příspěvky by byly zcela zrušeny. Výpočet částky vychází z vysokých nákladů na život v alpské konfederaci, v přepočtu pro střední Evropu by podle Daniela Strauba, jednoho ze zakladatelů iniciativy, přicházel v úvahu ekvivalent 1000 až 1500 eur (27 tisíc až 40 500 korun).
Příznivci garantovaného příjmu tvrdí, že lidé se díky finanční jistotě budou moci věnovat skutečně významným věcem, naplnění svých hodnot či se více podílet na veřejném životě. Jsou také přesvědčeni o blahodárném přínosu pro trh, neboť zaměstnanci se již nebudou muset bát o pracovní místo, budou si moci pružněji hledat nové zaměstnání či získají silnější pozici k vyjednáváním o platových podmínkách. Poskytovatelé špatně placené práce na to budou muset zareagovat a nabídnout odpovídající mzdu.
Většina politiků tuto sociální reformu nepodporuje
Většina politiků, a to ani z řad levice, takovouto sociální reformu ale nepodporuje. Kritici návrh označují za utopický nesmysl a tvrdí, že lidé díky jistotě státních peněz přestanou pracovat, což nenapravitelně poškodí švýcarské hospodářství.
Zavedení garantovaného příjmu by značně zatížilo státní rozpočet. Ekonomové z univerzity v Sankt Gallenu odhadují, že i po zrušení všech dosavadních podpor a dávek by bylo nutné zajistit ročně asi 150 miliard franků (takřka 3,7 bilionu korun). Získání takových peněz by se neobešlo bez zvýšení daně z přidané hodnoty přes 50 procent. Zastánci návrhu takové výpočty odmítají a poukazují na své mírnější odhady, které by se v případě chytrého přerozdělení majetku obešlo dokonce bez zvýšení daní.
Revoluční návrh, který by rozbil tradiční vztah mezi zaměstnáním a platem za práci, Švýcaři v referendu zřejmě odmítnou, jako se to stalo s požadavkem na zvýšení minimální mzdy či s prodloužením zákonné dovolené ze čtyř na šest týdnů. Současné odhady udávají, že proti bude 60 procent hlasujících.
O garantovaném příjmu se nediskutuje jen ve Švýcarsku, pilotní projekty na vzorku obyvatel připravují Finsko s Nizozemskem. Ve Finsku má iniciativa oproti Švýcarsku podporu vlády, zároveň bude ale výše příjmu výrazně nižší, počítá se s 500 až 700 eur (až 19 tisíc korun), průměrné platy přitom činí 2700 eur (73 tisíc korun).
Švýcaři se v neděli vyjádří k více bodům, nejen ke garantovanému příjmu. Rozhodovat budou mimo jiné i o revizi azylového zákona nebo o povolení preimplantační genetické diagnostiky, při které se embrya prověřují ještě před jejich zavedením do dělohy. Švýcaři rovněž zváží, zda by všechny daně z ropných olejů měly putovat jako investice výhradně do silniční dopravy, jak žádají navrhovatelé.