Obce i lidé vyčkávají, zda budou platit za pozemky pod stavbami méně

Obce i lidé vyčkávají, zda budou platit za pozemky pod stavbami méně (zdroj: ČT24)

Obce i stovky lidí odkládají budování domů i veřejně prospěšných staveb. Čekají na schválení novely o vynětí půdy ze zemědělského fondu. Sněmovnou již sice prošla verze, která poplatky snižuje – Senát ale doporučil ještě výraznější zmírnění. Je tak sice jasné, že cena půjde dolů a stavebníci ušetří. Nicméně, rozdíl mezi oběma návrhy pro ně představuje velké peníze, vyplatí se jim proto ještě počkat. Poslanci se k zákonu vrátí během května.

Obec Neplachov v jižních Čechách před třemi lety přišla o fotbalové hřiště, které muselo ustoupit dálnici D3. Jenže místním zápasy chybí a přitom prostor pro nové sportoviště mají. Problém ale je, že by za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu musel úřad teď zaplatit deset milionů korun. „Tato cena není pro nás přijatelná, protože náš rozpočet je zhruba tři a půl milionu korun,“ konstatuje starosta Neplachova Luboš Zasadil.

Středočeský Řepín je na tom podobně. Jen potřebuje novou hasičskou zbrojnici. Stát má v centru obce. Chybí jen peníze na vynětí půdy. Teď by to obec vyšlo na 550 tisíc korun.
„V této chvíli si to dovolit nemůžeme a museli bychom omezit další akce, máme teď prioritu hlavně základní a mateřskou školu, kde nemáme dostatečnou kapacitu,“ vysvětluje starosta Řepína Jindřich Urbánek (nestr.).

S výstavbou ale vyčkávají v Řepíně i sami občané, nový dům tam chtějí čtyři rodiny. A podobné to je po celé republice. Kdy se do prací pustí a za jakých finančních podmínek rozhodnou poslanci. Buď budou hlasovat pro vlastní návrh anebo podpoří zákon se změnami z horní komory. První verze snižuje poplatky pro rodinné domy, kdy maximálně by za vynětí půdy pod ním lidé zaplatili 36 tisíc korun. Druhá pak prosazuje, aby méně platily i obce za veřejně prospěšné stavby. A výjimky by mohly dostat i stavby v průmyslových areálech.

Výjimky z vlastnictví půdy
Zdroj: ČT24

„Budeme podporovat návrh senátní a pokud by neprošel, tak budeme hlasovat pro ten sněmovní,“ říká Věra Kovářová (STAN-TOP 09). Podle poslance Jaroslava Faltýnka (ANO) je snížení poplatků důležité proto, že do původní novely byly včleněny prvky, které pomáhají mladým rodinám, aby neplatily za vynětí při stavbě rodinných domků.

Platby za vynětí půdy ze zemědělského fondu se každopádně sníží už letos. Zákon totiž začne platit 15 dní po vyhlášení ve sbírce. Pro obec Neplachov to znamená, že pak může začít pracovat na novém fotbalovém hřišti a v Řepíně na hasičské zbrojnici.

  • Rozdíl na příkladu obce Vyskeř v Českém ráji. Za úřední změnu plochy teď stavebník zaplatí 174 tisíc. K rozloze se připočítává fakt, že je v chráněné krajinné oblasti, i kvalita půdy. Návrh, který budou poslanci posuzovat, sumu snižuje na desetinu – poloha v CHKO se do ní už nepromítá.

Odpůrci: Zemědělská půda mizí, v krajině se to ukáže za sucha či povodní

Odpůrci novely ovšem nechtějí, aby slevu dostaly i jiné projekty než individuální bydlení. Poukazují na to, že zemědělská půda trvale mizí, a to tempem 66 tisíc hektarů za 15 let. Nejvíce ve středních Čechách, na Plzeňsku a na jihu Moravy. Nejmenší úbytek hlásí Karlovarský kraj. Podle odborníků to krajina pociťuje za povodní i sucha. 

Zdravá půda, jako je tady, nám dokáže v podstatě na jednom metru čtverečním zadržet až 350 litrů vody. Což pokud řešíme potom preventivní opatření proti povodním nebo naopak dlouhodobému zemědělskému suchu, tak je to obrovský rezervoár, který, jako přehrady, nenahradí.
Jan Vopravil
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy

Na původních polích tak často rostou velkosklady, jako například v Jirnech u Prahy. Nová hala se tady objevila v roce 2004, areál se posléze výrazně rozrostl o další budovy a silnice, poslední v roce 2012. Rozdíl je pak patrný i na záběrech dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. Koncem 80. let bylo okolí prázdné. A tentýž dvacetikilometrový úsek dnes – stojí na něm 70 skladů, obchodů nebo výrobních hal.

A volná půda kolem páteřních tahů – včetně těch budoucích – bude zřejmě mizet i dál. Od pondělí platí nová pravidla pro její výkup. Původní předpisy byly podle správců dálnic nejednoznačné a převody komplikovaly. Teď je má zrychlit pevně stanovená cena pro všechny bez výjimky. Ta činí maximálně osminásobek té obvyklé.

Stěžery plánují cyklostezku a potřebují překlenout budoucí trasu D11
Zdroj: ČT24

Přejít v Lubenci frekventovanou silnici zabere podle místních mnohdy až čtvrt hodiny. Během dne tudy projedou tisíce aut a kamionů. Na slibovaný obchvat zdejší obyvatelé čekají déle než pět let. Ředitelství silnic a dálnic ještě nemá vykoupené všechny pozemky. Změna pravidel by tak měla Lubenci pomoct. Prodávající totiž už nemůžou požadovat až 16násobek obvyklé ceny na speciální výjimku. Nově pro všechny platí polovina.

„Lze říci, že očekáváme, že dojde ke zrychlení v rámci výkupů,“ říká ředitel Ředitelství silnic a dálnic Karlovy Vary Lukáš Hnízdil.

Jednodušší má být i směna pozemků

Jednodušší má být i směna. Obec Řevničov, která stejně jako Lubenec čeká na obchvat, sama blokuje prodej jednoho z posledních pozemků. Chce ho se státem vyměnit za jiný. A to bylo obtížné. „Zhruba tři roky usilujeme o směnu pozemku za jiný pozemek v centru obce, kde máme vodárnu,“ říká starosta Řevničova Jiří Petráček (SNK). Pod budoucí dálnicí mezi Karlovými Vary a Prahou musí stát směnit nebo vykoupit ještě stovky pozemků. Rychlost je klíčová. Na úzké a přetížené silnici se špatně předjíždí, musí se často opravovat.

Nová pravidla ale zdaleka neřeší všechny případy. Cesta ze Stěžer do Hradce Králové je rušná už teď. A brzy ji mají přetnout čtyři pruhy autostrády. Denně tudy přitom do školy, do práce nebo za nákupy jezdí stovky cyklistů. Obec proto pozemky pro dálnici prodat odmítla. Výměnou místní chtěli, aby jim Ředitelství silnic a dálnic postavilo bezpečnou cyklostezku. Že to nejde, poslouchali 18 měsíců.

Návrhy sněmovny k vynětí
Zdroj: ČT24

„Byl na nás vyvíjen tlak, ale já tu nevystupuju jako jeden majitel pozemku, jednám za celou vesnici,“ říká starostka Stěžer Dagmar Smetiprachová (nez.). Nakonec se za cyklostezku musel zaručit sousední Hradec Králové i kraj. Poslední velká překážka pro dálnici D11 tak nepadla zásluhou státu.

Úsek mezi Hradcem a Jaroměří už je ale téměř bez problémů. Zbývá dořešit poslední dvě vyvlastňovací řízení. Ještě loni touhle dobou jich tu přitom bylo skoro třicet. A s těmi už nová pravidla pomohla. Majitelé nakonec vyšší nabídky státních nákupčích přijali.

Vydáno pod