Antifosilní zákon by chtěl Brabec od roku 2018, dopadnout má i na dopravu a zemědělství

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by chtěl ještě v tomto volebním období prosadit antifosilní zákon, který má snížit závislost Česka na fosilních palivech. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Legislativa by ale podle Brabce začala platit až v roce 2018. Ještě než letos v září přinese zákon na vládu, měly také být k dispozici analýzy, které mají ukázat, jestli záměr neohrozí konkurenceschopnost Česka. Obávají se toho zástupci průmyslu a energetiky. Tvrdí, že by další zpřísnění norem vedlo k výraznému růstu cen energií.

Problém energetických koncepcí je, že se mění každých několik let, postupně, jak se stát přizpůsobuje realitě. Podniky ale potřebují plánovat na několik desetiletí dopředu, zvláště jestli mají investovat do nových technologií.
Vojtěch Kotecký
analytik Glopoli a bývalý ředitel Hnutí DUHA

Antifosilní zákon by měl stanovit do budoucna základní směřování energetiky a zároveň by měl působit v dlouhodobějším měřítku než průběžně měněné energetické koncepce. Vedle průmyslu a energetiky by se měl zaměřit i na další oblasti, například dopravu a zemědělství.

„Je nutné zdůraznit, že název antifosilní zákon je trochu zavádějící. Vyplývalo by z něj, že je proti všem fosilním palivům, ale tím největším zloduchem je uhlí,“ podotknul ministr životního prostředí Richard Barbec (ANO). Celkově má nicméně snížit závislost nejen na uhlí, ale také na ropě nebo zemním plynu a vést ke snížení emisí. Proti zemnímu plynu podle Brabce cíleně nepůjde.

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že Česko je závislé na fosilních palivech zhruba z 80 procent.

Charakter zákona má být deklarativní, a to v horizontu možná až do roku 2050. Co se týče snižování emisí CO2, je totiž Česko už teď premiant. „Od roku 1990 do letošního roku se podařilo snížit emise CO2 o přibližně 37 procent. Dnes už máme takřka splněn cíl,“ uvedl ministr životního prostředí. „Je úvaha, že by snížení mohlo být do roku 2050 až o osmdesát procent,“ dodal.

Skleníkové plyny ale nejsou jediným problémem. „Co nás teď nejvíc trápí, jsou prachové mikročástice a na ně navázané karcinogeny. Tam už zlotřilcem není průmysl, ale jsou to domácnosti, lokální kotlíky a také doprava,“ řekl.

Antifosilní zákon by mohl být ještě za této vlády, musí se ale spěchat

Nejprve ale do konce letošního září Brabec zákon připraví a předloží ho vládě, která ho tím pověřila začátkem letošního března. „Pokud vláda schválí zákon, tak by nejdříve do konce roku měl být předložen do sněmovny a je velká ambice, aby ho sněmovna a následně Senát ještě schválily. Časově to ale určitě bude napnuté,“ podotknul. Legislativu by tak měla schválit ještě současná sněmovna, její účinnost ale pravděpodobněji připadne až na začátek roku 2018.

Bavíme se hodně o průmyslu, ale zákon by neměl postihovat jenom průmysl, ale všechny sektory. I dopravu, zemědělství, a to jsou sektory mimo obchodování s emisními povolenkami.
Richard Brabec

Odpor už vyjádřili odbory a zaměstnavatelé s tím, že nejsou jasné dopady na konkurenceschopnost. „Analytickou část bychom chtěli mít nejpozději do konce srpna letošního roku. Věřím, že potom obrousíme hrany,“ podotknul Brabec. Je ale přesvědčen, že zákon nesníží konkurenceschopnost.

Myslíme si, že nejde o štastný směr aktivit ministerstva. Nikdo to po nás nechce.
Luboš Pavlas
člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy

Podobný antifosilní zákon má necelá desítka zemí Evropské unie, například Rakousko, Francie, Švédsko či Finsko. Před osmi lety byl tento typ zákona přijat i ve Velké Británii. Právě na jeho příkladu ale vidí člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Luboš Pavlas nebezpečí. „ Ve Velké Británii došlo k výrazné deindustrializaci. My jsme průmyslová země a průmysl přispívá k HDP nejvýznamnějším způsobem. V průmyslu je to o nákladech a opatření, které se budou muset udělat, pak hrozí nebezpečí, že i z České republiky průmysl uteče,“ zmínil Pavlas. Podmínky, které pro své podnikání mají, se pouze zpřísňují, doplnil.

Člen Svazu průmyslu a dopravy tak míní, že nejde o šťastný směr aktivity ministerstva životního prostředí a jsou zde potřebnější normy. Zákon podle Pavlase nemůže předpovědět, jak bude vypadat energetika v roce 2050.

Ekologové z Hnutí Duha, kteří dlouhodobě po antifosilním zákonu volají, tvrdí, že vláda musí současně prosazovat i konkrétní opatření pro snížení závislosti na fosilních palivech. Jde například o novelu zákona o podporovaných zdrojích energie a rozhýbání výstavby obecních větrných elektráren, které mohou už za patnáct let vyrobit více než například dvě staré velké uhelné elektrárny ve Chvaleticích a Počeradech dohromady.

  • Podle ministerstva životního prostředí je Česko závislé na fosilních palivech zhruba z 80 procent. Tento ukazatel má klesat. Podle nově schválené statní energetické koncepce by měla závislost do roku 2030 postupně klesnout na 66 procent a do roku 2040 na 56 procent.
Vydáno pod