Zemědělští diplomaté by mohli zamířit do Nigérie nebo Japonska

Česká republika by mohla vyslat své zemědělské diplomaty do Nigérie nebo Japonska. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil ministr zemědělství Marian Jurečka. Česko má v současnosti čtyři diplomaty, kteří hledají nové odbytiště pro tuzemské zemědělské produkty v zahraničí, přibýt mají další tři.

Čtveřice specializovaných diplomatů, kteří od ledna českým zemědělcům pomáhají hledat exportní příležitosti, působí v Rusku, Číně, Saúdské Arábii a Srbsku. Formálně jsou podřízeni velvyslancům, metodicky spadají pod ministerstvo zemědělství. Finanční náklady na každou z pozic vyjdou přibližně na 3,5 milionu korun ročně.

„Jeho výhoda je ta, že plný servis poskytují naprosto zdarma, to je novum a jiné resorty to nedělají. Slibujeme si, že se české firmy této pomocné ruky chytí,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce lidovecký místopředseda a ministr zemědělství Marian Jurečka a dodal, že v současnosti rozhodují o obsazení trojice volných pozic: „Uvažuje se o Japonsku, Turecku, Nigerii, Ukrajině a USA.“

Zmiňované Japonsko přitom představuje exotický trh jen zdánlivě. V rámci vývozu do Asie totiž představuje jednoho z nejsilnějších českých partnerů; do země vycházejícího slunce se tak například už sto let vyváží český chmel, a zatímco do aktuálně protežované Číny čeští zemědělci v loňském roce vyvezli zboží za 585 milionů korun, v případě Japonska se jednalo o produkci v hodnotě 1,1 miliardy korun.

„Je to země, která je bohatá a nemá moc velké přírodní zdroje. Potraviny budou potřebovat vždycky a to je ten směr, kterým chceme jít - vyvážet zpracované produkty,“ prohlásila v této souvislosti Jurečkova náměstkyně Jaroslava Špalková.

Ruská svízel

Nejvíc zemědělských produktů vyváží Česká republika na Slovensko, loni šlo o produkci v hodnotě 43 miliard korun. Druhé v pořadí je Německo (38 miliard) následované Polskem (21 miliard). Do Ruska se v loňském roce vyvezlo zemědělské zboží v hodnotě 2,3 miliard korun, do Spojených států za 811 milionů.

Ilustrační foto
Zdroj: Gerard Lacz/Isifa/Rex Features

Nejvýraznější kontroverze se ale v současnosti vedou kolem ruské pozice, potažmo kolem česko-ruského zemědělského obchodu. Na evropské potraviny totiž Moskva uvalila embargo (v reakci na protiruské sankce Evropské unie), což vedlo k poklesu exportu zemědělských výrobců. Zatímco v roce 2014 v zemi čeští statkáři utržili bezmála tři miliardy korun (2,96), v loňském roce zaznamenali více než půlmiliardový pokles (vývoz za 2,35 miliardy).

Agrární komora nyní apeluje na ministerstvo i evropské úřady, aby s Ruskem začaly jednat o perspektivě ukončení sankcí. „Zemědělci neprodávají zbraně, ale potraviny. Když jde o zemědělství, nemělo by se řešit, kdo a kde jakou vlajku vyvěšuje,“ prohlásil prezident agrárníků Miroslav Toman, který vedl Jurečkův resort v době Rusnokovy vlády.

Stávající ministr ovšem takové myšlení odmítá. „Otázka ruské agrese vůči Ukrajině je území nejvyšší prioritou,“ prohlásil v rozhovoru s Václavem Moravcem. „Chápu těžkou situaci našich zemědělců a hledám cesty, jak zodbytovat naše zboží jinde, ale nemůžeme vyměnit lidská práva za to, že budeme vyvážet zboží do Ruska.“

Jurečka zároveň upozorňuje na to, že ruský zákaz se týká jen mléčných výrobků a ovoce a zeleniny (což ještě víc než Prahu postihuje Varšavu a Pobaltí). Zemědělský diplomat se ale může soustředit na hledání nových možností pro jiná zemědělská odvětví, podle ministra čeští exportéři do Ruska vyvážejí i technologie pro potravinářské podniky.

Jurečka vs. Gazdík: Zemědělská diplomacie i Panama Papers (zdroj: ČT24)

Nová trojice zemědělských diplomatů by mohla do zámoří zamířit do konce roku. Mezi požadavky jsou kromě ukončeného vysokoškolského vzdělání nejlépe ekonomického směru minimálně tři roky praxe v mezinárodním obchodu či v obchodní politice. Agrární diplomaté musí také dosáhnout požadovaného stupně znalosti dvou cizích jazyků a prokázat znalost teritoria. Podmínkou pro jejich vyslání je také bezpečnostní prověrka na stupni Tajné.

Vydáno pod