Rozpočtové určení daní nebo ještě méně srozumitelná zkratka RUD řadě lidí vůbec nic neříká, přitom je to něco, co se bez nadsázky týká úplně každého. Jde totiž v podstatě o to, kolik peněz dostane radnice z vybraných daní. A až na pár výjimek jsou to právě příjmy z těchto daní, ze kterých pak město nebo obec z velké části žije, staví školy, sází parky a opravuje silnice. A od příštího roku by mělo z daní odtéct obcím ještě o něco víc, zároveň ale možná příjdou o příjmy z hazardu.
Obecní kasy plní hlavně daně a starostové za ně tvrdě bojují. Kdysi kvůli nim i demonstrovali
- Rozpočtové určení daní (RUD) je poměr, ve kterém si stát, obce a kraje rozdělují příjmy z daní. V současné době například platí, že z inkasa DPH připadá 71,31 % na státní rozpočet, 7,86 % dostanou kraje a 20,83 % obce. Podrobný přehled najdete zde.
Většina peněz v příjmovém sloupečku obecních rozpočtů tvoří příjmy z daní. Poměru, v jakém si sdílené daně mezi sebe rozdělí stát, obce a kraje, se říká Rozpočtové určení daní (RUD). A to prošlo za předminulé vlády novelou s dvěma podstatnými změnami. Obcím jednak klesl jejich celkový podíl na vybrané dani. To znamená, že z celkového balíčku daní ukrojily méně – a to by se mělo od příštího ledna opět změnit.
A zároveň se změnil i poměr mezi obcemi samotnými – ty malé dostaly víc na úkor čtyřky největších měst.
To bylo tehdy za Nečase
V roce 2011 snížil tehdejší kabinet premiéra Petra Nečase podíl na výnosech z DPH jak obcím, tak i krajům. Cílem vlády bylo získat peníze ze zvyšování sazeb DPH pouze a výhradně do státního rozpočtu, a to kvůli financování druhého důchodového pilíře.
Mnohem větší odezvu než samotné snížení podílu v RUD ale vzbudila jiná část tehdejší novely – ta totiž vzala peníze čtyřce největších měst a naopak přidala menším obcím, a to zhruba 12 miliard korun. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň tak přišly asi o 1,1 miliardy.
„Já jsem nastoupila do úřadu po volbách v roce 2010 a tehdy se to začalo lámat. Pamatuji si, jak jsme manifestovali v Praze,“ vzpomíná starostka malé moravské obce Sehradice Silvie Pospíšilová (Pro lepší Sehradice našich dětí) a připomíná tak, že prosadit navýšení peněz pro menší sídla nebylo úplně nejjednodušší.
Protest starostů proti rozpočtovému určení daní
V září 2011 se v Praze sešla asi tisícovka starostů s transparenty jako „Nečasi, nebuďte neRUDní“ nebo „ODS=Jánošík naruby – chudým obcím bere, bohaté Praze dává“. Praha tehdy totiž získávala na jednoho obyvatele při rozdělení daní více než čtyřnásobek příjmu nejchudších obcí.
Se slibem, že změní nespravedlivě nastavený RUD, šli do parlamentních voleb Starostové a nezávislí. Ti se pak dostali na kandidátce TOP 09 do vlády a změny v rozdělování daňových příjmů se tak objevily v programovém prohlášení Nečasova kabinetu. Téma nového výpočtu pro RUD si vzal za své Petr Gazdík právě ze strany Starostové a nezávislí.
„Nebylo jednoduché změnu prosadit, protože velká města ovládala ODS a samozřejmě byla proti tomu, aby se jim prostředky ubíraly,“ popisuje bývalá senátorka a expředsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jana Juřenčáková.
Nová fasáda i hasičárna
Koalice se ale nakonec dohodla a od roku 2013 platí pro RUD nová pravidla. „Rozdíl mezi příjmem na občana mezi velkými městy a malým obcemi se snížil na 3,5násobek,“ dodává Juřenčáková.
„V menších obcích to bylo znát hned, ty peníze začaly chodit v podstatě okamžitě,“ popisuje starostka Sehradic na Zlínsku Silvie Pospíšilová s tím, že konkrétně u nich se podařilo zateplit školku, sokolovnu i obecní úřad nebo postavit dvě nová dětská hřiště.
Já jsem rád za každou korunu navíc… Mohli jsme přidat spolkům i urychlit různé investice.
A o tom, že jim peníze navíc pomohly rozjet projekty, na které by museli nějaký čas ještě šetřit, potvrzují i další starostové malých obcí. „V kombinaci s evropskými dotacemi jsme tak mohli udělat novou fasádu a zateplit obecní úřad a nové je i veřejné osvětlení,“ popisuje starosta Mlékojed na Litoměřicku Ondřej Schoř (nez.).
„Nad obchodem jsme opravili tři byty, kde teď žijí rodiny. Na řadu přišla i kulturní místnost a hasičárna pro naše hasiče,“ vypočítává, kde všude pomohly peníze navíc, Miroslav Pala (nez.), který je starostou v Lipové, která v posledním roce zažila mimo jiné i evakuaci kvůli muničnímu areálu ve Vrběticích.
„V tomto případě Říčany posílily o nějakých 20 milionů korun. Nárůst ovlivňuje ale také hospodářský růst a s ním spojené vyšší daňové výnosy. Dvacet milionů korun, to odpovídá investici jako odbahnění rybníka nebo stavba školky,“ dokresluje starosta Říčan Vladimír Kořen (Klidné město).
A například Troubky, které byly po povodních téměř srovnány se zemí, využily peníze na nové chodníky, sběrný dvůr, kompostárnu nebo kulturní dům. „U nás je to asi tři až čtyři miliony korun ročně navíc,“ dodává starosta Radek Brázda (STAN).
Pomohlo to i větším městům, jako jsme my. V našem případě šlo potom v praxi o nějakých zhruba 20 milionů.
I když je nyní peněz o trochu víc, neznamená to, že všechny radnice končí v plusu. Například v Rožmitálu pod Třemšínem se zvýšil roční příspěvek na obyvatele z osmi na deset tisíc, ale ani tak to nestačí. „Je to málo. Jsme pořád v propadu,“ říká starosta Josef Vondrášek (nestr. za KSČM).
Ne všude to vidí růžově
Jsou ale i starostové, kteří jsou mnohem zdrženlivější a říkají, že zase takový nárůst to podle nich nebyl. „Nějaké polepšení to je a znát to je, ale nic velkého,“ říká například Karel Minařík (nez.) z Kunratic u Cvikova na Českolipsku.
To starosta jiné obce, která také při povodních zmizela celá pod vodou, Zálezlic na Mělnicku jde ještě dál. „Ten rozdíl byl minimální. Byl to v podstatě populistický krok. Celý ten systém by se měl změnit, aby byl spravedlivější,“ říká Jiří Čížek (nez.).
Na novelu doplatily obce s velkou rozlohou
Původně vláda navrhovala, aby se při výpočtu příjmů obce zohledňovala rozloha do tří hektarů na jednoho obyvatele. Nakonec poslanci ale zvýšili tento limit na deset hektarů. Na limit tak doplatily obce, které mají velkou rozlohu.
Často se jako příklad uvádí šumavská obec Modrava. „Nás celá ta novela RUD a následné smazávání hektarů stojí každý rok nějaké čtyři miliony korun,“ popisuje starosta Modravy Antonín Schubert (nez.) a dodává, že se to týká v podstatě celých Sudet, kde na obce spadá mnohem větší území než ve zbytku republiky. Je to dané tím, že pohraničí není tolik obydlené.
Obec Modrava
„Celý ten systém trpí jednou velkou chybou, a to tím, že je zde centralizovaný výběr i centrální rozdělování. Kdyby se tohle zrušilo, bylo by to mnohem spravedlivější,“ dodává Schubert. Modrava má ale to štěstí, že má příjmy z turismu a navíc zde měl trvalé bydliště miliardář Zdeněk Bakala. A díky daňovým příjmům od Bakaly se tak o Modravě mluvilo jako o nejbohatší obci Šumavy.
Stále to ale nejsou Dambořice na Hodonínsku, které asi nějaké rozpočtové určení daní netrápí. Leží totiž na vůbec největším ložisku ropy v Česku. A společnost Moravské naftové doly každý rok na poplatcích za těžbu posílá do obecní pokladny několik desítek milionů korun.
A jak to bude příští rok?
Prezident už podepsal novelu, která rozpočtové určení daní opět mění. Tentokrát ale onen podíl z celkového RUD, který snížil Nečasův kabinet.
Vláda původně navrhla zvýšit podíl z vybrané DPH pouze krajům. Senát do novely přidal i změnu ohledně obcí. Podíl obcí z vybrané DPH se zvýší od příštího roku z 20,83 procenta na 21,4 procenta. Současně už ale nebudou dostávat podíl 30 procent, který jim nyní připadá z daní živnostníků a všech fyzických osob, které podávají daňové přiznání.