Češi tak letos budou na stát pracovat 172 dnů. Přibližně stejné to je ve Slovinsku, Německu či Řecku. Nejdříve den daňové svobody nastane v Litvě (29. dubna). Nejvíce dnů na stát naopak budou pracovat lidé v Lucembursku (23. září).
Vliv na den daňové svobody má letos několik změn v daňovém systému. Zvýšily se například sazby spotřební daně u tabákových výrobků nebo vzrostly částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě.
„Z pohledu celkového inkasa daní by nejvýznamnější změnou letošního roku mělo být zavedení kontrolního hlášení. Právě toto opatření by mělo posunout den daňové svobody na pozdější termín.“
David Marek
Daňový systém v Česku je podle ředitelky v daňovém oddělení společnosti Deloitte Radky Maškové z hlediska struktury podobný ostatním daňovým systémům v EU.
„Podle našich průzkumů mezi obchodními korporacemi je v ČR stále poměrně pesimisticky vnímána daňová jistota, tedy schopnost stanovit, jak vysoké daně a v jakém členění bude poplatník v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu ze své podnikatelské činnosti povinen platit. Daňové zákony se poměrně často mění, výklady jsou v řadě případů nejednoznačné,“ uvedla.
Způsoby výpočtu
Metodika Deloitte k výpočtu dne daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.
Den daňové svobody vypočítává každoročně i Liberální institut. Loni získali lidé podle jeho výpočtů daňovou svobodu 5. června. Institut vypočítává den daňové svobody z dat OECD, přesněji z jejich odhadu podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.
