Obří kartel strojírenských firem skončil po deseti letech bez miliardové sankce

Kartel strojírenských firem, v kterém figurovaly například Siemens, Areva nebo Alstom, skončí bez sankce. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) svoje řízení zastavil, uplynula totiž lhůta pro uložení pokuty. Vyměřená sankce po snížení činila 941,9 milionu korun.

Šestnáct firem z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric a Toshiba a Nuova Magrini podle původních závěrů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v letech 1988 až 2004 téměř po celém světě nezákonně spolupracovalo v tendrech. Společnosti si údajně sdělovaly ceny svých nabídek, a jedna z nich si tak vždy zakázku zajistila.

V Česku mělo jít jen v letech 2001 až 2004 o zakázky za 700 milionů korun. Podle ÚOHS ujednání vyloučilo hospodářskou soutěž a mohlo navyšovat cenu zařízení.

Úřad firmy pokutoval za období před vstupem České republiky do EU. Původně pokuta dosáhla 979,2 milionu korun pro 16 firem z devíti holdingů. Pak úřad společnostem Areva T&D Holding a Siemens AG pokutu snížil. Souhrnná sankce 941,9 milionu korun byla ale i tak dlouho nejvyšší, kterou úřad uložil.

Antimonoplní úřad měl na uložení pokuty tři roky

Mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Švanda nyní sdělil, že podle právní úpravy platné v době, kdy se kartel vyšetřoval, měl úřad tříletou lhůtu na uložení pokuty. Lhůta se začala počítat od doby, kdy se úřad o kartelu dozvěděl. „Jednalo se o komplikovaný případ a tato lhůta byla téměř vyčerpána již v době, kdy se v roce 2007 vydávalo pravomocné rozhodnutí. Po mnohaletém přezkumu ze strany správních soudů pak již úřad neměl žádný čas na přepracování rozhodnutí dle zjištění soudů,“ uvedl dnes Švanda.

Sídlo Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v Brně
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Podle specialistky na soutěžní právo Claudie Bockové z advokátní kanceláře Schoenherr firmy vyváznou bez pokuty kvůli formálním nedostatkům ze strany antimonopolního úřadu. Navíc společnosti, které pokuty zaplatily, vydělaly na úrocích z neoprávněně vybraných pokut, dodala. Tyto úroky se vyšplhaly podle neoficiálních informací na několik milionů.

Podle Bockové jediný další způsob, jak by bylo možné společnosti postihnout, je takzvané soukromé vymáhání soutěžního práva. „Jedná se o žaloby na náhradu škody způsobené účastí na kartelu. Avšak i pro takové žaloby již uplynula promlčecí lhůta,“ uvedla Bocková.

Existenci kartelu v minulosti potvrdil i Krajský soud v Brně

Celý případ se táhl zhruba deset let, na stole jej měl kromě Krajského soudu v Brně i Nejvyšší správní soud. Řešila se například otázka, zda se celosvětový kartel dotkl i českého trhu, protože některé firmy tu ani neměly sídlo. Krajský soud v Brně naposledy uvedl, že to možné je.

Podle soudu ale nebylo jasné, která firma z jednotlivých koncernů se na kartelu podílela. Proto případ vrátil úřadu, který ale už pokutu neuložil a kvůli uplynutí zákonné lhůty případ zastavil. V novém rozhodnutí ÚOHS už ani nekonstatoval provinění firem, protože to v případě, kdy už lhůtu uplynula, ani nejde.

Z webu antimonopolního úřadu vyplývá, že řada velkých pokut, které uložil, vyzněla do ztracena. Zcela zrušena byla například půlmiliardová sankce za údajný kartel stavebních spořitelen, podobně jako pokuta přes 300 milionů korun za údajnou dohodu čerpacích stanic.

Aktuálně nejvyšší pokutou je v pondělí zveřejněná sankce 1,66 miliardy za kartel stavebních firem, které už ale avizovaly, že proti pokutě podají žaloby ke Krajskému soudu v Brně. ÚOHS v posledních letech stále častěji volí formu dohody s účastníky řízení, kdy jim výměnou za přiznání pokutu sníží. Firmy se pak neodvolávají a případ se před soud ani nedostane.

Vydáno pod