Prosincové intervence ČNB předčily naše původní odhady téměř dvojnásobně. Celkově tak suma intervencí dle oficiálních statistik ČNB v roce 2015 činila 243 miliard, což překonalo o více než 40 miliard i původní intenzivní intervence z listopadu 2013, kdy byl kurzový závazek zahájen.
Jakub Seidler
Již dříve představitelé ČNB uvedli, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je totiž udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl již dříve ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub.
Jak jsou na tom devizové rezervy?
Výše devizových rezerv ke konci loňska podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy odpovídala zhruba 36 procentům hrubého domácího produktu. „To je stále z hlediska ČNB poměrně ,komfortní' úroveň. Při zahájení intervenčního režimu představovaly zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny,“ uvedl.
Další růst rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze podle Kovandy očekávat letos spolu s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu. „V letošním roce může objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit loňský objem,“ uvedl Kovanda.
Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 4. února uvedla, že neukončí režim intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení v první polovině roku 2017. Do té doby centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí je vývoj inflace.
