V prosinci přikročila Česká národní banka (ČNB) opět k intervencím a na devizovém trhu zasáhla proti posilující koruně - tentokrát v objemu za zhruba 42 miliard. Lze to vyčíst z údajů o devizových obchodech ČNB ke konci prosince, které banka zveřejnila. Od zahájení devizových intervencí už ČNB na podporu koruny zasáhla za asi 440 miliard.
ČNB brzdila korunu i na konci roku. Stálo ji to 42 miliard
- ČNB zahájila intervence v roce 2013 kvůli obavě z deflace, tedy snížení cenové hladiny, která by oslabila hospodářství.
- Centrální banka tehdy během několika dní nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun.
- Koruna kvůli intervencím tehdy mezi 6. a 7. listopadem skokově oslabila ze zhruba 25,79 Kč/EUR na 26,98 Kč/EUR a v dalších dnech nad 27 korun. V následujících měsících kurz nad 27 korunami za euro držel trh.
Cílem devizových intervencí je udržet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro. ČNB přikročila k této měnové politice v listopadu 2013, kdy jednorázově nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka neintervenovala, v listopadu ale ano, a to za deset miliard korun.
Prosincové intervence ČNB předčily naše původní odhady téměř dvojnásobně. Celkově tak suma intervencí dle oficiálních statistik ČNB v roce 2015 činila 243 miliard, což překonalo o více než 40 miliard i původní intenzivní intervence z listopadu 2013, kdy byl kurzový závazek zahájen.
Již dříve představitelé ČNB uvedli, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je totiž udržovat cenovou stabilitu. „Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost,“ uvedl již dříve ředitel sekce měnové ČNB Tomáš Holub.
Jak jsou na tom devizové rezervy?
Výše devizových rezerv ke konci loňska podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy odpovídala zhruba 36 procentům hrubého domácího produktu. „To je stále z hlediska ČNB poměrně ,komfortní' úroveň. Při zahájení intervenčního režimu představovaly zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny,“ uvedl.
Další růst rezerv v souvislosti s intervenčním režimem lze podle Kovandy očekávat letos spolu s tím, jak budou sílit spekulace devizových obchodníků ohledně změny na postu guvernéra ČNB a ohledně potenciálního ukončení intervenčního režimu. „V letošním roce může objem prostředků akumulovaných v souvislosti s oslabováním koruny snadno převýšit loňský objem,“ uvedl Kovanda.
Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 4. února uvedla, že neukončí režim intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení v první polovině roku 2017. Do té doby centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí je vývoj inflace.