Sněmovna propustila do závěrečného čtení vládní novelu horního zákona, která kromě jiného zvyšuje podíl státu z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí. Mění také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Někteří poslanci chtějí v předloze navíc zakázat těžbu břidlicového plynu hydraulickým štěpením hornin nebo podzemní zplyňování uhlí. Ústavně právní výbor doporučil posunout účinnost novely zákona o jeden rok až na 1. leden 2017.
Opozice chce zakázat kontroverzní metodu těžby břidlicového plynu
Novela předpokládá, že poplatek za vytěžené nerosty nebude nadále stanovovat zákon, ale vládní nařízení. Výše úhrady se vypočte jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.
Hospodářský výbor chce ale, aby firmy měly alespoň pětiletou jistotu, a proto navrhl, aby vláda nesměla poplatky měnit častěji. Výbor také navrhuje, aby stát neplatil z peněz za těžbu důlní záchranáře, ale aby tyto peníze využil přednostně na rekultivace a sanaci škod po starých důlních dílech.
Opoziční poslanci chtějí zákaz těžby břidlicového plynu frakováním
Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů František Laudát a Michal Kučera předložili pozměňovací návrhy, v nichž chtějí do horního zákona vložit zákaz průzkumu i těžby břidlicového plynu pomocí hydraulického štěpení hornin, takzvaným frakováním, a také zákaz podzemního zplyňování uhlí. Návrhy na zákaz zdůvodňují ochranou podzemních zásob vody, krajiny a lidí, kteří v územích ohrožených těžbou žijí. Ministerstvo k nim zřejmě zaujme odmítavé stanovisko.
Klub TOP 09 a Starostů už tento návrh předložil v samostatném návrhu novely horního zákona, sněmovna ho ale neprojednala a vláda k němu zaujala negativní stanovisko. Poslanec Vlastimil Vozka (ANO) s odvoláním na argumenty vlády uvedl, že už současná legislativa je dostatečná na to, aby nepřipustila technologie nepříznivé k životnímu prostředí.
Se stejným návrhem však přišli i poslanci ČSSD Jan Birke a Robin Böhnisch. Také oni poukazují na to, že tyto nekonvenční metody jsou ve střetu s ochranou veřejných zájmů.
Zvýšení podílu pro stát
Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu by novela zvýšila na 67 procent, zatímco podíl obcí by snížila z nynějších 75 procent na 33 procent. Předloha ale také mění způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží, byla by vyšší.
Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na tisíc korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím, které by mohly získat ročně místo 14 milionů až 100 milionů korun.