Odbory: Česko by nemělo suroviny vyvážet, ale také zpracovávat. Pomůže to i vyšším mzdám

Česko podle odborů potřebuje v příštích letech změnit ekonomickou politiku. Středem pozornosti má být odborná práce, inovace a výrobky s přidanou hodnotou. Přispělo by to pak i k lepším mzdovým podmínkám. Ze země se totiž nyní stal spíš „subdodavatel subdodavatele subdodavatele“ pro cizí státy.

„Česká republika přešlapuje na místě. Vyspělé státy se nám vzdalují a dříve méně vyspělé země se nám naopak mílovými kroky přibližují,“ uvedl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Země by tak podle odborů měla přehodnotit svou ekonomickou politiku tak, aby podpořila vlastní odbornou práci i výrobky. Tuzemská ekonomika by se měla soustředit například na svoje nerostné suroviny. Podniky je podle odborářů nemají vyvážet, ale naopak přímo zpracovávat. „Tím se můžeme dostat do situace, kdy my budeme tvořit cenu, ne že nám bude určena,“ dodal Středula. Podle představ odborů by do ciziny měly putovat hlavně investiční celky a výrobky s přidanou hodnotou.

Přístup by měl zlepšit i výdělky českých zaměstnanců. Rychleji by se přibližovaly k úrovni příjmů ve vyspělých státech. Ke srovnávání hodnoty českých a zahraničních mezd je podle odborů ale nutné i posílení koruny, a to zhruba o 20 procent. Současný přístup České národní banky, která korunu oslabuje, tak kritizují.

Středula představuje vize změn hospodářské politiky (zdroj: ČT24)

Aby z Česka nebyl jen záložní ekonomický prostor pro ostatní

Podle Středuly se teď v Česku vyrábějí produkty s nižší hodnotou, pracovní síla je levná a produktivita a mzdy jsou nižší. Pokud se situace nezmění, dostane se Česko do „pasti chudoby“, dodal předák. Česká ekonomika se tak profiluje jako „záložní ekonomický prostor“ pro jiné státy a stala se spíš „subdodavatelem subdodavatele subdodavatele“.

Česká republika už není finalista, už nedokáže vytvořit investiční celky, postavit pivovary a curkovary. Jenom subdodává.
Martin Fassmann
hlavní ekonom ČMKOS

Podle odborů je nutné začít podporovat hlavně české firmy, které by se měly postupně stát základem české ekonomiky. Není možné spoléhat na dceřiné společnosti zahraničních firem, míní Středula. Pomoci by mohlo založení české exportní společnosti a důsledná ekonomická diplomacie. Česko by se tak mohlo vrátit mezi významné dodavatele.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek řekl, že odbory mají pro českou ekonomiku dobrou vizi, ale nerealistickou cestu, jak ji naplnit. Současný růst ekonomiky je totiž podle něj založen na modelu odlišném od minulé dekády. „Tehdy vznikaly provozy na zelené louce a produktivitu bylo aspoň v průmyslu relativně lehké zvedat. Dnes se tak musí dít při stabilizovanější bázi podniků, což je investičně náročnější,“ uvedl.

Odbory proti levné práci

Snahou odborů je zlepšit odměňování zaměstnanců. Zástupci Svazu průmyslu a dopravy už dřív uvedli, že výdělky v Česku nemohou růst rychlým tempem, protože se nezvedá produktivita. Také odbory uznávají, že v produktivitě Česko zaostává a její pokles nahrazuje větším počtem odpracovaných hodin. Průměrný pracovník v zemích eurozóny v roce 2008 odpracoval 1661 hodin a v roce 2012 o 32 hodin méně. Průměrný Čech v roce 2012 pracoval 1749 hodin, tedy o 14 hodin déle než v roce 2008.

Podle předáků ale čeští zaměstnanci rozhodně nepracují méně kvalitně než lidé v jiných zemích. „Žádná firma by v České republice nepůsobila, kdyby tu měla extrémně horší výsledky. Není možné, že by měla nižší produktivitu než v mateřské společnosti. Česká produktivita práce je prostřednictvím vnitropodnikových cen vyvezena z ČR a vykázána jinde,“ je přesvědčen Středula.

Česko má velký handicap jednoduše v tom, že to je Česko, a ne Německo nebo Švýcarsko. Je potřeba si uvědomit, že zákazník ze západní Evropy nezaplatí stejnou cenu za výrobek „Made in ČR", jakou platí za německý nebo švýcarský.
Jiří Hlavatý
generální ředitel firmy JUTA
  • Bulharsko - 3,19 eura na hodinu
  • Česko - 6,85 eura na hodinu
  • Slovensko - 7,13 eura na hodinu
  • Chorvatsko - 8 eur na hodinu
  • Slovinsko - 13,15 eura na hodinu
  • Rakousko - 23,25 eura na hodinu
  • Německo - 24,4 eura na hodinu
  • Norsko - 44,23 eura na hodinu

Prezentovaným materiálem ČMKOS navazuje na svůj první programový dokument z června 2012. Tehdy navrhovala například nižší DPH u léků, zastavení vládní důchodové reformy se třetím pilířem, posílení podpory zkrácených úvazků a kurzarbeitu či zrovnoprávnění odvodů zaměstnanců a živnostníků.

Za zásadní označovali předáci boj proti korupci, lichvě, daňovým únikům, praní špinavých peněz i práci na černo. Řadu kroků nynější Sobotkova vláda už provedla. O přípravě zákonů a opatření s odboráři a zaměstnavateli pravidelně jedná na tripartitě.

Vydáno pod