Teplárny spalující hnědé uhlí letos mírně zdraží - ceny pro domácnosti vzrostou zhruba o dvě procenta, tedy v průměru asi o třicet korun za měsíc. Důvodem jsou hlavně investice do ekologických technologií. Při vytápění plynem a dalšími alternativami by naopak podle Teplárenského sdružení ceny mohly mírně klesnout. O nákladech na topení však podle odborníků rozhodne hlavně průběh zimy.
Za teplo si od ledna měsíčně domácnosti připlatí asi 30 korun
Teplo od ledna zdraží (zdroj: ČT24)
„Ceny tepla z tepláren na uhlí budou stagnovat, případně velmi mírně porostou, ale na výdaje běžných domácností bude mít větší dopad spíše to, jaká bude zima,“ uvedl předseda výkonné rady sdružení a bývalý premiér Mirek Topolánek.
Ředitel sdružení Martin Hájek doplnil, že hlavním důvodem, proč některé hnědouhelné teplárny zdraží, jsou investice do ochrany ovzduší. Sdružení již na jaře oznámilo, že české teplárenské společnosti plánují do konce příštího roku investovat do ochrany ovzduší zhruba 18 miliard korun. Do roku 2020 pak mají celkové náklady na modernizaci provozů přesáhnout 20 miliard korun.
To, že hlavním důvodem zdražování některých hnědouhelných tepláren jsou ekologické investice, potvrdil i mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufamnn. „Víceméně ano. Investice jsou v řádech desítek miliard korun,“ uvedl.
Kaufmann: Zdražení se dotkne spíše lidí ve velkých městech (zdroj: ČT24)
Lepšího ovzduší se mají v nejbližší době díky ekologizaci tepláren dočkat například obyvatelé Českých Budějovic, Hradce Králové, Karviné, Ostravy nebo Plzně. Sdružení uvedlo, že současná cena tepla z uhlí se pohybuje kolem 560 Kč/GJ, ze zemního plynu pak kolem 630 Kč/GJ.
Průměrná čtyřčlenná domácnost v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 GJ tepla. Sdružení tvrdí, že při jednoprocentním růstu ceny by se náklady domácností na vytápění a ohřev vody zvýšily zhruba o 12 korun měsíčně.
Podle dat sdružení zásobují teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny teplem pro vytápění a ohřev teplé vody 1,6 milionu českých domácností.
Zhruba 55 procent tepla pro tuzemské byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, z topných olejů a druhotných zdrojů energie.
Na vytápění a ohřev vody jde asi 6 procent výdajů domácností.