Zatím není sice jasné, kdy elektronická evidence tržeb (EET) zavede podnikatelům povinnost informovat o každé utržené koruně, jisté ale podle mnohých je, že slíbený příspěvek ve výši pěti tisíc korun bude jako kapka v moři. Tato jednorázová sleva sice někomu stačit může, ale mnoho takových prý nebude. Náklady se mohou vyšplhat klidně až ke sto tisícům korun, míní někteří živnostníci, jak zjistil web ČT 24. Podle ministerstva financí však řešení splňující požadavky do pěti tisíc korun na českém trhu jsou. A pokud ne, tak dodavatelé zařízení v Chorvatsku zaskočí.
EET za pět tisíc korun? Podnikatelé se bojí, že za sto
Zavedení elektronické evidence tržeb by se mělo od počátku týkat restaurací, hotelů a stravovacích služeb a celkem by tak mělo ovlivnit šedesát tisíc podnikatelů. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 tisíc podnikatelů. O rozšíření systému na další odvětví by měla rozhodnout následně vláda. A spustit by se to celé mělo zhruba v polovině příštího roku, v závislosti na tom, jak rychle se zákon podaří schválit. Tolik fakta. A co na to konkrétní podnikatelé?
„Náklady na to, abychom vyhověli elektronické evidenci tržeb, se v našem případě odhadují na zhruba sto deset tisíc korun, včetně instalace,“ konstatuje Milan Vodrážka, jehož menší obchod s potravinami v Praze je součástí obchodního řetězce CBA. Ten čítá na čtyři sta prodejen po celé České republice a členům, kteří jsou součástí sítě, byla vedením firmy představena právě tato cenová kalkulace.
„Zmíněných pět tisíc korun možná může stačit někomu, kdo už do modernizace investoval dříve a má tedy připravené řešení, kdy dokoupí pouze software. To však není náš případ a myslím, že ani většiny malých podnikatelů,“ dodává Vodrážka.
EET
Potravinářský sektor je na řešení elektronické evidence tržeb náročnější než jiná odvětví. Kromě pokladen totiž musí být obchody vybavené například váhami. Náklady jsou pak vyšší než v případě malého živnostníka, ať už jde o kadeřnictví, zahradnictví nebo třeba malou kavárnu.
Zmíněných zhruba sto tisíc korun je podle obchodního manažera Michala Čadiny z firmy P.V.A. systems kalkulace pro prodejnu s dvěma pokladnami a střední intenzitou zátěže. Tedy řešení na zhruba pět let. „Je ale pravda, že se nedá jednoznačně říci, kolik přesně bude každého podnikatele zavedení EET stát. Záleží na tom, jaký systém už nyní používají,“ říká Čadina.
Firma P.V.A. systems zajišťuje řetězcům obchodně skladový a pokladní systém pod názvem B.O.S.S. Ten v současnosti využívá například skupina spotřebních družstev COOP.
Když levné řešení nenabídnou Češi, pomůžou Chorvaté
Podle ministerstva financí však výše slevy odpovídá průměrným nákladům, které v souvislosti s pořízením zařízení schopného on-line komunikovat se serverem Finanční správy vznikly subjektům v Chorvatsku. „Lze předpokládat, že cenové relace na trhu v Česku budou stejné. Nebo, vzhledem k většímu trhu i předpokládané konkurenci, spíše nižší. V případě, že by přesto český trh nabízel vyšší cenové relace, jsou dodavatelé zařízení v Chorvatsku připraveni využít této příležitosti a rozšířit svou nabídku také na český trh,“ říká tiskový mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Z odborných konferencí a diskuzí, kterých se účastní i dodavatelé zařízení, má podle něho MF informace, že čeští dodavatelé budou rozhodně nabízet řešení za méně než pět tisíc korun.
Část podnikatelů navíc již disponuje odpovídajícím zařízením a vzniknou jim tak zcela minimální, nebo nulové náklady.
Obchod
Některé podnikatele nemusí EET stát nic, jiné několik desítek tisíc
Celkově se dají podnikatelé rozdělit na tři skupiny. Ti, kteří již mají zavedený některý z moderních pokladních systémů, čeká zřejmě už jen pokračování v úhradě měsíčních „udržovacích“ poplatků. Tedy toho, co platí svému poskytovateli za služby. Přechod na elektronický evidenční systém mají podle odborníků prakticky již vyřešen. V nejjednodušším případě to tedy znamená pokračovat v investici ve výši zhruba pět set korun měsíčně plus nově poplatky za internetové připojení pro ty, co ho zatím nepotřebovali.
Druhou skupinu tvoří ti, kteří dosud pracují na bázi operačního sytému Windows. „Těch je poměrně početná skupina. Tady je to záležitost několika tisíc korun, v závislosti na tom, co z dosud používaného zařízení půjde použít,“ říká Čadina.
V poslední skupině byznysmenů jsou ti, kteří nemají dosud vůbec nic. Respektive mají staré registrační pokladny. Tedy jednoúčelová zařízení, která neumí komunikovat přes síť. Ti si budou muset pořídit jak samotné zařízení, tak software. Cenově to podle odborníků může představovat výdaj ve výši šest až dvacet tisíc korun. Ovšem v případě potravinářského sektoru, kde je většinou kromě pokladny potřebná i váha, se horní hranice blíží až sedmdesáti tisícům korun.
„Záleží na tom, co obchodník od zařízení očekává. Nejdražší varianta je pokladna se zabudovanou váhou se skenerem, nejlevnější řešení je váha, která umí jen prodat zboží. Podle toho se pak liší i cena,“ dodává Čadina.
Kde všude registrační pokladny mají a kde se na ně chystají?
Pro nejmenší je asi řešením chytrá mobilní pokladna
Pro ty úplně nejmenší živnostníky, kteří dosud byli zvyklí pracovat jen s paragonem a tužkou, je ovšem na trhu k dispozici řešení, které se dá zřejmě pořídit už za pět tisíc korun. Ovšem je potřeba připočíst ještě zhruba 850 korun měsíčních poplatků. Hodí se však spíše pro nenáročný provoz a nepotravinářský sektor, i když malé kavárně nebo pekařství by stačit mohl. Toto řešení na bázi androidu se nazývá Dotykačka a jedná se vlastně o mobilní dotykovou pokladnu včetně malé přenosné bluetooth tiskárny.
„Je určeno těm, kteří chtějí jen splnit povinnost EET a více je nezajímá. Je to vlastně taková chytrá pokladna,“ konstatuje marketingový ředitel firmy Dotykačka Michal Wantulok. Kdo ale chce větší pokladnu včetně USB tiskárny, čtečky kódů a k tomu řešit skladové zásoby nebo mít přehled nad distribucí, musí počítat s trojnásobnou cenou a zmíněným měsíčním poplatkem.
Podle Wantuloka však i ten může být nižší. „Místo základních 850 korun poloviční, pokud má podnikatel více provozoven nebo si zaplatí na delší časový úsek,“ vysvětluje. V ceně je zahrnutá i technická podpora nebo automatické ukládání dat na vzdáleném serveru.
Končí náměstkyně Hornochová, která měla na starosti EET na ministerstvu financí (zdroj: ČT24)
Z ministerstva financí odchází náměstkyně, která spoluvytvářela EET
Vláda si od EET slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, podle pravicové opozice však jen znepříjemní život slušným podnikatelům. Pravice už ohlásila, že udělá vše pro to, aby norma schválena nebyla.
Navíc nyní z funkce náměstkyně ministra financí odchází Simona Hornochová, která ji měla na starosti. Nepřihlásila se do výběrového řízení, jak na tuto pozici vyžaduje nový služební zákon. Ministr Andrej Babiš si ji ale chce ponechat jako poradkyni pro daně, s čímž Hornochová souhlasí, jak uvedla v Ekonomice ČT 24.