Nedostatek kvalifikované pracovní síly, zaspání v digitalizaci, nedotažená infrastruktura a mezery v kvalitě státních institucí – takové jsou podle premiéra Bohuslava Sobotky brzdy, které ohrožují dobře nastartovaný hospodářský růst Česka. Uvedl to na výroční konferenci Česko: Jak jsme na tom?, kterou organizuje Aspen Institute Prague a Forbes.
Jak jsme na tom? Dobře, ale pozor na brzdy, varuje Sobotka
Sobotka: Musíme překonat několik brzd, které tlačí hospodářský růst dolů (zdroj: ČT24)
„Dnes velmi často narážíme na problém, kdy zaměstnavatelé volají po kvalifikované pracovní síle,“ zopakoval premiér něco, na co už odborníci poukazují řadu let. Sobotka upozornil na to, že některé firmy musejí dokonce odmítat objednávky, protože jednoduše nemají dostatek lidí, kteří by na ní mohli pracovat.
Politici se tak musí podle premiérových slov zaměřit na školy a podpořit propojení středních škol a samotných podniků. V tomto ohledu byl prý úspěšný program Pospolu a je teď na ministerstvu práce, aby výsledky projektu uvedlo do praxe. A vzhledem k tomu, jak důležitou roli hraje v české ekonomice průmysl, měla by být podpora technických oborů politickou prioritou. Což, jak uvedl Sobotka, zdá se, zatím není.
Ekonomice se daří, růst by mohla ale rychleji (zdroj: ČT24)
Děti na školách ale nemohou vyřešit díry na pracovním trhu ihned. S ohledem na současnou uprchlickou krizi proto Sobotka uvedl, že i Česko potřebuje aktivní migrační politiku, v jejímž rámci by mělo přijmout utečence z kulturně a nábožensky blízkých zemí. „Měli bychom hledat možnosti, aby Česká republika přitáhla kvalifikované talentované lidi z těchto oblastí,“ uvedl.
V digitalizaci na míle za ostatními
Další brzdou je pak digitalizace. Přestože se jí v soukromé sféře daří vcelku dobře, ve státní správě má Česko ohromné mezery. A to se nemusí srovnávat hned s Estonskem, podle Sobotky máme obrovské zpoždění za celou řadou evropských zemí. Předseda vlády se dotkl také neúspěšného projektu IZIP, který podle něj na dlouhé roky zdiskreditoval myšlenku elektronizace zdravotnictví.
Další oblastí, kde Česko zaspalo, je infrastruktura. Při pohledu na dopravní spojení s ostatními zeměmi to prý vypadá, jako kdyby vůbec nepadla železná opona.
Po 25 letech nemáme dálniční spojení s Rakouskem. Po 25 letech máme jedinou dálnici s Německem. Nemáme žádné rychlostní železniční spojení, které by nás kvalitně propojilo s kteroukoliv metropolí některého ze sousedních států.
Na konci projevu pak Sobotka mluvil také o kvalitě institucí, které hrají důležitou roli v konkurenceschopnosti. V tomto ohledu se podle něj dala řada věcí do pohybu, zmiňoval zákon o státní službě, zveřejňování smluv, zákon o financování smluv nebo insolvenční novelu.
Nedostatky