Příští rok vydá stát na podporu nezaměstnaným sedm a půl miliardy korun, což je meziročně propad o 1,3 miliardy a nejmenší suma od roku 2008. Bez práce je ale od začátku roku o sto tisíc lidí méně a stát na dávkách ušetřil miliardu. Ekonomický růst prospívá zaměstnanosti, ale i vývoji schodku státního rozpočtu, který byl naposledy ve srovnatelném období lepší také v roce 2008. Celkem stát od ledna do září hospodařil se schodkem necelé tři miliardy.
Vláda počítá s nižšími výdaji na podporu nezaměstnaným, letos jich ubylo sto tisíc
Vyššímu počtu pracovních míst pomáhá hlavně více než čtyřprocentní růst ekonomiky. „S přílivem investorů, na kterém se tato vláda velmi aktivně podílí, zase věříme, že tady vzroste zaměstnanost,“ zmínila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Výhled je zaplaťpánbůh pozitivní, ale to není zásluha žádné vlády,“ dodal 1. místopředseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.
Česko by tak v příštím roce mělo na podporu nezaměstnaným vydat sedm a půl miliardy korun, což je nejnižší suma od roku 2008. Snižuje se ale v podstatě postupně už do roku 2009, kdy skokově narostla na více než patnáct miliard. Nové zaměstnance nabírají tisíce podniků. Bez práce je o sto tisíc lidí méně než na začátku roku. Podobný trend by tak měl pokračovat.
Výdaje na podporu nezaměstnaných
Rozpočet byl v září ve schodku, ale nejlepším od roku 2008
Snižování nezaměstnanosti pomáhá rozpočtu i letos. Podle čerstvých dat Ministerstva financí ušetřil stát za prvních devět měsíců na dávkách nezaměstnaným skoro miliardu. V září se sice státní rozpočet přehoupl z přebytku do schodku dosahujícího výše 2,8 miliardy korun, ale pořád to je nejlepší výsledek hospodaření od roku 2008. Pro srovnání, loni v září dosahoval schodek výše 34,4 miliardy korun.
Pro letošní rok se ve schváleném rozpočtu počítá se schodkem 100 miliard korun, nicméně analytici očekávají, že rozpočet za celý rok dopadne lépe. „Náš výhled nadále předpokládá, že rozpočet na konci roku skončí ve schodku 70 miliard korun. Deficit ale může být i nižší, čemuž dnešní údaje nahrávají,“ uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal. Ministerstvo financí počítá spíš s osmdesáti miliardami.
Celkové příjmy rozpočtu stouply v září meziročně o 82,2 miliardy na 908,5 miliardy korun. Podílely se na tom zejména příjmy z EU fondů, které vzrostly meziročně o téměř 53 miliard korun. Podle ministerstva financí výsledky rozpočtu potvrzují také oživení české ekonomiky. Podle Dřímala by ale vláda neměla zapomenout na to, že v příštím roce bude růst ekonomiky pravděpodobně podstatně nižší.
Události ČT: Na podporu nezaměstnaných půjde nejméně od roku 2008 (zdroj: ČT24)
Daňové příjmy vzrostly o skoro 15 miliard, přičemž z DPH o necelou půlmiliardu
Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 14,7 miliardy na 435,4 miliardy korun. Z toho příjmy z daně z příjmu právnických osob podle úřadu stouply meziročně o 12 procent na 78,5 miliardy Kč, a jsou tak za prvních devět měsíců roku nejvyšší od vypuknutí finanční krize v roce 2008.
Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouplo o čtyři sta milionů na 166,7 miliardy korun. Podle opozice to není dost. „Když si vezmeme, že je dvojnásobný ekonomický růst, tak ta čísla jsou prostě slabá,“ prohlásil místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je na DPH ztráta asi patnáct miliard kvůli různým slevám na dani.
DPH je nicméně hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících podle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům, které by podle odhadu ministerstva měly na konci roku dostat 92,6 miliardy korun, což by bylo o 0,3 miliardy více, než se plánovalo.
Celkové výdaje rozpočtu také stouply meziročně o 50,5 miliardy na 911,3 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vydal 373,3 miliardy korun, což je meziroční růst o 9,1 miliardy korun.
Schodky státního rozpočtu
Státní instituce loni hospodařily s horším deficitem
Český statistický úřad také upřesnil, jak v loňském roce hospodařily státní instituce, což pro Evropskou unii představuje kritérium při přijetí eura. V roce 2014 dosáhly deficitu 83 miliard korun, což odpovídá 1,95 procenta HDP. Původně měl deficit veřejných financí činit o 0,03 procentního bodu víc. I tak se deficit meziročně zvýšil. V roce 2013 činil 1,25 procenta DPH, v předcházejících letech byl naopak vyšší. Velký podíl na deficitu měly vyšší investice, hlavně do staveb. Víc peněz na dopravní infrastrukturu daly i obce a kraje.
EU každopádně pro přijetí eura požaduje udržení veřejných financí pod třemi procenty. Výsledky každá členská země dvakrát za rok předkládá Evropské komisi jako notifikaci vládního deficitu a dluhu.
V letošním druhém čtvrtletí zatím skončily veřejné finance v přebytku 1,39 procenta HDP, přičemž ještě v prvním čtvrtletí činil deficit 1,48 procenta HDP. Vláda nicméně počítá pro letošní rok s deficitem veřejných financí ve výši 1,9 procenta HDP.
Celkový veřejný dluh v poměru k HDP podle čísel ČSÚ loni klesl na 42,75 procenta z předloňských 45,18 procenta. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny nesmí překročit 60 procent HDP. Pokles byl podle ČSÚ způsoben růstem ekonomiky a stabilní úrovní státního dluhu.