Česká ekonomika rostla v letošním 2. čtvrtletí rychleji, než se odhadovalo. Meziročně se hrubý domácí produkt zvýšil o 4,6 procenta a proti prvnímu čtvrtletí o 1,1 procenta, zveřejnil Český statistický úřad. Zpřesnil tak svůj srpnový odhad, podle kterého ekonomika meziročně stoupla o 4,4 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Meziroční růst české ekonomiky byl nejvyšší od konce roku 2007.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla opět rychleji, než se čekalo
K růstu hospodářství přispěly téměř všechny obory, výrazně ho táhly hlavně automobilky. „Samozřejmě ale pomáhají také tak důležité sektory jako strojírenský nebo elektrotechnický průmysl,“ dodal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Ziskovost podniků ve druhém čtvrtletí vzrostla na 50 procent, což je o 0,3 procentního bodu více než před rokem. „Pohybovala se tak již na úrovni předkrizových hodnot,“ uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Reálná spotřeba domácností na obyvatele se meziročně zvýšila o 3,3 procenta, růst reálných příjmů byl ještě o desetinu procentního bodu vyšší.
Výrazný růst nevydrží, pomáhají prý jednorázové faktory
„Česká ekonomika potvrzuje svou dobrou výkonnost a její růst je nejrychlejší v Evropské unii,“ uvedl analytik Komerční banky Viktor Zeisel. Upozornil ovšem, že za tímto růstem jsou jednorázové faktory. Jde o zrychlené čerpání prostředků z evropských fondů a změnu v pravidlech ohledně spotřební daně z tabáku, která účetně přesunula část loňského HDP do letošního. „Pro letošní rok proto počítáme s růstem o 4,5 procenta. Příští rok by měly výrazně zpomalit investice a růst se podle našeho odhadu sníží na 2,7 procenta,“ dodal.
HDP se zvýšilo meziročně o 4,6 procenta (zdroj: ČT24)
Rozvoj některých sektorů už v tuto chvíli brzdí nedostatek kvalifikované pracovní sily. „Na úřadech práce je přes 100 tisíc volných pracovních míst, které zaměstnavatelé nejsou schopni naplnit, a to představuje bariéru dalšího růstu,“ dodal Špicar.
Hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda upozornil, že z členských či partnerských zemí organizace OECD se dařilo lépe hlavně rozvíjejícím se trhům v Indii, Číně a Indonésii. Výsledek české ekonomiky je i podle něj do určité míry výsledkem přechodných efektů.
Nelze tak sázet na udržení současných měr růstu i v příštím roce.
Kromě České republiky se však daří i dalším státům Visegrádské čtyřky - výrazně posiluje i Polsko nebo Maďarsko.
Rostl příjem i spotřeba domácností
Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele byl ve 2. čtvrtletí 21 960 korun, z toho 3700 korun tvořily individuální služby a zboží od vládních a neziskových institucí. Průměrná měsíční spotřeba domácností na obyvatele byla 20 333 korun.
Míra úspor 10,2 procenta byla o půl procentního bodu vyšší než před rokem. Míra investic u domácností meziročně poklesla na 6,9 procenta, u nefinančních podniků naopak vzrostla na 30,5 procenta.
Roste spotřebitelská důvěra, tedy i výdaje domácností. Politika vlády je expanzivní, takže vše hraje ve prospěch vyššího růstu HDP pro letošní rok.
Eurozóna se vrátila do deflace
Zatímco Česko roste nejrychleji v rámci zemí Evropské unie, na svém zářijovém zasedání Evropská centrální banka snížila odhad růstu ekonomiky eurozóny z dříve předpokládaných 1,5 procenta na 1,4 procenta. I tak by ale měl zrychlit z loňských 0,9 procenta. Eurozóna se nicméně v září vrátila do deflace.
Spotřebitelské ceny se meziročně snížily o 0,1 procenta, a zaznamenaly tak první pokles za šest měsíců. Dolů je tlačí zejména levnější energie, vyplývá z rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat. „Je to především následkem dalšího zlevnění pohonných hmot,“ uvedl hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Bureš: Očekávám, že ke konci roku se inflace vrátí do pozitivních čísel (zdroj: ČT24)
Analytici v anketě agentury Reuters přitom předpokládali, že spotřebitelské ceny zůstanou v září beze změny po srpnovém nárůstu o 0,1 procenta. „Nebýt cen benzínu, tak inflace očištěná o pohyb cen pohonných hmot a potravin se pohybuje v kladných číslech,“ dodal Bureš.
Právě kvůli odvrácení deflace přitom Evropská centrální banka od jara ve velkém nakupuje dluhopisy, aby v oběhu bylo víc peněz. Banka v rámci tohoto programu, který potrvá minimálně do září příštího roku, pumpuje do finančního systému měsíčně asi 60 miliard eur (přes 1,6 bilionu korun). Šéf ECB Mario Draghi na zářijovém zasedání bankovní rady signalizoval možnost rozšíření nákupu dluhopisů.
Bureš každopádně očekává, že se do konce roku podaří vrátit k pozitivním číslům inflace. „Vyprchá efekt nízkých cen ropy,“ vysvětlil.