Zatímco jsou různé bio a eko nálepky kontrolované ministerstvem zemědělství, definici farmáře a statku česká legislativa nezná. „Farmářský“ produkt tak může být v podstatě cokoliv – a mnozí toho využívají. I když takoví zemědělci zákon neporušují, ministerstvo označuje jejich jednání za neetické.
Není farmář jako farmář. Některý prodá mléko i bez dojnice
Máslo z Ježkova statku z Kamenice nad Lipou se zdá být na první pohled tím, co mnozí čeští zákazníci hledají – ručně vyrobeným máslem, které farmář utloukl z mléka od dojnic, které se mu pasou za statkem. První část platí, ta druhá ale pokulhává. Společnost Ježkův statek totiž mléko se svým logem má, jenom ne od svých krav.
Stejně jako když si koupíte salám Herkules, asi neočekáváte, že vám jej krájel Herkules.
„Žádné dojnice nemáme... Naše motto je poctivé jídlo z Vysočiny a to mléko všechno tohle splňuje,“ uvedl jednatel Ježkova statku David Vortel. Mléko totiž zpracovává 75 kilometrů vzdálená mlékárna v Polné na Jihlavsku, která ale rozhodně nesplňuje představu rodinného statku. S 19 miliony litry mléka patří mezi největší mlékárny na Vysočině a místní krávy se nepasou na louce, ale v kravíně.
Události: Někteří zemědělci využívají chybějící definice „farmáře“ (zdroj: ČT24)
Problém je ale v tom, že zákazník se při nákupu nesoustředí pouze na kvalitu produktů, ale chce si z obchodu odnést i dobrý pocit. „Rád zaplatím vyšší cenu (která u těchto výrobků zkrátka je), pokud tím podpořím malého českého producenta. Rozhodně jsem ale nechtěl nevědomky podporovat někoho, kdo je ochotný za zvýšení obratu udělat cokoli,“ napsal jeden z diskutérů na Facebooku.
Ministerstvo možná nastaví nové mantinely
Ježkova farma a podobné společnosti ale zákon neporušují, pouze využívají toho, že nikde není jasně napsané, kdo to farmář vlastně je. A protože trend lokálních surovin je stále na vzestupu, podnikavci hledají triky, jak vydělat co nejvíc. „Samozřejmě, že tak, jako každý projekt, se může naplnit buď poctivě, a nebo se na něm parazituje. Riskuje ale to, že k němu zákazníci už nepřijdou,“ dodává expert na reklamu a marketing Eda Kauba.
Z hlediska kvality toho výrobku to není klamání spotřebitele . Asi všichni cítíme, kdo se díváme na ten příběh, že to je za hranou etiky.
Chov a velkochov se od sebe odlišují počtem zaměstnanců. Pokud jich není víc než deset, jedná se o mikropodnik, tedy rodinnou firmu. A společnost do 50 zaměstnanců se ještě řadí mezi malé a střední podniky. „Pokud shledáme, že je tady opravdu nějakým způsobem potřeba i právně ošetřit záležitosti označování, tak nad tím budeme třeba přemýšlet,“ konstatoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KUD-ČSL).
Zatím ale stačí, aby se zboží vyskládalo do bedýnek a košíků, a farmářské může být bez přehánění cokoliv.