Spolehlivější dodávky energií, lepší propojení národních sítí, snížení závislosti na dovozu z Ruska, lepší pozice při vyjednávání energetických kontraktů – takové jsou výhody případné energetické unie, které vypočítávají na prstech nejen bruselští, ale i čeští politici.
Jedna Evropa, jedna síť. Brusel plánuje energetickou unii
Ruský Gazprom má v současné době napjatých vztahů mezi Moskvou a Kyjevem jeden obrovský trumf – může kdykoliv otočit svými kohouty a zastavit dodávky plynu. Naposledy to tak udělal před dvěma měsíci. Ale ohrožena není pouze Ukrajina. Pokud by totiž Rusko zablokovalo dodávky na delší dobu, mohlo by to znatelně snížit zásoby plynu v Česku i dalších evropských zemích.
Česká vláda by proto energetickou unii uvítala. „Nás to musí zajímat, protože jsme průmyslová země, patříme k tomu průmyslovému jádru Evropy, a dostatek levné, dostupné, spolehlivě dodávané elektrické energie je důležitou podmínkou pro budoucí fungování našeho průmyslu,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ze statistik navíc jasně vyplývá, že je Evropská unie v současnosti největším dovozcem energie na světě a téměř třetinu spotřeby plynu odebírá právě od Ruska.
Odkud bere EU plyn
„Musíme propojit všech 28 energetických trhů v jednu energetickou unii. Musíme přijmout zvláštní opatření, abychom vytvořili provázaný trh,“ uvedl předseda Evropské komise Jean Claude Juncker. „Pro nás, jako velké hráče, je důležité, aby v jednotlivých zemích ta pravidla trhu a pravidla pro investice byla daná, abychom byli schopni investovat,“ dodal k tomu už v dubnu předseda představenstva RWE Martin Hermann.
Jako v 50. letech
Plán na vznik energetické unie schválili prezidenti a premiéři zemí EU na summitu letos v březnu. O energetické unii tehdy mluvil odpovědný místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič jako o nejambicióznějším projektu od vzniku Společenství uhlí a oceli v 50. letech minulého století. Podle něj energetická unie podobným způsobem jako tehdy společenství podpoří evropskou integraci.
GALERIE
Energetická unie
Během několika příštích let by se měl změnit celý energetický systém EU. Podle Šefčoviče se dotýká všech oblastí od energetiky přes klimatickou politiku, dopravu, průmyslovou politiku až po vědu a výzkum. Energetická unie ale nebude zcela izolovaná, spolupracovat bude i s partnery mimo EU. Mluví se například o jihovýchodní Evropě.
Podle evropského plánu by měl vzniknout také jeden zastřešující regulátor, který by na evropskou síť dohlížel. „Národní regulátoři určitě zůstanou, protože jsou síťová odvětví, kde je monopol a určitá regulace musí zůstat,“ dodává šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.
Je energetická unie vůbec reálná?
Přesto projektu řada odborníků nedává moc šancí. „V současné době se děje přesný opak – v Evropě máme Francii, která je zcela jaderná, máme Polsko, které je zcela uhelné, máme tady Německo, které bez ohledu na své sousedy a bez ohledu na politiku Evropské unie prosazuje vlastní cíle,“ říká analytik J&T Banky Michal Šnobr.
V tomto směru nejsem optimista. Pokud by měla energetická unie vzniknout, tak by musela Evropská komise především přehodnotit svůj pohled na energetiku jako celek.
A stejný názor má i ředitel pro strategii společnosti EP Energy Jiří Feist, podle něhož je plán jednotného energetického trhu stále větší utopií. „Myšlenka liberalizovaného trhu byla hezká na začátku, ale bohužel regulatorními zásahy Evropské komise se té liberalizaci spíše vzdalujeme,“ míní Feist.
Energie vyrobená v EU
Ostatně výkyvy německých větrných elektráren způsobují Česku značné problémy – když na severu Německa hodně fouká nebo svítí slunce, teče k nám nekontrolovatelně německý proud. Potíž je totiž v tom, že Němcům chybí na jih Bavorska vedení, a dochází tak k přetížení české přenosové sítě. „Je to přibližně třikrát víc, než je maximální spotřeba v České republice,“ dodává předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek proto chce, aby na nás brali Němci ohled a postarali se o výstavbu vlastních energetických sítí, aby nemuseli spoléhat na přenosové soustavy ostatních zemí. Příliš mnoho energie by mohlo totiž českou síť poškodit. Její český správce, společnost ČEPS, proto do nových rozvoden a vedení investuje desítky miliard korun. Část peněz by mohla zaplatit Evropská unie.