Patnáct set odborářů se schází v Praze, chtějí skoncovat s levnou prací

V hale pražské Areny Sparta se sešlo okolo patnácti set odborářů, aby se připravili na vyjednávání mezd pro příští rok. Předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) doporučují vyjednávat v podnicích o přidání o pět procent. Současnou úroveň považují za nízkou, přičemž výdělky rostou příliš pomalu. Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové je třeba říct konec levné práci v České republice.

Cesta k lepším platům vede přes lepší práci. K tomu firmy potřebují investice do technologií a inovací a zaměstnanci zase motivaci. Umělé, přemrštěné zvyšování mezd zničí obojí.
Jan Rafaj
viceprezident Svazu průmyslu a dopravy

Místopředsedkyně zastřešující odborové organizace přiblížila, že v současnosti jsou hodinové mzdy na 29 procentech hodinových výdělků v Rakousku a na 28 procentech hodinových výdělků v Německu.

„Jsme tady, abychom společně řekli: Konec levné práce v České republice! Pro naše požadavky máme oprávněné důvody a nezpochybnitelné argumenty,“ řekla Radka Sokolová. Na srovnání českých výdělků se zahraničními reagovali přítomní odboráři pískotem. 

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček si sice nemyslí, že by měly mzdy stagnovat, když hospodářství roste, ale je třeba zohledňovat další ekonomické ukazatele. Srovnání s Německem či Rakouskem tak považuje za nesprávné s ohledem na odlišnou produktivitu práce.

„Když se podíváme na HDP na obyvatele či na pracovníka, jsou to úplně jiná čísla. Kdybychom si vysnili stejné mzdy jako v Německu, tak se stane jediné – investoři, kteří sem přišli otevírat své podniky, by je urychleně uzavřeli a přesunuli by výrobu do zemí, kde je levnější pracovní síla,“ zmínil Skopeček.

Varoval bych před unáhlenými a dramatickými požadavky, které by mohly firmy, jež si lížou rány po letité recesi, dostat při kolektivním vyjednávání nebo při nepřiměřeném růstu mezd do potíží. Je třeba se dívat na údaje jako růst produktivity práce, předpokládaný růst daného odvětví, protože ne celá ekonomika se vyvíjí stejně.
Jan Skopeček
ekonomický expert ODS

I podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jsou mzdy v Česku nízké kvůli menší produktivitě. Přičiňují se o to i nízkoprofilové pozice. Jsou tak podle něj nutné investice do inovací a technologií, čímž přibude lépe placených míst a ubude hůř ohodnocených postů. 

Hospodářská komora: Není reálné zvýšit mzdy o pět procent, osekávaly by se benefity

Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý si myslí, že mzdy nelze zvyšovat víc, než jak se teď děje. Jinak prý hrozí podvázání růstu. Reagoval také na výtku odborů, že vyšší průměrnou i minimální mzdu mají Slováci. „Nelze však používat na přepočet směnný kurz koruny a eura, ale je potřeba měřit paritu kupní síly. Navíc Slováci mají nezaměstnanost 11,7 procenta a my 5,1, tak je potřeba si říct, co je lepší,“ řekl Dlouhý.

Zároveň navrhl odborům, aby zatlačily na státní správu kvůli znění zákona o zadávání veřejných zakázek. I ten má totiž dopad na odměňování pracovníků. „Aby nerozhodovala výlučně nejnižší cena a neobjevovaly se firmy, které nabízí na českém trhu zcela nereálnou cenu práce,“ uvedl Dlouhý.

Kritika odborů: Úroveň platů se zvedá pomalu

Jsme připraveni uspořádat protesty, demonstrace a také stávky. Nechceme tyto nástroje ale použít a vyzýváme ke slušnosti při kolektivním vyjednávání.
Josef Středula
předseda ČMKOS

Výše finančního hodnocení práce se rozvíjí velmi pomalu. Dlouhodobě na to upozorňuje předseda ČMKOS Josef Středula.

„Po pětadvaceti letech jsme v žádném případě nedosáhli tam, kde jsme si v roce 1989 mysleli, že bychom mohli být. Říkali jsme si tehdy, že za pět let bychom se mohli dostat na úroveň Rakouska. Ti pesimističtější mluvili o osmi letech. Podle dnešních údajů bychom se na úroveň Rakouska a Německa dostali za 115 let,“ zdůraznil Středula.

Jelikož česká ekonomika po krizi znovu zaznamenává růst, měl by se podle něj pozitivní stav odrazit na výdělcích. Přidávání podle předáka brzdí mnohdy zaměstnavatelé, kteří jsou tak „zdrojem neklidu“.

Odmítl, že by čeští pracovníci měli menší produktivitu. Pokud prý firmy zajistí moderní vybavení, je produktivita srovnatelná s vyspělými státy. „Věřím, že v České republice je možné bezproblémově a s konkurenceschopností dávat mzdy i násobně vyšší, než v mnoha případech jsou,“ prohlásil Středula.

Je to tentokrát poprvé, kdy se před vyjednáváním o mzdách scházejí zástupci základních odborových organizací z celé republiky. Pokud by se model podobný Německu nebo Rakousku osvědčil, budou podobné mítinky pravidelné.

Mítink Českomoravské konfederace odborových svazů na podporu kolektivního vyjednávání o vyšších mzdách
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Státní zaměstnanci si polepší alespoň o tři procenta, zdravotníci jednají o víc

Rozumím, že je v pracovní náplni odborů chtít víc, ale měly by si uvědomit, že když své požadavky přeženou a jejich zaměstnavatel se stane nekonkurenceschopný, tak přijdou o všechna pracovní místa.
Miroslav Kalousek

V úterý už odboroví předáci jednali s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) o mzdách ve veřejném sektoru.

Dohodli se, že platy vzrostou od listopadu o tři procenta. Jenže odboráři by si představovali až pětiprocentní růst. Ještě se ale dohodlo, že by se měl zvýšit o 1,5 až 1,75 procenta fond kulturních a sociálních potřeb, z něhož se poskytují stravenky a další benefity. O další dvě procenta navíc si pak od ledna přilepší ti, kteří spadají pod služební zákon.

I pro zdravotníky by měl být nárůst platů ve zdravotnictví od Nového roku ještě o něco vyšší, než jsou už domluvená tři procenta. Před jednáním se zdravotnickými odbory to řekl premiér Sobotka. 

„Abychom lidem ve zdravotnictví kompenzovali fakt, že ke zvýšení dojde o něco později než u učitelů a hasičů,“ uvedl Sobotka. Prostředky na navýšení by měl stát mít například díky rostoucí ekonomice, která přináší i vyšší zaměstnanost a odvody pojišťovnám.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) nabízel pětiprocentní růst, na to však odbory zatím nepřistoupily s tím, že žádají navýšení o deset procent. Pětiprocentní navýšení podle zdravotníků neřeší kritickou personální situaci ve zdravotnictví a nestačí ani v
kontextu zvyšování platů ostatních profesí.

Letos stouply tarifní platy ve státních nemocnicích o pět procent. Krajské a menší nemocnice většinou přidaly méně nebo vůbec s tím, že prostředky od zdravotních pojišťoven na přidání nestačily.

  • ČMKOS sdružuje 29 odborových svazů s 5600 organizacemi, zastřešuje kolem 300 tisíc odborářů.
  • Centrála ČMKOS doporučila pracovníkům firem vyjednávat pro příští rok se zaměstnavateli o reálném růstu mezd o tři až pět procent, nominálně tedy zhruba o 4,5 až 6,5 procenta.
  • V průměru dosahovala loni mzda částky 27 046 korun a její medián činil 22 399 korun.
Vydáno pod