Zemědělci protestovali v Bruselu za méně mléka na trhu

Několik tisícovek zemědělců z různých evropských zemí paralyzovalo okolí evropských institucí v Bruselu. Farmáři žádali spuštění krizového programu, který by omezil množství mléka na evropském trhu. Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen během odpoledne na mimořádném jednání ministrů zemědělství  představil opatření, která by měla situaci na trhu s mlékem uklidnit - jím předložený balíček je ale podle ministrů příliš obecný.

Protesty v okolí sídla Evropské komise a budovy Rady EU, kde se odpoledne sešli ministři, byly bouřlivé. Zemědělci se několikrát s traktory pokoušeli prorazit policejní zátarasy, na ulicích zapalovali ohně a pneumatiky. Hlavními požadavky, jak vyplývá z prohlášení European Milk Board (EMB), která protesty svolala, je snaha dorovnat ceny mléka na hodnotu výrobních nákladů a zajištění způsobu, jak financovat dobrovolné omezení výroby mléka.

„Přímo v kancelářích, kde rada ministrů jedná, jsou protesty zemědělců slyšet a samozřejmě jsou vidět,“ uvedl český ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Protestů se účastnili i zemědělci z České republiky, přijeli společně autobusem. „Jsme tady proto, abychom dali najevo, že situace zemědělců je opravdu vážná. A dát najevo nesouhlas společně s farmáři ze zemí EU. Protože ten problém je celoevropský,“ řekl Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR a jeden z místopředsedů evropské zemědělské organizace Copa-Cogeca. Čeští farmáři se ale nejtvrdších srážek s policií neúčastnili.

Čeští zemědělci podle Pýchy doufají ve zvýšení intervenční ceny mléka a dočasné zavedení proexportní podpory tak, aby bylo možné přebytky produkce vyvézt jinam než do Ruska.

Čeští zemědělci prodělávají na každém litru 1,50 až dvě koruny.
Martin Pýcha
předseda Zemědělského svazu ČR a jeden z místopředsedů evropské zemědělské organizace Copa-Cogeca

Za poslední rok se totiž snížila výkupní cena mléka o dvacet procent. EU na jaře zrušila kvóty na mléko, které platily od 80. let minulého století a farmáři tak mohou nyní produkovat tolik mléka, kolik uznají za vhodné. Spolu s ruským embargem na dovoz mléčných výrobků z evropských zemí a poklesem poptávky z jiných částí světa to ale v části členských zemí vedlo k výraznému poklesu cen.

Zpravodaj ČT: Policie se snaží demonstrující zemědělce uklidnit (zdroj: ČT24)

Cena za mléko stále klesá

Ruské embargo způsobilo tuzemským výrobcům a exportérům mléka přímou finanční ztrátu ve výši miliardy korun. Agrární komora (AK) spolu s Potravinářskou komorou (PK) proto požaduje od Evropské unie i českého ministerstva zemědělství větší finanční podporu, ale i podporu exportu mléčných produktů do zemí mimo Evropskou unii, uvedl programový ředitel PK Miroslav Koberna.

Nepřímé ztráty dané poklesem výkupních cen budou však podle komory ještě daleko větší. Podle agrárníků by případný pokles stavů českých dojnic způsobil i škody půdě, do které by se nevracel dostatek organické hmoty.

Cena, za kterou zemědělci mléko prodávají do mlékáren, klesla podle komory meziročně o čtvrtinu. V srpnu se podle komory pohybovala pod sedmi korunami za litr, tedy pod výrobními náklady. Podobně argumentuje v Bruselu také EMB, podle níž jsou náklady na litr mléka v některých zemích dokonce jen okolo 20 centů (necelých 5,50 korun).

„Troufnu si říct, že této situace využívají obchodní řetězce,“ dodává český ministr Jurečka.

Pokud neomezíme výrobu, bude se situace na trhu dál zhoršovat.
Romuald Schaber
předseda European Milk Board (EMB)

Reakcí by podle předsedy EMB Romualda Schabera  kromě jiného měly být finanční bonusy pro ty zemědělce, kteří dobrovolně omezí výrobu.

Eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan ale dal nedávno najevo, že znovuzavedení kvót na mléčnou výrobu není na pořadu dne.

Mluvčí Evropské komise Daniel Rosario potvrdil, že Komise si je situace výrobců vědoma. „Proto navrhuje souborný balík opatření, o nichž si myslíme, že budou velký efekt v podpoře výrobců.“ Konkrétní detaily se podle něj ale musí nejprve dozvědět ministři samotní.

Podle Jurečky je ale tento balíček nedostatečný. „Je tam v tento okamžik finanční alokace 500 milionů eur, ale na všechna opatření - nejenom na mléko, ale i na vepřové maso, ovoce, zeleninu,“ uvedl s tím, že on a jeho kolegové budou po Komisi požadovat nejen vyšší částku této finanční podpory, ale také lepší intervenční mechanismus, který by do budoucna zamezil podobnému propadu cen mléka. Nejde ale o znovuzavedení kvót, upozornil Jurečka. 

Schůzky se kvůli zdravotní indispozici neúčastnil eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan. Je tedy pravděpodobné, že ministři budou o problematice opět diskutovat na svém neformálním jednání příští týden v Lucemburku, kdy by mohly návrhy získat přesnější obrysy. „Dnes zástupci komise slyší výrazné názory na tento ne úplně konkrétní návrh. Čekám, že se v průběhu týdne povedou ještě další jednání,“ podotkl Jurečka.

Česká Agrární komora zatím oficiální výsledky jednání neobdržela. Podle dostupných údajů ale návrh podle její mluvčí Dany Večeřové neřeší problémy v České republice. Hrozí podle ní, že se peníze přerozdělí tak, že nejvíce z nich dostanou státy původní patnáctky, a nikoliv ty, kde zemědělce klesající cena mléka sužuje nejvíce.

Komory: Informace o konkrétní podpoře v zemích EU nejsou

Podle viceprezidenta Agrární komory Leoše Říhy se současní chovatelé v Česku chovají spíše jako „srdcaři“ než s ekonomickým rozmyslem. Pokud se situace nezmění, může podle komory dojít k případnému snížení počtu dojnic, které produkují mimo mléka i chlévskou mrvu, která následně vrací do půdy a zvyšuje její úrodnost.

Komora po ministrovi tak požaduje schválení nového dotačního programu na podporu mléka na pokrytí nákladů na vedení evidence zvířat nebo zvýšení podpory kontroly užitkovosti skotu. Agrárníci chtějí i další dotace na zlepšování kvality půdy či urychlení spouštění programů, které má již ministerstvo připravené, například ohledně podpory kvalitního mléka.

Problém však je, že informace o tom, jak vlastně jednotlivé unijní státy svým producentům mléka pomáhají, nejsou k dispozici. Česká Potravinářská i Agrární komora se je snaží již několik let získat, zatím však marně. „Země EU poskytují podporu různě, třeba i formou skrytých dotací. Nepodařilo se ale zatím zjistit žádné detaily, ani ve spolupráci s Bruselem,“ potvrdila webu ČT 24 mluvčí komor Dana Večeřová.

Komora si zároveň přeje, aby vláda do konce září schválila změnu zákona, kterou by mohli farmáři využívat tzv. „zelenou naftu“ i v oborech živočišné výroby. Předložit by ji mělo ministerstvo zemědělství.

Na cenu mléka má dopad i pokles zájmu Číny

Na propad cen mléka už musel reagovat i největší světový vývozce této potravinářské komodity, novozélandská společnost Fonterra, která již začala propouštět. Ceny mléka ve světě klesly z rekordů roku 2013 již o plných 60 procent a hlavní příčinou je letošní citelný výpadek čínské poptávky v době, kdy producenti ve světě výrazně zvýšili nabídku.

  • Podle statistik je mléko vyráběno ve všech zemích EU celkem na asi 650 tisících farmách. V Unii existuje také okolo 5400 zpracovatelských společností, které dávají práci přibližně 300 tisícům lidí.
Vydáno pod