Vzrůstající problémy čínského hospodářství mohou dopadnout na české podnikatele více, než by se mohlo na první pohled zdát. Z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků totiž vyplývá, že zatímco přímé exporty do Číny činí 42,3 miliardy korun, se započtením reexportů přes našeho největšího obchodního partnera – Německo, vyvážíme do Číny za více než 90 miliard korun. Na tento asijský trh dodáváme tak více než dvojnásobek toho, co uvádějí statistiky, a jsme ze zemí Visegrádské čtyřky nejzranitelnější ekonomikou vůbec.
Čínské problémy ohrožují i české podnikatele. Jen přes Německo tam vyváží za 90 miliard
Zatímco Polsko a Maďarsko reexportuje přes Německo přibližně polovinu ze svého přímého exportu, Česká republika rekordních 119 % , vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP). Podle AMSP jsou tato čísla varující, a je proto potřeba intenzivně sledovat nejen vývoj našeho exportu do Číny, ale i toho německého. V obou případech byl v posledních letech nárůst mimořádný.
„Není třeba propadat panice, ale je zřejmé, že střednědobé ambice nekonečného růstu exportů do Číny se začínají stávat utopií. Bude-li čínská krize pokračovat, přímý dopad na naše podnikatele nemusí být tak velký, nicméně krize nás může daleko více zasáhnout přes naše vývozy do Německa. A nejde v tuto chvíli jen o reexport, ale o celkové oslabení německé ekonomiky, pro kterou je Čína pátým největším odbytištěm,“ říká předseda asociace Karel Havlíček.
Reexport do Číny přes Německo
Znepokojivým zjištěním je i to, že dochází k prodlužování doby inkasa od čínských odběratelů. Zatímco před pěti lety to bylo 71 dní, dnes je průměrná doba inkasa pohledávek 90 dní, což podle asociace komplikuje život hlavně malým a středním firmám. Tento jev zhoršuje cash flow tuzemských firem v součtu o 2,2 miliardy korun. „Pokud bychom spekulativně započetli i reexport přes Německo a přenesení doby splatnosti německých firem na naše producenty, jednalo by se ale již o zhruba 4,8 miliardy korun,“ konstatuje se ve studii. Z toho podle asociace vyplývá, že pro malé a střední firmy je stále klíčovější forma zajištění exportních rizik.
Čínské provincie pro nás mohou být zajímavým partnerem. Dochází tam k rozvoji, staví se dopravní infrastruktura, budou se stavět železniční dopravní prostředky, a to mohou být témata pro české firmy. Zprávy jsou ale jasné – spolupráce zatím příliš nefunguje, šance pro naše firmy tam moc velké nejsou. Zeman má možná moc velká očekávání.
Příznivější zprávu naopak přináší skladba komodit, kterou do Číny české firmy exportují. Ta je orientována průmyslově a zaměřuje se na podnikovou nebo bohatší čínskou klientelu. „Jelikož lze odhadovat, že pokračování čínské krize se patrně nejvíce dotkne slabší části populace, která není přímým ani nepřímým exportním segmentem naších producentů, nemuselo by to alespoň v krátkodobém horizontu znamenat až tak velké problémy,“ konstatuje studie.
Firmy si musí uvědomit, že každá ekonomika je zranitelná a fakt, že jsme tam doposud neměli problémy, neznamená, že tak nemůže nastat. Čína dala jasně najevo, že si bude sama rozhodovat o tom, jaké kroky zvolí pro oživení růstu a nenechá si do toho příliš zasahovat.
Pro české firmy z toho podle místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavly Břečkové vyplývá především to, že musí skutečně pečlivě zabezpečovat pohledávky a být střízliví v obchodních plánech.
GALERIE
Česko-čínský obchod
Čínský turista nechá v Česku průměrně 21 tisíc korun
Velké šance naopak vidí odborníci v cestovním ruchu a ve vzdělávání. Zatímco ve světě celkem studuje v současné době 459 tisíc zahraničních studentů z Číny, přičemž ve Velké Británii je to 87 tisíc čínských studentů a například v Nizozemsku přes šest tisíc, v Česku je to pouhých dvě stě. „Je to naše velká ostuda. Čínští studenti mají o studium u nás velký zájem. Nejenže je to pro ně levnější než v západní Evropě, ale vysoce respektují i náš vzdělávací systém. Stát musí ale rychle přehodnotit komplikovaný vízový režim a musí začít být aktivní i na marketingové úrovni v jednotlivých čínských regionech,“ říká Havlíček.
Podle něho by si také vysoké školy měly přestat stěžovat na nedostatek financí a měly by vytvořit kvalitní anglické studijní obory a zahájit akviziční aktivity v Číně. „Čínští studenti za studium u nás zaplatí, navíc budou přirozeným způsobem vznikat mezinárodní spin-off firmy a posílí se zahraniční výzkumné aktivity,“ uzavírá Havlíček. A dodává, že například australská vláda vyčíslila efekt z čínských studentů jako vyšší než z čínských turistů.
Čínští turisté v Česku
Počet čínských turistů v Česku nicméně raketově roste, jen za posledních šest měsíců o 47 %. A je přitom reálné, že tento rok se zlomí hranice 300 tisíc čínských turistů. Jejich průměrná útrata ve výši 21 tisíc korun je už na druhém místě ze všech zemí. To znamená velkou příležitost pro firmy aktivní v turismu, ale i maloobchod, restaurace nebo ubytovací zařízení.
Pozor na podvodné čínské firmy
V současnosti je pro Česko Čína 18. největším exportním trhem. Ve vzájemné obchodní výměně dosud významně převažuje dovoz čínského zboží do České republiky. Český dovoz z Číny loni meziročně stoupl o 11,5 procenta na zhruba 13 miliard eur (354 miliard korun).
Čína je druhou největší ekonomikou světa po Spojených státech. V poslední době se ale potýká se zpomalováním hospodářského růstu, i tak ale roste výrazně rychleji než vyspělé země. Hrubý domácí produkt Číny loni vzrostl o 7,4 procenta, což představuje nejpomalejší tempo za posledních 24 let. V první polovině letošního roku růst zpomalil na sedm procent.
Budeme opatrní a myslím si, že ten trh v Číně za to bude stát.
„Pokud bude narůstat nejistota čínských podnikatelů, lze očekávat i vyšší počet čínských podvodných firem zaměřujících se na evropské exportéry, kteří nebudou chtít přijít o čínský trh a budou se snažit nacházet nové obchodní partnery. Nejčastěji se jedná o tzv. fingované odběratele, fingovaná obchodní přijetí nebo fingované registrace,“ varuje na závěr analýza.
Na stránkách Asociace malých a středních podniků již existuje seznam čínských firem, na které je dobré si dát pozor. Na takzvaném Chinese Black listu si tak čeští podnikatelé mohou ověřit, zda jejich potenciální obchodní partner není mezi těmi, kteří jsou podezřelí z podvodu.