Tendr na výběr mýtného se rozdělí na tři části. V praxi to znamená, že v nejbližších letech se bude dál vybírat přes stávající mýtné brány. Podle ministra dopravy Dana Ťoka se tím naplní usnesení vlády, podle kterého má být tendr technologicky neutrální. Premiér Bohuslav Sobotka ale chce, aby měli už v nejbližším výběrovém řízení větší prostor dodavatelé satelitních systémů.
Výběr mýtného: Satelitní systém zřejmě ani v příštích letech nedostane šanci
„Pokud máme systém, který je dneska spolehlivý, tak já si nedovedu představit, že ho zahodíme,“ uvedl ministr dopravy. Podle jeho plánů budou první soutěže na dodávku
a provoz stávajícího systému poté, co vyprší kontrakt s firmou Kapsch na konci příštího roku. Teprve pak přijde další tendr na celkovou technologii. Tedy to, jestli se bude mýtné vybírat dál přes brány, nebo satelit.
Jenže tady se zřejmě Dan Ťok dostane do sporu s premiérem Sobotkou: „Vláda mu uložila už před dlouhou dobou, aby předložil návrh otevřeného a technologicky neutrálního výběrového řízení,“ prohlásil předseda vlády. Podle ministra ale tyto plány zadání kabinetu odpovídají: „Možná nebudeme plnit představu pana premiéra, že to bude v jednom kroku. Náš návrh bude, aby to bylo ve třech krocích,“ dodal Dan Ťok.
Stát už totiž za provoz mýtného systému zaplatil osm miliard. Kromě peněz ale komplikuje vypsání soutěže dodatek ke smlouvě s firmou Kapsch, podle kterého má firma dostat zakázky i na stavbu mýtných bran po roce 2016, kdy jí vyprší smlouva. Konkrétně na zhruba 250 km nových silnic, které do konce roku 2017 dostanou stavební povolení. „Dodatek je bohužel platný, Kapsch má právo stavět mýtné brány na všech nových úsecích, které získají stavební povolení do konce roku 2017, což jinými slovy znamená zřejmě možnost stavět brány až do roku 2022,“ uvedl už dříve Ťok.
Ťok chce tendr na mýtné rozdělit do tří částí (zdroj: ČT24)
Podle proděkana dopravní fakulty ČVUT Petra Moose však vláda zaspala: „Budeme-li chtít dále rozšiřovat zpoplatnění na silnicích nižších tříd, budeme muset investovat do dalších mýtných bran, což na silnici první třídy představuje poměrně nákladnou záležitost. Satelitní systém má tu výhodu, že se obejde bez většího počtu bran.“
Jak funguje český mýtný systém
- Mýtné bylo plošně zavedeno v roce 2007 a platí jej všichni řidiči vozidel s hmotností nad 12 tun na určitých úsecích českých dálnic, rychlostních silnic a některých silnic I. třídy.
- Od začátku roku 2010 musí platit mýtné také řidiči vozidel těžších než 3,5 tun, přičemž jde o celkovou hmotnost vozidla, nikoliv jízdní soupravy – tedy vozidla například s vlekem.
- Elektronické mýtné je vybíráno 265 mýtnými bránami na více než 1400 kilometrech českých dálnic, rychlostních silnic i silnic I. třídy.
- Systém dodala firma Kapsch, smlouva s ní uzavřená vyprší na konci příštího roku. Poté zůstává systém majetkem státu. Nyní se připravuje tendr na nového dodavatele.
- V roce 2013 činil hrubý výnos z mýta zhruba 8,5 miliardy korun. V tomtéž roce se nejvíce na mýtných poplatcích vybralo ve Středočeském kraji. Letos je registrováno více jak tři čtvrtě milionu vozidel.
- Elektronické mýto je založeno na telematickém systému, který čidly umístěnými na tzv. mýtné bráně detekuje průjezd vozidla s palubní jednotkou, která obsahuje údaje o parametrech daného vozidla. Některé mýtné brány jsou pouze kontrolní.
- Hlavním cílem zavedení mýtného systému jsou větší finanční prostředky na údržbu
a rozvoj dopravní infrastruktury v ČR. Dalším důvodem je také snížení počtu kamiónů
a posílení železniční dopravy.
- Česká republika mýto nezatěžuje daní z přidané hodnoty.