Energetický regulační úřad (ERÚ) podal ústavní stížnost kvůli zásahu protikorupční policie. Podle předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové to byl neadekvátní zásah. Ve stížnosti se opírají o několik sporných bodů, třeba že k zásahu nebyl důvod a že se záležitostí nezabýval příslušný soud a státní zástupce. Advokát Zdeněk Koudelka, který ERÚ zastupuje, uvedl, že když už, tak činné mělo být Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 a Obvodní soud pro Prahu 7, nikoli jihlavské orgány. Přehazování kauz považuje za velmi nebezpečnou věc.
Advokát ERÚ: Je nebezpečné, že si státní zastupitelství přehazuje kauzy
Vitásková: Zásah mohl ohrozit energetickou bezpečnost země (zdroj: ČT24)
Během zásahu protikorupční policie na konci května 2015 policie nepřišla jenom pro jmenovací dekret Renaty Vesecké, ale odnesla si třeba i její zdravotnickou dokumentaci, dokumenty, které policie úřadu sama zaslala, nebo dopis Vesecké ministru vnitra Chovancovi z března 2015. Ten podle právníka Zdeňka Koudelky nemohl nijak souviset se jmenováním Vesecké do funkce místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu.
„Přetrvávající snaha o destabilizaci a denunciaci činnosti ERÚ překročila v posledních týdnech dle našeho názoru všechny zákonné meze,“ prohlásila před novináři předsedkyně úřadu Alena Vitásková. Zásah prý mohl ohrozit energetickou bezpečnost země, transparentnost podnikatelského prostředí pro energetické subjekty i ochranu práv spotřebitelů. Ústavní stížnost je tak jedním ze způsobů, jak se úřad brání.
"Náš útvar o podání ústavní stížnosti ví z médií, k dnešním výrokům ERÚ se vyjadřovat nebudeme a vyčkáme na rozhodnutí Ústavního soudu."
Úřad na žádost o dekret reagoval, požadoval ale důvod
Dekret o jmenování místopředsedkyně si podle ní policisté zákonným způsobem nevyžádali. Na úřad se policie obrátila v dubnu 2015. „Energetický regulační úřad na tento požadavek do osmi dnů reagoval s tím, že jednak potvrdil jmenování Vesecké a jednak se dotázal, z jakého zákonného ustanovení, z jakého důvodu chce osobní, personální informace a data zaměstnanců ERÚ,“ uvedl advokát Koudelka.
Podle něj musí policie uvést, z jakého důvodu dokument chce a na jaké ustanovení zákona se odvolává. Policie v Plzni prý vůbec neuvedla, že má být dekret použit pro trestní řízení a že jej žádá podle trestního řádu jako orgán činný v trestním řízení.
GALERIE
Vitásková: Zásah mohl ohrozit energetickou bezpečnost země
Místo toho se jihlavský státní zástupce obrátil na okresní soud o povolení prohlídky. „Iniciativně rozšířil záměr prohlídku provést i za účelem zabavení například dat z počítače a dat z mobilních telefonů,“ dodal Koudelka. Obešli tak prý ustanovení trestního řádu o odposleších a záznamech elektronické komunikace. „Osobně mám za to, že státní zástupce nevyužil tuto cestu účelově, protože zde má postižená osoba právo přezkumu u Nejvyššího soudu a v tomto přezkumu by se mohla projevit protiprávní činnost policie a státního zastupitelství,“ upozornil Koudelka.
Zdeněk Koudelka zastupuje úřad i předsedkyni při řešení stížnosti před Ústavním soudem
Holešovice nejsou v Jihlavě
Zástupci Energetického regulačního úřadu také kritizují, že věc řeší státní zastupitelství a soud v Jihlavě. Přitom jmenování místopředsedkyně Vesecké bylo v Praze-Holešovicích. „Nevím, odkud okresní státní zástupce v Jihlavě odvodil svoji příslušnost. Jsem přesvědčen, že Praha-Holešovice nejsou součástí okresu Jihlava,“ zmínil Koudelka.
Podle něj se bohužel v posledních letech často porušuje zásada, že místní příslušnost se odvozuje od toho, kde se údajný trestný čin stal. „Že si státní zastupitelství přehazuje kauzy tam, kde se mu zlíbí, považuji za velmi nebezpečnou věc, protože tím porušuje zásadu na zákonného soudce. Je logické, že státní zastupitelství si vybere ten soud, kde mu spíše vyhoví,“ doplnil.