Praha - Státní kasa by mohla příští rok vybrat na daních o zhruba 35 miliard více, stojí v návrhu rozpočtu na rok 2015. Oproti letošku by to byl 6procentní růst a stát by na daních vybral celkově přibližně 611 miliard. Problém je ale v tom, že právě výběr daní ministerstvu financí zatím příliš nejde.
Babiš chce rozpočet navýšit o lepší výběr daní, který mu zatím nejde
Ekonomové už několik měsíců poukazují na to, že právě onen lepší výběr daní zatím nenastal. „Když se podíváme na dosavadní čísla plnění rozpočtu, byť beru v potaz ty přechodné vlivy, které odeznívají, tak tam nedosahujeme loňské velmi dobré laťky. Na druhou stranu plnění rozpočtu je lepší než v těch předchozích krizových letech, to znamená 2011 až 2013,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. I samotné ministerstvo financí (MF) v materiálu o rozpočtu upozorňuje, že letošní daňové příjmy by měly být fakticky vyšší, zhruba 583 miliard korun. V údajích zatím není zahrnuto pojistné na sociální zabezpečení.
Na dani z přidané hodnoty by měl státní rozpočet získat 244,4 miliardy korun, tedy o necelých sedm procent více, než předpokládá rozpočet schválený pro letošní rok. Na daních z příjmu plánuje MF získat 207,4 miliardy korun, letošní rozpočet počítá se 194 miliardami korun. Vedle toho by měly příští rok podle návrhu MF stoupnout i příjmy rozpočtu z pojistného na sociální zabezpečení, a to na 419,5 miliardy korun z letošních schválených 400,7 miliardy korun.
Návrh státního rozpočtu na rok 2016 vychází z makroekonomické predikce ministerstva financí z dubna 2015. Rozpočet tak počítá v příštím roce s růstem ekonomiky o 2,5 procenta a průměrnou mírou inflace 1,5 procenta.
Deficit veřejných financí by měl příští rok zůstat pod dvěma procenty s tím, že EU požaduje dodržet tříprocentní hranici. MF počítá v roce 2016 s deficitem 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Pro letošní rok ministerstvo počítá s deficitem veřejných financí 1,9 procenta.
Kovanda: Zatím nepozorujeme zlepšení výběru daní (zdroj: ČT24)
Celkově ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdaje bez unijních peněz ve výši 1,139 bilionu korun. Letos rozpočet počítá s částkou o zhruba devět miliard nižší, tedy 1,130 bilionu korun. Do roku 2018 by podle materiálu měly výdaje rozpočtu stoupnout až na 1,206 bilionu korun.
Státní rozpočet i jeho parametry mohou ovšem doznat ještě výrazných změn, vždy tomu tak v předchozích letech bylo. O návrhu rozpočtu teprve bude jednat koaliční rada. Ta se zatím shodla na schodku rozpočtu, který by měl být příští rok 70 miliard korun. Vláda musí schválit návrh rozpočtu do konce září.
Výdaje bude muset osekat polovina ministerstev
Tradičně téměř polovina výdajů rozpočtu jde na vrub ministerstva práce a sociálních věcí, které by mělo získat na výdaje přes 536 miliard korun, tedy meziročně o 8,9 miliardy více. O dvě miliardy na 46,1 miliardy korun by měly vzrůst výdaje ministerstva obrany. Ty by měly růst i nadále a v roce 2018 dosáhnout téměř 52 miliard korun. Také ministerstvo školství by si podle návrhu MF mělo příští rok polepšit, a to o 2,3 miliardy na 131,1 miliardy korun. Ministerstvu vnitra by měly stoupnout výdaje o 1,5 miliardy na 55,8 miliardy korun. Z toho 700 milionů dostane úřad jako příspěvek na částečnou úhradu ztráty z poštovní univerzální služby.
Naopak nižší o 7,5 miliardy by měly být ve srovnání se schváleným rozpočtem na letošní rok výdaje na státní dluh. Méně peněz také ministerstvo financí navrhuje pro ministerstvo zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu.
Důchodci dostanou jednorázově 600 korun
U valorizace důchodů počítá návrh pouze se zákonnou valorizací, tedy s růstem penzí příští rok o 105 korun. Vláda vedle toho dnes odhlasovala také jednorázové zvýšení důchodů ještě letos o 600 korun. ČSSD chtěla původně přidat důchodcům ještě víc, koaliční partneři ale byli proti. Ministr financí Andrej Babiš už se nechal slyšet, že pokud ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ve svém resortu peníze nenajde, s jeho pomocí počítat nemůže.
GALERIE
videogallery_540616
Proti návrhu se ve sněmovně postaví pravděpodobně opozice. „Šest set korun pro důchodce? Ano, ale ta forma je špatně. Je to takové populistické gesto, protože těch 600 korun se nezapočte do důchodu a nebude se od toho odvíjet zvyšování důchodu v dalších letech,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Dále ministerstvo počítá s nárůstem plateb za státní pojištěnce o jedno procento. ČSSD požaduje růst vyšší, ale vláda se na tom nedokázala shodnout. Proti je dlouhodobě ministr Babiš, podle kterého není resort zdravotnictví vůbec podfinancovaný a s finančními prostředky nakládá netransparentně.
Kolik stát platí za své pojištěnce
V dalších oblastech MF navrhuje zvýšit o 300 milionů na 1,3 miliardy podporu exportu Českou exportní bankou a o jednu miliardu navýšit základní kapitál EGAP. Zároveň chce MF snížit o desetinu nároky ministerstev a institucí z dříve nespotřebovaných výdajů, tedy o 4,6 miliardy korun.
Schodek je klíčový pro přijetí eura
Výši schodku státního rozpočtu musela vláda také deklarovat v aktualizované verzi konvergenčního programu, podle níž by měl deficit veřejných financí postupně klesat z letos odhadovaných 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) až na 0,6 procenta HDP v roce 2018. Konvergenční program je základním dokumentem pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.
Babiš už začátkem března ve sněmovně avizoval, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.
„Spokojeni asi nejsme nikdo,“ prohlásil po vládní shodě nad rozpočtovým schodkem ve výši 70 miliard na konci dubna šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Ten se okamžitě stal předmětem sváru v koalici. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž avizoval schodek 70 miliard korun, sociální demokracie však chtěla deficit prohloubit na 85 miliard. Zaplatit se tak měly vyšší penze, vyšší platy ve veřejném sektoru nebo vyšší odvody za státní pojištěnce. Také někteří ekonomové se shodli, že vzhledem k předpokládanému růstu české ekonomiky většímu než 2,5 procenta mohl být rozpočet ambicióznější.
Plánované schodky pro příští roky