Praha - Evropské dotace určené na rozvoj venkova šly v letech 2010 až 2013 kvůli špatně nastaveným pravidlům ministerstva zemědělství i na projekty, které k těmto účelům nesloužily. Například z peněz na naučné stezky příjemci dotací v neúměrné míře stavěli další stavby jako rozhledny či altány nebo velká část kontrolovaných dotovaných kotelen na biomasu byla v rodinných domech, i když měly sloužit k podpoře podnikání. Vyplývá to z výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, o které informovala mluvčí kontrolorů Olga Málková.
NKÚ: Dotace na rozvoj venkova dostaly i nevhodné projekty
Ministerstvo zemědělství se závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) však nesouhlasí. Stavba odpočinkových míst a rozhleden podle něj k rozvoji venkovské krajiny přispívá, navíc lákají turisty k návštěvě. Kotelny na biomasu zase podle něj sloužily jako zdroj příjmů zemědělských podnikatelů, například výrobců tvarovaných biopaliv.
Úřad prověřoval peníze, které rozdělilo ve zmíněném období ministerstvo zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova, který má přispět k modernizaci zemědělských podniků, podpoře podnikání, rozvoji cestovního ruchu nebo rozvoji a obnově vesnic. Kontroloři prověřili celkem 120 projektů, které získaly dotace za více než 375 milionů korun. „Všechny zpochybňované projekty byly řádně zrealizovány dle záměru, v žádném případě nejde o pochybení, která by vedla k finanční ztrátě veřejných finančních prostředků,“ uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán, podle kterého se v programu celkem schválilo přes 35 tisíc projektů za skoro 44 miliard korun.
NKÚ: Peníze měly jít na stezky, ne na altány nebo rozhledny (zdroj: ČT24)
Vedle špatně nastavených dotačních pravidel kontroloři vytýkají ministerstvu zemědělství i to, že nemělo přesné a dostatečné informace o pokroku a účinnosti programu, na základě čehož by mohlo vyhodnotit efektivnost dotací a případně upravit svou strategii. Ministerstvo podle NKÚ nereálně nastavilo i některé cíle, kterých mělo být programem dosaženo, a muselo je později upravovat. „Podle jednoho z původních cílů mělo například díky dotacím vzniknout 22 000 pracovních míst, ministerstvo zemědělství ale nakonec cílovou hodnotu snížilo na desetinu, tedy na 2000 pracovních míst,“ uvedla mluvčí.
Podle Jordána ministerstvo v roce 2010 program zhodnotilo a následně upravilo, zprávu o změnách ale odsouhlasila Evropská komise, která žádné nedostatky neobjevila. „Naopak ze strany Evropské komise byly vyzdviženy její kvality,“ uvedl Jordán. Navíc ministerstvo změnilo kritéria na tvorbu pracovních míst i z důvodů světové finanční krize.
Málková doplnila, že NKÚ kontroloval i platební agenturu programu, tedy Státní zemědělský intervenční fond, u kterého rovněž zjistil nedostatky. Podle NKÚ byl kontrolní systém fondu u prověřovaných projektů účinný jen částečně. Fond například neukončil zpracovávání jedné žádosti o dotaci, i když neodpovídala podmínkám pro získání podpory, a poskytl na jejím základě více než šestimilionovou dotaci, uvedla Málková.
Čeští rybáři dostanou miliardovou dotaci
Tuzemskému rybářství pomůže miliardová dotace z evropských fondů na období 2014 až 2020. Chovatelé a zpracovatelé se můžou o příspěvek přihlásit na podzim. A to nejenom ti stávající, nově jsou peníze určené i začínajícím podnikatelům. Brusel tak chce podpořit konzumaci ryb, která je v Evropě dlouhodobě pod celosvětovým průměrem. Pomoci má také osvěta. Ministr zemědělství Marina Jurečka (KDU-ČSL) slíbil, že místo kritizovaných nákladných kampaní upřednostní vzdělávací aktivity.
Brusel pošle českým rybářům až miliardu korun (zdroj: ČT24)
Jsou ale i úspěšné projekty
I když by se to podle zpráv v médiích nemuselo zdát, v Česku existují i takové projekty, které čerpají evropské dotace bez problémů a zádrhelů. Příkladem může být cyklistická magistrála, která protíná Šumavu. Celkem vyšla stavba na 105 milionů a 90 procent se zaplatilo z evropských peněz, jde tak o jeden z nejnákladnějších projektů národního parku.
V současnosti se pracuje na posledním úseku celkem padesátikilometrové stezky a první cyklisté jí mohou celou projet už v září. Snahou bylo propojit západní a centrální část Šumavy a zároveň odklonit cyklistiku z běžného provozu do přírody v národním parku.
Šumavou na kole: 50 kilometrů za evropské peníze (zdroj: ČT24)