Praha – Přijetí finanční ústavy, která by měla zabránit příštím vládám v nadměrném zadlužování, se komplikuje. Hnutí Úsvit, na které koalice při schvalování ústavního zákona spoléhala, totiž přišlo s novou podmínkou – požaduje, aby vláda v okamžiku, kdy veřejný dluh dosáhne 55 procent HDP, nemohla zvyšovat přímé daně.
Dluhová brzda v ohrožení. Úsvit přišel s novou podmínkou
Dluhová brzda v ohrožení. Úsvit přišel s novou podmínkou (zdroj: ČT24)
Finanční ústava – zákon, který má udržet na uzdě veřejné finance. Aktuální koaliční návrh, který prošel ve sněmovně prvním čtením, stanovuje limit pro zadlužení země ve výši 55 procent HDP. Pokud by dluh dosáhl této výše, musela by vláda předložit sněmovně udržitelný střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Vedle toho by měl kabinet zajistit vyrovnané rozpočty zdravotních pojišťoven; stejně tak budou muset hospodařit bez deficitu obce a kraje.
Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci ve veřejném sektoru. Vláda bude moci také rozhodnout o nižší valorizaci důchodů, než jakou stanoví zákon.
Poslanecký klub hnutí Úsvit teď přišel s další podmínkou – při dosažení limitu 55 procent by vláda nesměla zvyšovat přímé daně. „Je to nepřekročitelná podmínka. Pokud vládní koalice nepřistoupí na tento návrh, tak nepodpoříme finanční ústavu,“ prohlásil poslanec Úsvitu a člen sněmovního rozpočtového výboru Karel Fiedler.
Jelikož má vládní koalice ve sněmovně 111 křesel, bez hlasů opozice se neobejde. K přijetí finanční ústavy jakožto ústavního zákona potřebuje získat tři pětiny všech členů dolní komory, tedy 120 hlasů. A tuto většinu jí mělo zajistit právě deset poslanců Úsvitu.
Poměr sil ve sněmovně
Koalice diskusi připouští. „Nemyslím si, že je to úplně šťastné, ale určitě si k tomu sedneme,“ uvedl místopředseda rozpočtového výboru Jan Volný (ANO). „Nebráníme se žádné podmínce, kterou klade opozice,“ dodal šéf výboru Václav Votava (ČSSD).
Sobotkova vláda limit 55 procent ve svém funkčním období téměř jistě nepřekročí – loni činil podle ministerstva financí vládní dluh 42,6 procenta HDP a kolem 40 procent by se měl díky příznivému vývoji ekonomiky držet i nadále. A zatímco komunisté považují vládní návrh i tak za zbytečně přísný, podle pravicové opozice by měla být finanční ústava ambicióznější a obsahovat konkrétní povinnosti.
Vývoj veřejného dluhu
„Vláda by měla mít povinnost předložit buď přebytkový, nebo vyrovnaný rozpočet,“ nastínil předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Nebudeme podporovat zákon, který se jmenuje 'o rozpočtové odpovědnosti' a ve skutečnosti podporuje rozpočtovou neodpovědnost,“ avizoval místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Právě v době pravicové vlády Petra Nečase (ODS) přitom vznikl první návrh finanční ústavy. Tehdy se ale počítalo se zavedením nápravných opatření už při dosažení výše dluhu 40 procent HDP.
Klub TOP 09 a Starostů už dal najevo, že by normu podpořil, pokud se kabinet zaváže, že bude snižovat strukturální deficit o půl procentního bodu ročně. Miroslav Kalousek to vyčíslil na dvacet miliard korun.
Dluh státu roste dlouhodobě, v posledních letech se ale schodky rozpočtu snižují. Přijetí finanční ústavy nicméně po Česku požaduje i Evropská unie. Poslanci by ji měli definitivně schvalovat během prázdnin, platit by mohla od ledna příštího roku.
Výše rozpočtového deficitu za jednotlivé roky