Atény získaly další čas na splátku dluhu, dohoda se prý blíží

Brusel - Řecký premiér Alexis Tsipras v Bruselu jednal s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a šéfem euroskupiny Jeroenem Dijsselbloemem. Odmítl část jejich návrhů, které mají Řecku pomoct s odvrácením státního bankrotu. Příčí se mu například škrty v řeckých penzích. Jednání budou pokračovat, Atény ale nakonec získaly další čas k vyjednávání tím, že se rozhodly uhradit červnové splátky dluhu vůči Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) až v závěru měsíce. MMF to vzal na vědomí.

Atény již zhruba čtyři měsíce jednají s věřiteli – Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a MMF – o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dohodnutého záchranného programu. Parlamentní mluvčí vládní strany Syriza Nikos Filis uvedl, že Řecko v pátek neuhradí MMFnejbližší splátku dluhu, pokud nebude mít vyhlídky na brzké dokončení dohody.

Obě strany vypracovaly vlastní plán, jak hrozícímu bankrotu zabránit. Podle Tsiprase jsou v návrzích věřitelské trojky „body, které nikdo nemůže považovat za základ k jednání“; řecký návrh dohody označil za „jediný realistický“. Zároveň dodal, že dohoda s věřiteli je blízko, a dal najevo, že Atény v pátek uhradí splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 305 milionů eur. „Nebojte se. Už jsme zaplatili sedm a půl miliardy a budeme v tom pokračovat,“ odvětil na dotazy reportérů premiér s odvoláním na předchozí platby.

Řecko následně dnes večer oznámilo MMF, že sloučí všechny červnové splátky v úhrnné částce 1,6 miliardy eur (44 miliard Kč) do jedné, kterou pošle do konce měsíce, a fond vzal oznámení na vědomí. Pravidla MMF tento postup umožňují, jde ale o neobvyklý krok. První splátku 300 milionů eur měly Atény uhradit už v pátek a poslední 19. června.

Co požadují věřitelé po Aténách

O pětistránkovém návrhu, který zástupci institucí Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) předložili ve středu řecké vládě, informovaly dnes agenturu Reuters zdroje obeznámené se situací. Řecký list To Vima napsal, že opatření mají přinést do státní kasy dodatečné tři miliardy eur (82,4 miliardy Kč).

Atény tvrdí, že jde vesměs o požadavky, které překračují „červenou čáru“, již si pro jednání o záchraně před bankrotem vytyčila řecká vláda. Podle věřitelů jsou ale nová opatření nezbytná, protože bez nich činí odhad primárního rozpočtového přebytku (bez zahrnutí dluhové služby) na letošní rok minus 0,66 procenta hrubého domácího produktu (HDP). K dosažení cíle 1,66 procenta HDP, tedy jednoprocentního primárního přebytku v letošním roce, tak musí řecká ekonomika vytvořit navíc přes tři miliardy eur. V roce 2016 má přebytek činit již dvě procenta HDP, v roce 2017 tři procenta a v dalším roce 3,5 procenta.

Co požadují věřitelé:

  • Snížení výdajů na důchody o jedno procento HDP a zrušení příplatků pro důchodce s nízkou penzí. Restrukturalizace penzijního systému, který zahrnuje i podstatné omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu nebo zvýšení finančních příspěvků důchodců do zdravotnictví, má ušetřit státní kase 1,8 miliardy eur (49,4 miliardy korun). Zpráva Evropské komise o stárnutí obyvatelstva z tohoto týdne konstatuje, že Řecko vydává na důchody 16,2 procenta HDP, což je v poměru k velikosti ekonomiky nejvíce z celé EU. Krajně levicová vláda Alexise Tsiprase ale po svém lednovém zvolení slíbila, že žádné snižování penzí nepřipustí.
  • Zvýšení DPH na 11 procent u základních potravin, léků a hotelových služeb a na 23 procent u zbytku komodit má řeckému rozpočtu získat dalších 1,8 miliardy eur ročně.
  • Příslib Atén, že zprivatizuje provozovatele přenosové sítě ADMIE, přístavů v Pireu a Soluni, bývalého letištního komplexu Hellenikon, rafinerské společnosti Hellenic Petroleum a telekomunikačního operátora OTE. Tvrdé jádro vládní strany SYRIZA prodej některých těchto podniků však důrazně odmítá.
  • Neuskutečňovala jednostranně kroky na poli trhu práce, na nichž se s věřiteli nedohodla. Tsipras před volbami sliboval obnovení dřívější podoby kolektivního vyjednávání a výrazné zvýšení minimální mzdy. Věřitelský návrh také volá po zvýšení plateb Řeků do zdravotního pojištění a snížení dotací na paliva.

Kdyby Řecko plán přijalo, věřitelé by mu odblokovali částku 10,9 miliardy eur z nevyužitých fondů na záchranu řeckých bank. Řecku by to umožnilo pokrýt finanční potřeby v červenci a srpnu, uvedly zdroje.

  • "Evropská unie by měla udělat to, co měla udělat už v roce 2010 – přiznat, že Řecko je bankrot, že musí opustit eurozónu, vyjednat rozumné podmínky, tedy jakési odstupné. A nepředstírat, že to není možné, všechno je možné, když se chce a když není vyhnutí. A pomoci Řecku v sanování mimo eurozónu. Řecko nebude na dlouhá léta, na desetiletí dopředu, ať v eurozóně, nebo mimo ni, skutečně kvetoucí ekonomikou," uvedl politolog Petr Robejšek.

Evropská komise označila schůzku za „konstruktivní“, šéf euroskupiny za „velmi dobrou“. „Budeme pokračovat v našich rozhovorech během pár dní,“ řekl Dijsselbloem, který je nizozemským ministrem financí. Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za rozpočet Kristalina Georgievová poznamenala, že nynější intenzivní práce se soustředí na nalezení společného stanoviska všech 19 zemí platících eurem a trojice věřitelských institucí, tedy Evropské komise, ECB a MMF.

Řecký tisk: Věřitelé chtějí „řeckou krev“

Řecký tisk se po jednání premiéra Alexise Tsiprase s vysokými představiteli Evropské unie obává, že řeckému národu nastanou ještě horší časy než dosud. Mezinárodní věřitelé výměnou za poskytnutí další finanční pomoci žádají „řeckou krev“, tvrdí dnes některé řecké listy, z nichž citovala agentura DPA.

Řecký ekonomický deník Imerisia napsal, že Juncker předložil Tsiprasovi šokující návrhy a že mezinárodní věřitelé pokračují v tvrdém přístupu vůči Řecku. „Za poskytnutí peněz žádají krev,“ napsal list To Pontiki. Řekům podle něj hrozí další snižování důchodů, zvyšování daně z přidané hodnoty, privatizace a nové propouštění. „Krev za dohodu“, tvrdí titulek listu Ta Nea.

Tsipras: Dohoda je blízko 

Věřitelská trojka dala ve středu najevo ochotu ke kompromisu mezi vlastním a řeckým plánem, aby se vyhnula bankrotu Atén. Výrazně také slevila z požadavků, na kterých se dohodla s předchozí řeckou vládou. To potvrdil i Tsipras. „Jsme velmi blízko dohodě na základních parametrech, které by znamenaly souhlas všech stran s tím, že už nebudou tak tvrdá úsporná opatření jako v minulosti. Je nezbytné, abychom neopakovali chyby z minulosti.“

Prohlásil jen krátce poté, co mluvčí jeho domovské vládní strany Syriza hrozil, že Řecko neuhradí splátku Mezinárodnímu měnovému fondu, a zmiňoval i možnost předčasných voleb. „Pokud nás budou nutit podepsat ultimátum, pak je jasné, že to nepodepíšeme a že se obrátíme na lid, aby vyjádřil svůj názor,“ uvedl mluvčí Nikos Filis.

  • "Určitě bych ta jednání označil za velké vítězství Řecka, protože po čtyřech měsících jednání evropští věřitelé - Evropská centrální banka, Evropská unie a stejně tak i Mezinárodní měnový fond - de facto začali ustupovat Řecku a přistupovat na daleko jemnější podmínky, za kterých bude Řecko nadále splácet svůj dluh," říká Pavel Neset, ekonom z Vysoké školy obchodní

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost, zhoršilo životní úroveň a v důsledku dostalo k moci nynější Tsiprasovu vládu.

Ta se od začátku snaží dohodnout nové podmínky, věřitelé však zdůrazňují, že Atény musejí dodržet své předchozí závazky. Stávající program byl sice prodloužen, nyní už ale všechny strany tlačí čas. Věřitelé v úterý vypracovali hlavní body dohody poté, co se jejich šéfové v pondělí sešli s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.