Trojka věřitelů se shodla na podmínkách řecké dohody. Čeká se na reakci Atén

Atény - Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) se shodly na podmínkách dohody, kterou by měly předložit Řecku. S odvoláním na vysoce postaveného unijního činitele o tom informovala agentura Reuters. Krajně levicová vláda v Aténách již věřitelům poslala vlastní plán řešení dluhové krize. Zda přijme návrh „trojky“, proto není jasné. Řecký ministr financí Janis Varufakis však odmítá, že by Řecko dostalo od mezinárodních věřitelů ultimátum, aby byly debaty uzavřené do pátku. A mluvčí parlamentních poslanců vládní strany Syriza Nikos Filis prohlásil, že Řecko nezaplatí, dokud nebude skutečná naděje na dohodu.

Komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) vlastní návrh připravily poté, co se jejich šéfové v pondělí sešli s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem. Oba politici věřitelské instituce během krizové schůzky v Berlíně vybídli, aby překonaly vlastní rozpory a nalezly řešení s Řeckem. Potvrdilo se tak to, o čem spekulovala média, že věřitelé začali již v pondělí připravovat text konečné dohody, který chtěli předložit jako hotovou věc řecké vládě. Podle informovaných zdrojů listu The Wall Street Journal už měli účastníci pondělní schůzky v Berlíně text dohody k dispozici.  

Řecká vláda totiž právě v pondělí v noci poslala věřitelským institucím plán řešení dluhové krize, který považuje za realistický. Řecký premiér Alexis Tsipras při tom evropské lídry vyzval, aby návrh přijali, a umožnili tak po dlouhých měsících jednání uzavřít dohodu, která této silně zadlužené zemi umožní zůstat solventní. „Předložili jsme realistický plán, jehož cílem je dostat Řecko z krize. Nečekáme, až přijdou se svým návrhem. Řecko předkládá plán a rozhodnutí je na politickém vedení Evropy,“ uvedl řecký premiér Tsipras. Podle jeho přesvědčení by přijetí návrhu „ukončilo rozdělení v Evropě“.

Zdroje blízké jednání však agentuře Reuters řekly, že řecký návrh neobsahuje žádné významné ústupky v otázkách, které jsou překážkou k dosažení dohody. Mezinárodní věřitelé totiž dosud za největší překážku dohody označovali hlavně neochotu Řeků zavést důchodovou reformu a změny na trhu práce. Navíc podle šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema není ale ani teoreticky možné, aby věřitelé již tento týden obnovili poskytování finanční pomoci Řecku.

Řecká krize
Zdroj: Martti Kainulainen/ČTK/LEHTIKUVA/Martti Kainulainen

Atény zhruba čtyři měsíce jednají s věřiteli o podobě reforem, které jsou podmínkou vyplacení zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dohodnutého záchranného programu. Silně zadlužená země se potýká s nedostatkem finančních prostředků a nachází se na pokraji platební neschopnosti. Řečtí představitelé varovali, že bez dohody s věřiteli neuhradí MMF splátku dluhu, která připadá na tento pátek, 5. června.

Řecko však nyní ústy mluvčího parlamentních poslanců vládní strany Syriza Nikose Filise vzkázalo, že pokud nebude mít vyhlídky na brzké dokončení dohody s věřiteli o uvolnění zbývajících peněz ze záchranného úvěru, tak prostě tuto splátku nezaplatí. „Pokud nebude naděje na dohodu do pátku nebo do pondělí, nevím dokdy přesně, tak nezaplatíme,“ prohlásil Filis v televizní stanici Mega TV.

Řecký premiér Alexis Tsipras se má dnes setkat v Bruselu s šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Podle posledních zpráv se s Tsiprasem sejde také prezident euroskupiny Jeroen Dijsselbloem a zástupci věřitelů, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF. Tsipras, který v předvolební kampani slíbil ukončení úsporných opatření, se snaží předejít nabídce od věřitelů ve smyslu „ber, nebo odejdi“.

Podle zástupců strany Syriza v Evropském parlamentu je 47stránkový vládní návrh reforem, který Tsipras zaslal do Bruselu, dobrým základem pro jednání náměstků ministrů financí eurozóny, takzvané pracovní euroskupiny, která se právě dnes schází. „Pokud věřitelé projeví stejný realismus jako řecká vláda a řecký premiér, pak můžeme mít v zásadě dohodu do pátku,“ řekl stanici Antenna TV poslanec EP Dimitris Papadimulis. „V tuto chvíli však nemáme dohodu, jen sbližování.“ Řečtí politici se ale shodují, že dohoda musí být v souladu s politickými sliby vládní strany.

  • „Předpokládám, že evropské instituce budou dále po Řecku požadovat dosažení poměrně vysokých primárních rozpočtových přebytků v nadcházejících letech, současně také očekávám, že budou trvat na svém, co se týká reforem penzijního systému, tak aby byl penzijní systém vyrovnaný. Je otázka, zda nebudou nabídnuty určité kompromisy v oblasti požadovaných reforem na trhu práce,“ konstatuje hlavní ekonom Era Jan Bureš.

Také hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda je stále přesvědčen o tom, že se věřitelé s Řeckem dohodnout chtějí. „Touha po kompromisu je poměrně silná, čas tlačí obě strany a cítím silný zájem věřitelských stran na dohodě, přestože zaznívají ostrá slova, ale ta mají podle mého názoru jen vylepšit vyjednávací pozici věřitelů. Nicméně, myslím si, že kdyby jim na Řecku v eurozóně nezáleželo, tak už dávno by země eurozónu opustila, nebo že by se situace vyřešila jiným způsobem,“ říká Kovanda. 

Řecký návrh, který předložil premiér Tsipras, nebude podle něho věřiteli přijat. Jinak řečeno, diskuze se povede o návrhu věřitelských stran. Páteční splátku se ale již zjevně zaplatit nestihne. „Je možná i částečná restrukturalizace řeckého dluhu. Zdaleka to ale ještě  neznamená odchod Řecka z eurozóny,“ zdůraznil Kovanda. „Není i tak vyloučeno, že Řecko setrvá v eurozóně a získá i tu záchranou pomoc, která je ve hře,“ dodává.

Podle Kovandy je však potřeba si uvědomit jeden fakt. A to, že i když se najde řešení a situace se na pár měsíců uklidní, je otázka, co bude dál. Může totiž trvat desetiletí, než  Řecko své dluhy zaplatí. A zda je to tady vůbec možné bez očistného bankrotu.

  • Já pořád zastávám názor, že by bylo nejjednodušší, kdyby Řecko dočasně opustilo eurozónu, kdyby přijalo novou drachmu a vycházelo by z toho, že by jí devalvovalo. Což by pomohlo ekonomice a tamním exportérům, a tomu, aby se pak opět mohla země do eurozóny vrátit. To, co se nyní odehrává, je neustálé kupování si času, které k ničemu nevede. Vidíme, že situace se táhne už pět let a v tom mají představitelé Syrizy pravdu, že stav Řecka se nelepší. Ovšem na to vystoupení z eurozóny zase jen tak nepřispoupí věřitelská strana, protože Řecko je důležité i geostrategicky," uzavírá hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Řecká krize
Zdroj: Matthias Stolt/ČTK/Picture Alliance

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň.

Evropská centrální banka zároveň zvýšila řeckým bankám strop úvěrů z programu nouzového financování (ELA), který je nyní pro řecké finanční ústavy jediným zdrojem peněžní likvidity. Agentuře Reuters to potvrdil zdroj z bankovního sektoru. Limit podle něho stoupl o 500 milionů eur na 80,7 miliardy eur (2,2 bilionu Kč). Minulý týden přitom ECB poprvé od února ponechala limit beze změny. Banky v Řecku nemají přístup na evropský mezibankovní trh ani ke standardním refinančním úvěrům od ECB a jsou závislé na programu ELA, z něhož poskytuje peníze řecká centrální banka. ECB zvyšuje limit programu ELA pro Řecko po menších částkách, aby udržovala Atény pod tlakem a motivovala je k dosažení dohody s mezinárodními věřiteli.  

Posílení nadějí na to, že se silně zadlužené Řecko s věřiteli nakonec dohodne na obnovení finanční pomoci, vedlo také k tomu, že euro prudce posílilo vůči americkému dolaru. Stouplo o téměř 2,5 procenta na 1,1195 USD. Dostalo se tak na nejsilnější úroveň za více než týden. „Očekávám, že během příštích dvou dnů bude Řecku zaručena další pomoc a patová situace skončí,“ uvedl analytik Douglas Borthwick ze společnosti Chapdelaine Foreign Exchange. Dodal, že euro by se v reakci na dohodu ohledně Řecka pravděpodobně vyšplhalo až na 1,15 USD.

Vydáno pod