Dohoda do neděle? Optimismus Atén nesdílím, říká německý ministr

Drážďany/Atény – Optimismus řecké vlády o brzkém dosažení dohody s věřiteli nesdílím, uvedl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který se účastní setkání zemí G7 v Drážďanech. Řecký premiér Alexis Tsipras ve středu řekl, že rozhovory s věřiteli jsou v závěrečné fázi a podle mluvčího vlády je cílem uzavřít dohodu do neděle. Nicméně řecký ministr financí Janis Varufakis uvedl, že lhůta pro dosažení dohody vyprší až 30. června.

Řecko se potřebuje dohodnout s věřiteli co nejdříve (zdroj: ČT24)

„Pozitivní zprávy z Atén se ještě plně neodrážejí ve stavu rozhovorů řecké vlády s věřiteli,“ řekl Schäuble v reakci na informace ohledně brzkého uzavření dohody mezi Řeckem a věřiteli, která by výměnou za reformy uvolnila zbytek financí ze záchranného programu. Také jeho řecký protějšek Varufakis upozornil na to, že lhůta pro tuto dohodu vyprší až na konci června, takže vzájemná jednání mohou pokračovat ještě celý měsíc.

  • "Podle podmínek dohody mezi Aténami a jejich věřiteli z 20. února byl program pomoci pro Řecko prodloužen do 30. června. Je to tedy toto datum, ke kterému je třeba dospět k dohodě," řekl ministr Janis Varufakis řecké rozhlasové stanici Vima FM.

Řecká vláda přesto tento týden avízovala, že dohody s mezinárodními věřiteli chce dosáhnout do neděle. Hlavní řecký vyjednávač nicméně médiím sdělil, že k dosažení dohody je zapotřebí zásahu na nejvyšší politické úrovni, protože vyjednávací týmy na technické úrovni v takzvané bruselské skupině to zcela nedokážou nikdy.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble při setkání zemí G7 v Drážďanech
Zdroj: Thomas Koehler/ČTK/DPA

Za touto snahou, co nejrychleji najít společnou řeč s věřiteli, totiž stojí jedna zásadní věc, a to současná finanční situace Řecka. Země je silně zadlužena a peníze ze záchranného programu potřebuje, co nejdříve, aby se nedostala do platební neschopnosti. Statistici rovněž potvrdili, že se tamní ekonomika v prvním čtvrtletí tohoto roku opět vrátila do recese. Hospodářství se oproti předchozím třem měsícům propadlo o 0,2 procenta. Řecká ekonomika se začátkem loňského roku po šesti letech vymanila z recese. Hospodářské oživení ale podkopaly nové politické otřesy, předčasné volby a právě i protahovaná jednání nové vlády s mezinárodními věřiteli.

Americký ministr: Odkládání jednání může skončit neštěstím

Řecko a jeho věřitelé se musí urychleně shodnout na rámcovém plánu řešení krize a až poté vypracovávat jeho detaily, řekl americký ministr financí Jacob J. Lew na setkání zemí G7. Rychlá dohoda, která bude uzavřena dříve, než bude muset Řecko příští měsíc splácet další dluhy, na něž už nemá peníze, sníží riziko nepředvídatelného vývoje, řekl podle agentury Reuters Lew. Americký ministr uvedl, že obě strany dlouhé měsíce jednání strávily neproduktivně, a dodal, že by bylo dobré, kdyby se termíny, které před Řeckem stojí, braly vážně. „Myslím, že čekat s jednáním den či dva do nějakého termínu, je cesta k přivolání neštěstí.“ řekl.

Lew ale k větší vstřícnosti vyzval i Atény. „Musí uskutečnit opatření, která pro ně budou obtížná. Musí jasně představit kroky, které jsou připraveni učinit,“ řekl ministr.

Šéfka MMF připustila odchod Řecka z eurozóny

Odchod Řecka je jednou z možností," řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová ve čtvrtečních rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, který poskytla také při schůzce zemí G7 v Drážďanech. Dodala, že to sice „nebude procházka parkem“, „pravděpodobně“ to ale nebude znamenat konec eura. 

Jenom o den později ale francouzský ministr financí Michel Sapin novináře ujistil, že neexistuje žádný scénář pro „grexit“ čili odchod Řecka z eurozóny.

  • Vklady v řeckých bankách klesly v dubnu na 139,4 miliardy eur (3,8 bilionu korun), a dosáhly tak nejnižší úrovně za více než deset let.

Kdyby Atény přestaly splácet dluhy vůči MMF, kterému mají během června uhradit celkem 1,6 miliardy eur (asi 44 miliard korun), mohlo by to vést k posloupnosti událostí, která by skutečně mohla vyústit v nucený přechod země na vlastní měnu.

Jak to všechno začalo?

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).

Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Řecká dluhová krize
Zdroj: ČT24/Bloombeerg.org / IMF / Seeking Alpha
Vydáno pod