Praha - Oslabení koruny vyvolané Českou národní bankou nahrává plánům na zavedení eura, řekl člen bankovní rady ČNB a pravděpodobný budoucí guvernér banky Jiří Rusnok. Tvrdí tak přesný opak toho, co včera na Žofínském fóru zdůraznil prezident Miloš Zeman, že zásah centrální banky zavedení eura oddálil. Prezident přitom plánuje Rusnoka do čela centrální banky příští rok jmenovat.
Rusnok: Oslabení koruny nahrává přijetí eura
Česká národní banka (ČNB) proti posilující koruně zasáhla v listopadu 2013, aby zabránila deflaci, která by mohla oslabit hospodářský růst. Centrální banka chce korunu udržet slabší než 27 korun za euro minimálně do poloviny příštího roku. Zeman intervence kritizuje, označil je za ekonomicky neefektivní. V pondělí prezident řekl, že Česko by při možném přijetí eura nemuselo kvůli intervenci ČNB přijímat společnou měnu v tak výhodném kurzu jako dříve Slovensko.
Rusnok však nesouhlasí se Zemanovým názorem, že plán ČNB držet korunu slabší fakticky vede k odkladu zavádění eura. „Myslím, že naopak vede k přiblížení se k euru,“ řekl pro Lidové noviny. Intervence v listopadu 2013, kdy ještě Rusnok nebyl v bankovní radě, podle něj zbouraly mýtus české měny. „Byl to mýtus pevné, stabilní, pomalu, ale jistě posilující české koruny,“ uvedl. Rusnok připustil, že by si Zeman přál, aby politika oslabené koruny co nejdříve skončila. „To je sice možné, ale my jsme instituce, která se nemůže řídit tím, co preferují političtí představitelé,“ cituje Rusnoka deník.
Miloš Zeman a Jiří Rusnok
„Pokud se někdo domnívá, že při vstupu do eurozóny to bude tím lepší, čím silnější budeme mít kurz koruny, což lze vycítit z dnešního výroku prezidenta, pak se hluboce mýlí. Protože v takovém okamžiku bychom zbytečně podrazili nohy našemu exportnímu průmyslu,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Zeman v minulosti uvedl, že v bankovní radě chce mít lidi podporující vstup ČR do eurozóny. Za nezávislost ČNB se následně postavili někteří politici a podnikatelé. Neochotu politiků stanovit jednoznačné datum přijetí eura si Zeman vysvětluje tím, že reagují na většinový názor české společnosti – zhruba tři čtvrtiny lidí se vstupem do eurozóny spíše nebo rozhodně nesouhlasí. „Každý politik chce být znovu zvolen. Má-li být znovu zvolen, potřebuje mít nasliněný prst na tepu veřejného mínění a ptát se svých potenciálních voličů, zda jsou pro, nebo proti zavedení eura,“ podotkl prezident. „Já chápu tuto vládu, že to odkládá na vládu další, ale to odkládání nemůže být věčné.“
Proti zavedení eura je přitom v současnosti 85 procent Čechů. A postoj lidí k přijetí společné evropské měny se během posledních dvou let příliš nemění. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos. V říjnu 2013 bylo proti zavedení eura 87 procent lidí. A potvrzují to výzkumy i jiných společností, například CVVM. „Češi vidí, že momentální situace v eurozóně není zrovna ideální. Týká se to zejména té periferie. Bylo evidentní, že státy na periferii eurozóny asi neměly přijímat euro v době, kdy to euro přijaly. Tudíž výhody z eura nejsou tak zřetelné, jak se nám uvádělo,“ říká ekonom Moody´s Analytics Martin Janíčko.
Průzkum agentury Ipsos o zavedení eura
Pro urychlené zahájení příprav na přijetí eura se v průzkumu Ipsos vyslovilo 12 procent lidí, zatímco před dvěma roky to bylo sedm procent lidí. Nejméně negativní jsou k přijetí eura vysokoškoláci, vyplývá z průzkumu.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je nejbližší možný termín pro vstup Česka do eurozóny v roce 2020. Na stanovení takového termínu ale podle předsedy vlády v koalici neexistuje shoda. Přijetí eura dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman, na schůzce s ním se Sobotka počátkem dubna shodli na potřebě zintenzivnit o tomto tématu debatu. Během jara by se tak k tématu vstupu do eurozóny měl Zeman a Sobotka sejít s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem a členem bankovní rady ČNB Jiřím Rusnokem, kterého Zeman plánuje příští rok jmenovat na Singerovo místo.
„Dříve než v roce 2020 určitě nepřipadá reálně v úvahu náš vstup do eurozóny a všechno okolo je zásadně politické rozhodnutí. Politici v některých směrech musí být stateční a jít se svojí kůží na trh. A ta tendence některých politických stran přistoupit k euru byla jasně deklarována,“ dodává Michal Mejstřík, profesor ekonomie na Fakultě sociálních věd UK.
Výzkum CVVM: Názory Čechů na přijetí eura
- 4 % rozhodně souhlasí
- 15 % spíše souhlasí
- 29 % spíše nesouhlasí
- 47 % rozhodně nesouhlasí
- 5 % neví
Zdroj: CVVM, 2014
Singer: O euru bude rozhodovat některá z příštích vlád
„Mně připadá zbytečné, abychom reagovali na každé výroky všech politiků na téma měnové politiky o tom, kdy a v jakém kurzu se bude případně vstupovat do eurozóny. O tom se bude zřejmě rozhodovat až v mandátu nějaké budoucí vlády a odhadovat, v jakém kurzu začneme, spustíme přístupové období, jaká bude situace české ekonomiky, co to bude znamenat, je podle mě velmi marná práce. Nicméně, necháme-li si do té doby pohyblivý kurz, tak za stávajících podmínek přístupu je skoro jisté, že ten kurz bude během těch dvou let posilovat způsobem, který rozhodně nebude všem v ekonomice příjemný,“ uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Podle něho relativní posun, který zazanamenali Slováci, by znamenal v tuto chvíli posunutí kurzu na řádově 22 korun za euro. „Což v té poptávkové situaci, která stále ještě není nějak extrémně růžová a s nezaměstnanými, které nyní máme, by to nebylo moc příjemné pro tuto ekonomiku. Já doufám, že budeme vstupovat v době, kdy bude ekonomika prosperovat a tím třeba bude pro ní takový kurzový posun méně nepříjemný,“ dodal Singer. A protože tato vláda nemá vstup do eura v dohodě, rozhodnutí zřejmě bude činit nová politická reprezentace, která vzejde z voleb, které budou pořádány v roce 2017, konstatuje.
Česko podobně jako ostatní unijní státy v přístupové smlouvě přislíbilo euro přijmout. Zatím ale Česká republika není ani součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II, v němž musí země být před zavedením společné měny nejméně dva roky.
Proč ČNB zatím nedoporučila zahájit kroky k přijetí eura
Každý podzim připravuje ministerstvo financí s ČNB materiál do vlády, a to již od roku 2003, kdy téma zní, zda zahájit připravné korky na vstup země do eura. Tento materiál zatím nikdy zahájení kroku nedoporučil a vláda je také nikdy nezahájila.
Důvod, proč doporučení znělo negativně, byl ten, že podle guvernéra ČNB Miroslava Singera stávající stupeň konvergence stále nezaručuje úspěšnou zkušenost s eurozónou. „Nejlepší to bude tehdy, kdy bude země tak sladěna s eurozónou, že pravděpodobnost, že bude potřebovat přizpůsobovací mechanismus v podobě vlastního kurzu, bude velmi nízká. A současně, a na tom jsme se shodli už v roce 2003 a vlastně se shodujeme do teď, v okamžiku, kdy i ty ostatní mechanismy, kterými se ekonomiky přizpůsobují šokům, které je samotné zasáhnou, budou dostatečně silné,“ vysvětluje Singer. Podle něho máme sice poměrně silný kapitálový trh, ale pružnost trhu práce, byť se v poslední době zlepšila, tak stále ještě v řadě parametrů není ani tam, kde se kdysi předchůdce guvernéra shodl před pár lety s tehdejším ministrem financí, že je potřeba ji mít.
GALERIE
videogallery_526307