Slovenskem hýbe kauza Váhostav, zasahuje až do vládních kruhů

Bratislava – Na bouřlivé schůzi ve slovenském parlamentu se navzájem obviňovala opozice s vládou, kdo může za ztráty, které hrozí stovkám malých podnikatelů a živnostníků. V přepočtu skoro čtyři miliardy korun jim dluží Váhostav, jedna z největších stavebních firem v zemi. Kauza má silný politický rozměr – údajný majitel společnosti Juraj Široký je prý úzce napojen na vládnoucí stranu Směr premiéra Roberta Fica.

Váhostav si v uplynulých letech najímal malé stavební firmy a živnostníky, aby mu zajistili subdodávky na řadě státních zakázek. Teď ale jedna z pěti největších stavebních společností na Slovensku se dvěma tisíci zaměstnanci nemá peníze a je v restrukturalizaci. Věřitelům proto nabídla uhradit pouze 15 procent dluhu.

Premiérovi Robertu Ficovi se dlouho nechtělo problémy drobných stavebníků řešit. Tvrdil, že s Váhostavem nemá nic společného. Pod tlakem opozice, veřejnosti a médií ale postupně začal mluvit jinak – připouští trestní odpovědnost manažerů Váhostavu a slibuje, že státní záruční banka pohledávky více než 1200 věřitelů odkoupí.

Možná mezi nimi budou i nezaplacené faktury Branislava Havlíka, majitele stavební firmy z Myjavy. Ten už druhý rok čeká na zaplacení prací na stavbě čističky odpadních vod; Váhostav mu dluží přes milion korun. „My jsme práci odvedli na 100 procent. Nechali jsme na tom svoje mozoly,“ zoufá si pan Havlík.

Údajný majitel firmy Váhostav Juraj Široký (2006)
Zdroj: Jan Koller/ČTK

Opozice ale nesouhlasí s tím, aby dluhy soukromé firmy uhradila vláda ze státních peněz. Veškeré pohledávky by místo toho měli zaplatit majitelé Váhostavu. Podle médií stojí za firmou místní oligarcha a bývalý šéf slovenské větve Harvardských fondů Juraj Široký, který je údajně jedním z hlavních sponzorů vládního Směru a přítelem Roberta Fica (to premiér opakovaně odmítl). Kromě jiného vlastní hokejový klub Slovan Bratislava a v minulosti čelil kritice za to, že při rekonstrukci Zimního stadionu Ondreje Nepely v Bratislavě přistavěl ke sportovišti za státní peníze svůj soukromý hotel.

„Ať pan Široký prodá hotel, co načerno postavil v Bratislavě, nebo vilu na Bahamách a vyplatí ty živnostníky,“ navrhuje opoziční poslanec Pavol Zajac (KDH).

Faktury se zaplatí z budoucích zisků, navrhl dále Fico

Ministři a poslanci se na mimořádné sněmovní schůzi o Váhostav hádali dlouhé hodiny, v debatě nechyběly ani osobní útoky. Opozice ví, že nemá sílu něco změnit, a tak rok před volbami alespoň na vládu ostře útočí. Premiér ovšem soudí, že za problémy stavebního molochu nesou politickou odpovědnost právě opoziční strany. Když před lety vládly, stlačily podle něj velmi nízko ceny státních zakázek, a proto nemá Váhostav na zaplacení účtů.

O víkendu pak Fico ve slovenském veřejnoprávním rozhlasu naznačil další možnost, jak uspokojit pohledávky drobných podnikatelů – Váhostavu by se mohlo v budoucnu ukrajovat z peněz, které vydělá na stavbě dálnic. Věřitelům se však nelíbí, že podnik dostává další a další státní zakázky. Jen loni, kdy požádal soud o ochranu před věřiteli a těsně se vyhnul bankrotu, mu kabinet přidělil dálniční projekty za 1,2 miliardy eur (32,4 miliardy korun).

Slovenskem hýbe kauza Váhostav, zasahuje až do vládních kruhů (zdroj: ČT24)

Váhostav přitom není jedinou velkou stavební firmou, která se na Slovensku dostala do problémů. Jen o pár měsíců před ním požádal o restrukturalizaci Doprastav, další z pětice slovenských stavebních velikánů, který realizoval řadu státních zakázek. Společnost, ve které dříve vlastnil téměř polovinu akcií i český Metrostav, doplatila na dluhy a nepovedené investice. Plán restrukturalizace už má Doprastav schválený, většině věřitelů by měl vyplatit zhruba třetinu pohledávek.

Slovenské stavebnictví po propuknutí globální krize zaznamenalo výrazný propad. Stavební produkce v letech 2009 až 2014 po zohlednění inflace klesla o třetinu. K oživení sektoru navzdory očekáváním nedošlo ani v loňském roce, naopak se propadl o 2,9 procenta. V letošním roce stavaři doufají, že odvětví konečně vykáže růst. Na předkrizovou úroveň se nicméně podle manažerů firem v příštích pěti letech nedostane.

Vydáno pod