Praha – Ministerstvo financí požádalo Českou národní banku (ČNB) o vyšetření možné manipulace s pražskou mezibankovní sazbou PRIBOR. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dopis, který guvernérovi centrální banky Miroslavu Singerovi poslal náměstek ministra financí Martin Pros (ČSSD). Česká národní banka vzkázala, že důvod k prošetřování možné manipulace nevidí.
Se sazbou PRIBOR mohlo být manipulováno, tvrdí Babišův náměstek
GALERIE
videogallery_523497
PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate) je důležitou úrokovou sazbou pro český peněžní trh. Za tuto sazbu si totiž komerční banky navzájem poskytují úvěry. Má tedy dopad na výši úroků hypotečních úvěrů, dluhopisů a dalších půjček v hodnotě stovek miliard korun.
Náměstek Pros v dopise určeném guvernéru Singerovi podle Reuters hovoří o „znepokojivých zprávách týkajících se sazeb PRIBOR, z nichž ty nejzávažnější zahrnují obavy, že se sazbami bylo manipulováno“. „Jsme přesvědčeni, že existují podezření z manipulace se sazbou PRIBOR a mají reálný základ. ČNB by proto měla řádně a důkladně tato podezření prošetřit,“ citovala agentura Reuters z dopisu. Pros nicméně neukázal na konkrétní osobu nebo instituci, která se měla manipulace dopustit. Stejně tak v dopise neobjasnil, na čem svá tvrzení zakládá.
Zmínil se nicméně o zprávě Hospodářských novin z konce března, podle které byla sazba PRIBOR uměle navyšována a neodpovídala tak tržním podmínkám. „Svědčí o tom například srovnání se základní sazbou České národní banky. Dlouhá léta se obě sazby hýbaly synchronně a rozdíl mezi nimi byl téměř nulový. Dnes je PRIBOR 0,33 procenta, ale ČNB stáhla svoji sazbu prakticky k nule. V eurozóně je rozdíl mezi sazbami zanedbatelný,“ uvedly tehdy Hospodářské noviny.
ČNB prý nemá o podezření žádné informace
Centrální banka se dopisem náměstka Prose zabývá. Uvítala by však, kdyby blíže vysvětlil, o co svá tvrzení opírá, a svá tvrzení také konkrétně doložil. „ČNB totiž nemá vůbec žádné informace o tom, že existují 'podezření na manipulaci s PRIBORem' a že taková podezření 'mají reálné základy',“ tlumočil stanovisko banky její mluvčí Tomáš Zimmermann.
Měnová autorita poukázala na to, že PRIBOR je tržní sazba, kterou negarantuje. „Ve finanční komunitě se dlouhodobě hledá instituce, která by si tvorbu tohoto benchmarku vzala na starosti. ČNB doporučuje, aby se koordinační role – má-li o tuto problematiku zájem – ujalo ministerstvo financí,“ doplnil mluvčí.
Ilustrační foto
Výši sazby PRIBOR určuje Financial Markets Association of the Czech Republic (nazývaná také „Český Forex Klub“), a to na denní bázi na základě dat pocházejících z šesti komerčních bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Expobank). Ještě před osmi lety bylo referenčních bank dvakrát tolik.
„Pravidla, podle kterých se sazba určuje, si přitom bankéři vytvářejí sami. ČNB u celého procesu působí jen jako konzultant a zaštiťuje ho tím, že výsledný průměr vyvěsí na svém webu,“ vysvětlil deník. Náměstek Pros je proto přesvědčen, že centrální banka by měla více dohlížet na to, jakým způsobem se sazba PRIBOR určuje. Ministerstvo financí k tomu údajně nemá pravomoci.
Výše sazby PRIBOR se liší podle toho, na jak dlouho se peníze půjčují. Nejnižší sazba dnes platí pro jednodenní obchody (0,15 procenta), s prodlužujícím se trváním úvěrového obchodu však roste až na 0,48 procenta za jeden rok. V minulosti se přitom sazba pohybovala mnohem výš. Například v roce 1992 byl roční průměr pro jednodenní obchod 8,63 procenta, o tři roky později 10,62 procenta, v roce 2000 pak 5,25 procenta.
Podle Prose může manipulace způsobit zkreslení kurzů dluhopisů a ovlivnit cenu některých hypoték. „Na PRIBOR je také vázáno mnoho hypotečních smluv s variabilní úrokovou mírou, případná manipulace s PRIBORem by tak měla negativní dopady na spotřebitele a znamenala by masové bezdůvodné obohacení bank,“ uvedl ve zmíněném dopisu.
„Spousta firemních úvěrů je přímo navázána na sazbu PRIBOR. Banka například poskytne úvěr za sazbu PRIBOR plus nějakou přirážku. Také určitá část hypoték – tzv. variabilní hypotéky – je úročena přímo od PRIBORu. Jejich sazby se tedy mění s tím, jak se mění sazba PRIBOR,“ objasnil hlavní ekonom GE Money Bank Petr Gapko.
Na Západě zaplatily banky miliardové pokuty
Manipulace s mezibankovní sazbou se v minulosti objevila v Londýně (jednalo se o sazbu LIBOR, která je obdobou pražské PRIBOR). Britské úřady obvinily z nezákonných manipulací 12 lidí, jeden manažer se přiznal. Další osoby jsou vyšetřovány.
V současné době čelí obvinění z manipulací se sazbou LIBOR také německá Deutsche Bank, která by se již brzy mohla dohodnout s americkými a britskými úřady na urovnání celé záležitosti. Banka pravděpodobně zaplatí pokutu přes 1,5 miliardy dolarů (skoro 40 miliard korun). Evropská komise přitom už předloni vyměřila Deutsche Bank za údajné manipulace s LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR pokutu 725 milionů eur (20 miliard korun).
Pokuty za manipulace se sazbou LIBOR dostala i řada dalších bank. Nejvíce peněz zatím musela podle listu Financial Times zaplatit švýcarská banka UBS, které úřady v USA, Británii a Švýcarsku vyměřily pokutu ve výši 1,5 miliardy dolarů.