Kyjev/Washington – Ukrajinský účet by se měl díky pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) zvýšit o 17,5 miliardy dolarů (445,7 miliardy korun). Než ale Kyjev peníze, které nutně potřebuje na chod státu, dostane, musí splnit několik podmínek – musí zavést potřebné reformy, šetřit a hlavně je potřeba, aby se do června dohodl se svými věřiteli na nových podmínkách pro vydané dluhopisy.
MMF: Ukrajině půjčíme. Ale až se domluví s věřiteli
Ukrajina musí najít společnou řeč s věřiteli do června (zdroj: ČT24)
MMF chce po Ukrajině dohodu o restrukturalizaci dluhu z jednoho prostého důvodu – fond jí může půjčit peníze pouze za předpokladu, kdy bude její dluh udržitelný. Samotný Kyjev již dříve uvedl, že by chtěl dohodu do června skutečně uzavřít, ale řada odborníků je skeptická a nevěří, že se to do tohoto termínu skutečně podaří. „Ukrajina bude chtít snížit nominální hodnotu dluhopisů, respektive i odepsat část dluhu. Já předpokládám, že na to investoři nepřistoupí a že se bude zejména hrát o to, že Ukrajině nabídnou spíše to, co standardně bývá, tedy prodloužení splatnosti,“ myslí si Pavel Neset z Vysoké školy obchodní.
Další možností by mohlo být snížení úroků, které Ukrajina platí. Před časem je totiž vyhnalo nahoru snížení ratingu u agentury Moody's do spekulativního pásma.
„Je důležité, aby Ukrajina a věřitelé dosáhli dohody v souladu s našimi třemi kritérii a udělali tak před naší kontrolou,“ uvedl v prohlášení mluvčí MMF Gerry Rice. Zmiňovaná kontrola je naplánovaná na polovinu června. Ukrajinský dluh se musí do té doby stabilizovat, aby byl Kyjev schopný fondu půjčku splácet a aby se také zbavil svých problémů s platební bilancí. „Potřeby Ukrajiny k finanční stabilizaci jsou oceňovány na nějakých čtyřicet miliard amerických dolarů ve výhledu nějakých následujících čtyř let,“ uvádí Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pád hřivny k dolaru (od roku 2014)
Fond vedle toho ještě požaduje, aby začala Ukrajina výrazně šetřit – do roku 2020 se podíl dluhu k HDP má snížit na 71 procent.
Celkově dluží Ukrajina svým pěti největším věřitelům přibližně deset miliard dolarů. Největším z nich je investiční fond Franklin Templeton. A právě na jeho ochotě ke kompromisům teď do značné míry závisí osud celé země.
Od Německa dostane Kyjev 500 milionů eur
Minulý týden se v Berlíně sešla německá kancléřka Angela Merkelová s ukrajinským premiérem Arsenijem Jaceňukem. Výsledkem schůzky byl příslib německé půjčky ve výši 500 milionů eur a kancléřčino ubezpečení, že její vláda bude pobízet firmy k investicím do válkou zničené ekonomiky. Německá půjčka sice za Ukrajinu nevyřeší její problémy, ale rozhodně znamená výraznou pomoc. Podle Jaceňuka by měly peníze směřovat do budování infrastruktury a část z nich chce použít také pro poskytování úvěrů malým a středním domácím podnikům (čtěte více).
Agentura S&P srazila rating Ukrajiny hlouběji do spekulativního pásma
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's snížila úvěrový rating Ukrajiny z dosavadní známky CCC- na stupeň CC. Agentura se domnívá, že Ukrajina nebude prakticky jistě schopna splácet svůj dluh v zahraniční měně. Varovala rovněž, že by rating mohla znovu zhoršit.
„Negativní výhled odráží zhoršující se makroekonomické podmínky a rostoucí tlak na finanční sektor, právě tak jako naše přesvědčení, že neschopnost Ukrajiny dostát svým závazkům v zahraniční měně je prakticky nevyhnutelná,“ uvedli analytici S&P.