Už zítra by mělo Řecko splatit Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) zhruba 470 milionů eur (asi 13 miliard Kč). Přitom podle různých propočtů by Aténám již za pár dní měly dojít peníze. A ty nutně potřebuje, aby plnilo své domácí závazky, tedy vyplácelo mzdy a důchody. Co se stane, když nezaplatí? Zbankrotuje? Ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková z Národohospodářské fakulty VŠE Praha tento scénář nepředpokládá. Řecký premiér Alexis Tsipras zároveň míří do Moskvy na schůzku s prezidentem Putinem, prý za levnějšími úvěry a plynem. Brusel schůzku kriticky sleduje.
Řecko jako brána do Evropy? Pro Rusko a Čínu ano
Ševčíková: Řecko je pro Rusko strategickým zájmem (zdroj: ČT24)
„Myslím, si, že Řekové nakonec svůj dluh splatí, a to z mnoha důvodů. Protože ač je rétorika vládní strany Syriza velice ostrá, tak si přece jen myslím, že nebude chtít být tou stranou, která by Řecko nakonec přivedla k bankrotu. I když po technické stránce, když se podíváme o tři roky zpátky, tak Řecko už de facto zbankrotovalo, protože v té době museli soukromí věřitelé Řecka odepsat více než 70 % reálného celkového dluhu,“ vysvětluje Michaela Ševčíková z Národohospodářské fakulty VŠE Praha - více čtěte zde.
Řecko nebude schopné dluh splatit
Pokud se tedy podíváme do tři roky staré minulosti, Řekové dluh sice odepsali, ale současná čísla svědčí o tom, že od té doby opět mnohonásobně narostl. Dnes se pohybuje kolem 180 procent HDP. Podle Ševčíkové Řecko nebude vlastně už nikdy schopné tento aktuální dluh vlastními silami splatit. „Nakonec proto na nějakou dohodu dojde a soukromí věřitelé budou nuceni znovu tento řecký dluh odespat,“ míní.
Jinými slovy, Řecko se dalšímu bankrotu prostě nevyhne. Pro zemi to ale není žádná novinka, ve své historii už zbankrotovalo několikrát. „Spíše se nyní jedná o to, jakým způsobem to technicky vyřešit. Nejpřijatelnějším řešením je samozřejmě řízený bankrot,“ dodává.
Řecká dluhová krize
Jenže i tenhle řízený bankrot bude pro řecké obyvatele velmi bolestivý. Zejména z krátkodobého hlediska, protože řečtí občané přijdou o své úspory. Přinese to ještě vyšší nezaměstnanost, která už dnes je těsně pod 27 % a každý druhý mladý Řek nemá práci. Klesne kupní síla, lidé si nebudou zdaleka moci dovolit to, co by chtěli, služby a výrobky ze zahraničí budou dražší. Životní úroveň Řeků se tak dále mnohonásobně zhorší. „Pro některé to může být naprosto nepředstavitelné,“ konstatuje Ševčíková.
Pokud se totiž podíváme na aktuální údaje, tak Řecko se nyní propadlo někam na životní úroveň roku 2003 (měřené v HDP na obyvatele v paritě kupní síly), což představuje propad více než o deset let zpátky. To může mít ještě dalekosáhlejší důsledky.
Podle Ševčíkové se také často nehovoří o důležitém faktu, že i když Řecko zbankrotuje a přejde na svou vlastní měnu, tak to nevyřeší vládní dluhy. Ty totiž zůstanou oceněny v eurech. „A pokud zde existují odhady, že nová drachma by devalvovala v řádech 60–80 procent, tak dluh by relativně dále rostl,“ dodává.
Z dlouhodobého hlediska Řecku tak nic jiného nezbývá, než že bude muset svoji měnu devalvovat, aby mohlo nastartovat svou konkurenceschopnost. „Řecko je problematické i tím, že není co exportovat, je na úrovni někde jedné šestiny úrovně Česka,“ vysvětluje Ševčíková.
Řeky zřejmě čeká další zhoršení životní úrovně
Řecko se bude trápit zřejmě několik desítek let
Pokud však Řecko svůj dluh vůči MMF zaplatí a zároveň se dohodne na dalších kompromisních řešeních ohledně navrhovaných reforem, jejichž návrh Atény Bruselu předložily před pár dny, dostane další finanční pomoc. Tento v pořadí již několikátý záchranný balíček v řádech několika desítek miliard eur by mohl dorazit již v létě.
Celkové oddlužení Řecka bude ale běh na dlouhou trať. Ekonomové to odhadují i na několik desítek let. Některým státům v Evropě se sice na počátku 90. let z dluhové pasti unikat dařilo, ale bylo to dané jejich vysokým ekonomickým růstem. V případě Řecka tenhle vývoj očekávat nelze. „Atény byly od roku 2008 šest let v recesi a teprve minulý a letošní rok zaznamenaly mírný růst. A pokud se podíváme na nejnovější prognózy Komise, které jsou poměrně optimistické, dle mého soudu až příliš, tak i při takovém ekonomickém růstu nebude schopno Řecko svůj dluh splácet,“ říká Ševčíková.
HDP Řecka na obyvatele v PPS (standard kupní síly)
Kromě Ruska má o Řecko zájem i Čína
Pokud tedy Řecko setrvá dále v EU, bude to podle Ševčíkové ze stejných důvodů, které stály i na počátku jeho vstupu do svazku. „Zdůraznila bych, že důvody přijetí Řecka do EU byly primárně politické, ne ekonomické. Aby se napomohlo vnitřní demokratizaci Řecka a zabránilo sovětizaci Balkánského poloostrova. A teď vidíme, jak se nám historie vrací zpátky, a to na návštěvě řeckého premiéra Tsiprase v Moskvě, který se snaží opět posílit vztahy,“ vysvětluje.
Ruští experti míní, že Řecko od Moskvy půjčku nezíská (zdroj: ČT24)
Řecký premiér Alexis Tsipras se totiž dnes setkává s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Na programu jednání budou zřejmě dvě důležitá témata. Ekonomická pomoc Ruska Řecku a dále sankce EU uvalené na Rusko kvůli jeho úloze v ukrajinské krizi. Rusko má totiž podle Ševčíkové zájem o Řecko ze stejného důvodu, jaký měla kdysi EU. Země vlastní naprosto zásadní strategické přístavy, o které Rusko už v minulosti několikrát projevilo zájem, stejně tak jako o a napojení se do řecké infrastruktury v oblasti zemního plynu. „A myslím si, že kromě Ruska nám za rohem čeká ještě jedna země, která má také ambice pronikat do Evropy prostřednictvím Řecka, a to je Čína. A ta na to ekonomicky a finančně určitě má,“ dodává.
Podle zpravodaje České televize Miroslava Karase se experti v Moskvě spíše kloní k tomu, že Řecko zde půjčku nezíská, protože Rusko samo čelí hospodářským problémům. Cestu řeckého premiéra Tsiprase do Moskvy hodnotí spíše jako nátlak Řecka na Evropskou unii před důležitými rozhovory o řeckém dluhu.
Ačkoliv světová média píší o možné spolupráci obou zemí také v oblasti dopravy, ruský tisk si podle zpravodaje České televize Miroslava Karase primárně všímá finanční pomoci a o dalším informuje spíše okrajově. „Rusku jde o možnost těsnější spolupráce v oblasti námořní dopravy, rádo by získalo výhodný přístup k přístavu v řecké Soluni. Zájem dalo najevo i vedení ruských železnic a pak také ruské společnosti, které by se mohly podílet na modernizaci turistické infrastruktury v Řecku,“ vyjmenovává Karas.
Z Bruselu už v souvislosti s cestou do Moskvy zazněla na Tsiprasovu adresu varování před taktickými hrátkami s Ruskem, jež by mohly opět ohrozit důvěryhodnost a spolehlivost Řecka v očích evropských partnerů. Ačkoliv ještě v únoru řecký ministr financí Janis Varufakis prohlašoval, že jeho země „nikdy nepožádá Moskvu o finanční pomoc,“ řecký premiér by si nyní zjevně chtěl koketováním s Moskvou vynutit povolnější přístup západních věřitelů k zadluženosti své země. Podle interních výpočtů Evropské komise mají totiž už brzy řecké vládě dojít peníze a finanční situace Řecka se tak stane „kritickou“. Dnes odpoledne se mají proto sejít náměstci ministrů financí eurozóny, kteří obvykle připravují schůzku euroskupiny. Ta může rozhodnout, zda poskytnout zadluženému Řecku další peníze.
Atény by si přály, aby Moskva zrušila odvetné embargo namířené proti zemím EU na zemědělské produkty alespoň v případě Řecka, pro které jsou tyto komodity hlavním vývozním artiklem. Řecko by rovněž chtělo, aby mu Rusko dalo slevu z ceny dováženého plynu. Reakce Kremlu je ale zatím zdrženlivá. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov agentuře Reuters minulý týden naznačil, že si Kreml počká až na to, jak se Řecko bude stavět k protiruským sankcím. List Kommersant s odvoláním na zdroj z ruské vlády v úterý napsal, že Rusko zřejmě Řecku nabídne žádanou slevu na plyn a nové úvěry.
O čem bude jednání Ruska s Řeckem podle ruského RT
Zvěsti tom, že Atény a Moskva plánují tajnou finanční pomoc, kolují od té doby, co s touto myšlenkou přišel ruský ministr financí Anton Siluanov pár dnů poté, co řecká strana Syriza vyhrála letos v lednu volby. Ruský deník Kommersant pak oznámil, že Moskva je připravena nabídnout nepřímou finanční pomoc, kdy citovala nejmenovaný vládní zdroj. Nabízená pomoc by se měla týkat slevy na dodávkách plynu nebo případných nových úvěrů pro Řecko.
Má ale vůbec Rusko na takovou pomoc peníze?
Ano i ne, píše ruský zpravodajský kanál RT.com. Vládní zdroje uvádějí, že pokud pomoc Moskva poskytne, tak rozhodně ne přímou. I když ruská ekonomika není tak silná jako před dvěma lety a její růst se drží blízko nuly, má stále 356 miliard dolarů uložených v měnových rezervách a dalších 150 miliard dolarů v dalších rezervních fondech. A v případě, že ruská ekonomika vkročí do recese, tyto prostředky by měly udržet finanční situaci země stabilní po dobu dvou až tří let. Otázkou tedy není, zda Moskva má peníze, ale chce-li získat politické body tím, že získá dalšího spojence a „utopí“ tím své peníze do Řecka, které již nasálo 240 miliard eur dluhů v rámci EU, a nevykázalo růst HDP za dobu posledních šesti let.
Sleva na plynu?
Plyn se stal důležitým tématem hospodářských vztahů mezi Ruskem a Řeckem poté, co prezident Putin oznámil záměr postavit spolu s Tureckem podmořský nový plynovod Turkish Stream s kapacitou 63 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou, pro jakou byl projektován South Stream, který Moskva zrušila. Jak Rusko, tak Řecko mají zájem na tomto projektu, ale postoj Atén do značné míry závisí na ceně zemního plynu, který Rusko nabídne.
Před několika dny se zároveň řecký ministr energetiky Panagiotis Lafazanis setkal s ruským protějškem Alexandrem Novakem a s šéfem Gazpromu Aleksejem Millerem v Moskvě, aby jednali o možné slevě plynu určenému Řecku, stejně jako o doložce, která zavazuje Atény nakupovat i nedočerpaný plyn. V rámci stávající smlouvy řecká státní plynárenská společnost DEPA nakupuje plyn za 300 dolarů za 1000 metrů krychlových. V roce 2014 se firmě DEPA podařilo zajistit 15 procent slevu u Gazpromu. Řecko může být nyní schopno vyjednat si další slevu, anebo upravit část zmíněné doložky, pokud Atény nabídnou ruským společnostem ropná aktiva nebo práva zkoumat ložiska ropy a zemního plynu v Jónském moři, píše RT.
Může Moskva zrušit sankce vůči Řecku?
Sankce vůči EU neskončí dříve než v srpnu 2015, tedy rok poté, co byla přijata jako protiopatření na ochranu ruské ekonomiky. Řecko bylo tímto moskevským potravinovým zákazem citelně postižené, protože více než 40 procent řeckého vývozu směřujícího do Ruska jsou právě zemědělské produkty. Ruský ministr zemědělství Nikolaj Fjodorov nicméně řekl, že potravinové sankce vůči Řecku mohou být zrušeny pouze v případě, že Atény opustí EU. Pokud je Řecko součástí Evropské unie, nemůže podepsat žádné obchodní dohody s Ruskem. Jako člen EU má však Řecko pravomoc vetovat další sankce proti Rusku. Alexis Tsipras otevřeně řekl, že sankce proti Rusku jsou „cesta, která nikam nevede.“ Rusko je totiž největším obchodním partnerem Řecka, v roce 2013 se realizovaly obchody ve výši 9,3 miliardy eur.