Atény/Berlín - Téměř 279 miliard eur, v přepočtu tedy 7,6 bilionů korun – takový je podle Řeků německý dluh za nacistickou okupaci země za druhé světové války. Berlín ale takový požadavek odmítá, své finanční závazky spojené s nacistickou minulostí považuje za vyřešené. Německo naopak řeckou vládu obviňuje z toho, že chce tímto krokem odvést pozornost od vlastních finančních problémů.
Řecko opět vytahuje kartu reparací. Už ví, kolik chce
Konkrétní částka požadovaných reparací padla v pondělí na zasedání parlamentní komise, kterou sestavila současná vláda Alexise Tsiprase právě proto, aby se zabývala válečnými náhradami. Komisi ji přednesl náměstek ministra financí Dimitris Mardas. „Hlavní účetní úřad si dal tu obrovskou práci a shromáždil všechny relevantní údaje o dluhu, který souvisí s takzvanými reparacemi Německa za druhou světovou válku,“ prohlásil.
Spory ohledně odškodnění napínají vztahy mezi Aténami a Berlínem již několik let. S nápadem umořit část státního dluhu z válečných reparací přišla totiž řecká vláda už v roce 2013. Otcem myšlenky je Manolis Glezos, dříve poslanec za levicovou Syrizu, dnes nejstarší poslanec v Evropském parlamentu. Byl to právě on, kdo desítky let usiloval o to, aby Němci zaplatili za podle jeho slov systematické plenění řeckého státu. Stovky vesnic tehdy lehly popelem, zdevastovala se infrastruktura a jen za první zimu zemřelo 100 tisíc lidí hlady. Poslanec začal získávat masivnější podporu ve chvíli, kdy Řecko padlo na ekonomické dno. Sám Glezos nacistickou okupaci coby mladý dvacetiletý muž zažil.
Včera ale poprvé padla konkrétní částka. Premiér Tsipras navíc obviňuje Německo z utrpení, kterému musí prý Řekové čelit kvůli jednání mezi Aténami a mezinárodními věřiteli ohledně splacení dluhu.
GALERIE
videogallery_522544
Řecký ministr obrany Panos Kammenos prohlásil, že Atény mají k dispozici ohromující důkazy podporující jejich nároky. Řecko prý obdrželo záznamy americké armády o rozsahu válečných škod učiněných na soukromém i veřejném majetku během nacistické okupace. „Jsou to ohromující důkazy podrobně popisující co (se odehrálo) v každé vesnici a v každém městě,“ uvedl Kammenos v pondělním prohlášení, které bylo zveřejněno dnes. „Důkazy jsou tak přesvědčivé, že to povede ke znovuotevření případů, dokonce i těch, které už byly před soudem,“ prohlásil Kammenos.
Vedle reparací řeší, speciální komise i otázku splacení takzvané okupační půjčky, kterou získalo Německo bezúročně od řecké centrální banky. Podle Mardase je její nynější hodnota 10,3 miliardy eur (282,7 miliardy korun).
Německo: Reparace už jsme vyplatili
Německo ale kapitolu válečného odškodnění považuje za uzavřenou a připomíná dohodu dvou německých států se čtyřmi velmocemi před sjednocením Německa v roce 1990. Dokument schválený mimo jiné právě Řeckem vylučuje veškeré budoucí nároky na odškodnění za válečné škody. Západní Německo vyplatilo Řecku odškodnění 115 milionů marek už v roce 1960 (nynější hodnota by byla 60 milionů eur). Atény ale prý tuto platbu vždy považovaly za začátek. Zbytek nároků se údajně chystaly projednat až se sjednoceným Německem. Podle německého ministerstva financí však smlouva obsahovala jasné ustanovení, že otázka odškodnění je tímto trvale vyřešena.
Pomník obětí nacismu v řecké obci Ligiades
Berlín tak považuje řecké požadavky za snahu odpoutat pozornost od vážných finančních problémů, kterým země čelí. „Je to velmi citlivé téma, ke kterému se musí přistupovat velmi zodpovědně. Jedno je ale jasné – nemělo by se toto téma instrumentalizovat k řešení problémů řeckého rozpočtu,“ uvedl ministr financí Bavorska Markus Söder.
Německý ministr hospodářství, vicekancléř a šéf německých sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel dnes označil požadavek, vznesený v době řeckých dluhových problémů, za hloupý. „Popravdě řečeno ho považuji za hloupý,“ řekl Gabriel. Řecko prý podle něj koneckonců má zájem na tom, aby mu partneři z eurozóny poskytli manévrovací prostor pro řešení jeho finančních problémů. „A tento manévrovací prostor nemá nic společného s druhou světovou válkou a reparačními platbami,“ prohlásil vicekancléř.
Za účelem vyčíslení ztrát způsobených nacistickým Německem vznikla nedávno pracovní skupina i v ruském parlamentu. Moskva se prý chystá uplatnit nárok na zhruba tři biliony eur (83 bilionů korun).