Společný energetický trh: dobrý, ale nelehký záměr

Bezpečná a levná energie, snížení závislosti na dovozech plynu z Ruska a posílení evropské pozice při sjednávání energetických kontraktů. To je cílem energetické unie, která by měla i  České republice přinést spolehlivější dodávky i větší propojení a kapacitu sítí. Po jednání s místopředsedou Evropské komise odpovědným za energetickou unii Marošem Šefčovičem to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Tento společný záměr však zřejmě narazí na rozdílné zájmy členských států.

Projekt energetické unie schválil v březnu summit Evropské unie. A právě toto téma je důvodem návštěvy slovenského místopředsedy evropské komise v Praze. Jak se však ukazuje, naplnit společný záměr nebude jednoduché a bude to vyžadovat spousty legislativních kroků, kompromisů i investic ze stran členských států. Podobných plánů na sjednocení trhu už bylo několik, jejich realizace však složitá. 

Energetická unie má napříč celou Evropou vytvořit systém, ve kterém bude energie volně proudit přes hranice národních států, ve kterém bude fungovat hospodářská soutěž a kde se budou využívat ty nejvhodnější energetické zdroje. V takovém prostředí by neměly trpět ani podniky, ani běžní spotřebitelé. Firmy mají podle představ Komise těžit z nejmodernějších technologií, čistá energie mi jim ale neměla podrážet nohy příliš vysokými cenami. Domácnosti by zase měly mít možnost snižovat své účty za energii a případně vyrábět energii vlastní.

Odkud bere EU plyn
Zdroj: ČT24

Celá energetická unie má pak Evropě zajistit větší energetickou bezpečnost. Nejde ale jen o nové plynovody. V jádru celé myšlenky má pevné místo snižování emisí skleníkových plynů a ambice stát se jedničkou ve využívání obnovitelných zdrojů energie.

Energie bude testem jednoty evropských států

„Je to balík opatření, která už se dělají,“ uvedl na adresu energetické unie v polovině března na setkání se zástupci českých firem europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. Při prosazování jednotlivých částí projektu energetické unie se podle něj ukáže, jak rozdílná Evropská unie je. „Je vidět snaha o poevropštění energetické politiky. Jenže to naráží na skutečnost, že jednotlivé státy mají různé systémy podpor. Když se pustí na jednotný trh firmy, kdy každá požívá jiné podpory, nebude to fungovat,“ dodává Niedermayer.

Větrná elektrárna
Zdroj: ISIFA/Capital Pictures

„Je dobré, aby se trh otevíral,“ tvrdí europoslanec za ODS Evžen Tošenovský. Nicméně zůstává skeptický ohledně toho, čeho se Komisi skutečně podaří dosáhnout. Problém je také v tom, že jednotlivé státy vnímají různé problémy popisované v návrhu energetické unie diametrálně odlišně.

Typické je to u energetické bezpečnosti, kterou země východní Evropy vidí především jako garanci, že budou moci získat zemní plyn i odjinud než z Ruska. Regulované ceny jsou zase typické pro Francii, kde jen minimum spotřebitelů mění dodavatele energií. Zatímco v Česku vládne volný trh. Maďarský premiér Viktor Orbán se nechal před dvěma měsíci slyšet, že nemá chuť zapojovat se do nově vznikající evropské energetické unie, protože by se tím narušila suverenita jeho země.

Co znamená energetická unie pro spotřebitele?

Pokud by nakupovala EU jako celek, tak by měla silnější pozici při vyjednávání o ceně. To by mohlo energii zlevnit. „Druhým cílem je prohloubení vnitřního trhu, který je často fragmentovaný. Čím bude propojenější, tím bude větší soutěž a tím můžou být i nižší ceny pro spotřebitele, “ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Dobudování jednotného energetického trhu je přitom jedním z klíčových bodů návrhu energetické unie. Komisař pro klima a energetiku Miguel Arias Canete prohlásil, že Komise přiměje členské země, aby odbouraly národní dotace a další opatření, která narušují fungování trhu. Boj vyhlásil také regulovaným cenám v energetice.

EU je největším dovozcem energie na světě: importem kryje 53 procent své spotřeby při ročních nákladech okolo 400 miliard eur (přes 11 bilionů korun). Mnohé země, především ty na východě osmadvacítky, jsou přitom výrazně či zcela závislé na dodávkách z Ruské federace.

Prouza: Uspějeme, pokud budou jednotná pravidla

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy (ČSSD) projekt společné energetické unie nemůže uspět, pokud nebudou platit stejná pravidla pro všechny. „Každá země musí nést zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ řekl Prouza. Poukázal na příklad Bulharska, které podle něj do své energetické infrastruktury v posledních letech prakticky neinvestovalo. „A pokud je nějaká země ve strategickém energetickém nebezpečí, je to právě Bulharsko,“ dodal.

Plynové potrubí
Zdroj: ČT24/Tomáš Benedikovič

Podle Šefčoviče státy jihovýchodní Evropy se možná až příliš spoléhaly na realizaci plynovodů Nabucco a South Stream, která se neuskutečnila. „Myslím, že se nám ale podařilo zástupce těchto zemí přesvědčit, že je třeba změnit přístup,“ uvedl Šefčovič.

Evropská komise nyní například připravuje dokument, který by měl státům jihovýchodní Evropy ukázat technická řešení a schopnost EK jim finančně pomoc, jak získat plyn do těchto zemí minimálně ze třech zdrojů.

Mládek: Národní a evropská debata by měla jít ruku v ruce

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek zdůraznil, že je potřebné, aby se prolnula národní a evropská debata o energii. Zopakoval, že Česko chce v následujících letech klást důraz na domácí zdroje energie. „Chceme zajistit energetickou bezpečnost země a nechceme být závislí na energii ze zahraničí,“ dodal Mládek.

Financovat záměry evropské energetické unie má spojení veřejných peněz se soukromým kapitálem, členské státy si tak sáhnou přímo i do Junckerova balíčku. Ten bude nejspíš ideální hlavně pro velké infrastrukturní projekty.

„V energetice to například mohou být projekty pro posilování rozvodné sítě. Ve hře samozřejmě bude plynovod STORK II a případně propojení mezi Českem, Slovenskem a Rakouskem. Mělo by jít spíše o velké stavby než o spousty malých projektů,“ zmínil nedávno státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.  

Kolik peněz by mohlo přitéct díky tomu do Česka, však ministr Mládek nekonkretizoval. „Sumu nemůžu upřesnit, jak už říkal místopředseda Evropské komise, to budou evropské peníze, o které se bude soutěžit, ať už to budou dotace nebo garance. A jde o to, abychom dodali projekty, které budou EK schváleny,“ vysvětlil.

Šefčovič zároveň dnes upozornil, že Česko buď prostředky včas využije, nebo je dostane někdo jiný. „Je potřeba, aby se projektům věnovalo tak, aby byly skutečně připravené,“ zdůraznil.

Energetika
Zdroj: Thinkstock/Mario Hornik

Obecně však zástupci českých firem soudí, že energetická unie je jedním z nejdůležitějších témat, kterými by se měla Evropská unie zabývat. „Energetika se však musí sladit s konkurenceschopností a ochranou klimatu. Zatím ochrana klimatu dominovala,“ uvedl Stanislav Kázecký, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.

Podnikatelé také opakovaně zdůrazňují, že Česko nemůže adekvátně hájit své zájmy, když samo neví, co v energetice chce. Vláda totiž zatím stále neschválila energetickou a surovinovou politiku. Čeká se nyní do léta, kdy musí ministerstvo průmyslu a obchodu předložit analýzu různých variant budoucí těžby hnědého uhlí.

Premiér Bohuslav Sobotka při hodnocení politiky vlády vůči Evropské unie nicméně tvrdí, že energetika je příkladem, kde vláda dokázala prosadit české zájmy. „Hájili jsme naše právo mít vlastní energetický mix a stanovovat si vlastní tempo zvyšování podílu obnovitelných zdrojů,“ tvrdí premiér o loňském vyjednávání energetických a klimatických cílů pro rok 2030.

Sobotka: Cíl je, aby země V4 mluvily jako jeden hlas

Energetická unie bude jedno z klíčových témat nejenom pro současnou Junckerovu evropskou komisi, ale bude to taky hlavní téma českého předsednictví visegrádské skupině, jehož se Praha ujme od července. „A je to i důležité téma pro ČR,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka po setkání s vícepremiérem Komise Marošem Šefčovičem.

Podle Sobotky jsme země, která je založena na energetice, proto jsme aktivní v této oblasti a chceme si udržet svobodu energetického mixu, ale zároveň také zlepšit energetický trh v celé Evropě. „To znamená, že bychom rádi zlepšili propojení energetických soustav, zajistili si bezpečné diversifikované dodávky energetických zdrojů pro naši zemi, která leží ve středu Evropy,a to jsou všechno věci, které nás samozřejmě velmi zajímají,“ uvedl.

Diskuse s Šefčovičem proto dnes cílila zejména na to, jak bude vypadat energetický balíček, jaké budou konkrétní legislativní návrhy, které evropská komise bude připravovat.

„My bychom rádi využili toho, že budeme předsednickou zemí V4, abychom diskutovali a otevírali debatu a snažili se zkoordinovat postoj ČR, Polska, Slovenska a Maďarska tak, abychom mluvili na úrovni Evropy jednotným hlasem. Myslím si, že máme velmi podobné zájmy, naše země mají zájem rozvíjet jadernou energetiku, zájem na diversifikaci zdrojů plynu a ropy z hlediska našeho regionu a určitě naše země mají také zájem na tom, abychom rozvíjeli obnovitelné zdroje, ale v kombinaci s bezpečnými dodávkami, to znamená, aby tady existovaly dostatečné kapacity sítí,“ uvedl Sobotka. Podle něho se totiž nyní naráží třeba na situaci, kdy přes Česko zažíváme přelivy elektrické energie, které souvisí s tím, že Německo investovalo do větrných sítí na severu, ale nemá postaveny dostatečné kapacity v oblasti sítí, aby tu energii dovedly do Bavorska. To pak způsobuje a může způsobovat technické problémy v ČR.

Strategie energetické unie byla podle Šefčoviče pozitivně členskými státy přijata, nicméně na lámání chleba dojde, až komise předloží konkrétní návrhy. „To se stane již za pár týdnů,“ uvedl Šefčovič.

Několik konkrétních představ společné energetické unie

Levnější plyn

Rusko je pro EU hlavní dodavatel plynu, Ukrajina významnou tranzitní zemí. Ve chvíli, kdy jsou spolu tyto země ve válce, Unie logicky řeší, jak se do budoucna závislosti na ruském plynu zbavit. Komise do budoucna počítá s plynem ze Střední Asie, který by měl přitékat Jižním plynovým koridorem. V celé EU by navíc měla vznikat místa, kde bude možné obchodovat se zkapalněným zemním plynem (LNG) z celého světa.

Nejde jen o Rusko. Evropa bude chtít reagovat na globální změny na trhu s plynem. Ty charakterizuje právě rozvoj LNG. V současnosti je zkapalněný plyn dražší než ten z plynovodů. Růst obchodu ale může ceny snížit. Komise proto chystá obsáhlou strategii pro LNG, která má zajistit, že evropský trh s touto surovinou poroste. Bude to zahrnovat i výstavbu potřebné infrastruktury. Peníze mohou jít třeba z takzvaného Junckerova balíčku.

Komise chce mít kontrolu nad smlouvami, které členské státy uzavírají se třetími zeměmi, zejména s Ruskem. To by mělo ztratit prostor pro vytváření nátlaku na jednotlivé členy Unie.

Míra transparentnosti obchodních vztahů je však právě jedním ze sporných témat dnes. Jde o to, jak rozsáhlý by měla mít v budoucnu Evropská komise přístup nejen k mezivládním energetickým dohodám, ale také ke smlouvám, které o dodávkách plynu uzavírají soukromé firmy. Podle předsedy vrcholných schůzek EU Donalda Tuska však všichni lídři souhlasí s nutností posílit transparentnost trhu s plynem. „Dodavatelé nebudou moci své postavení zneužívat k porušování evropského práva a k ohrožování bezpečnosti unie,“ míní Tusk.

Aby trh s elektřinou fungoval

Evropská energetika se mění. Tradiční zdroje musely přenechat kus prostoru těm obnovitelným. Na trhu s elektřinou to vyvolalo bouřlivé reakce. Obnovitelné zdroje tlačí dolů ceny silové elektřiny, ale kvůli státní podpoře zvyšují účty konečným spotřebitelům. Na modernější energetiku nestačí přenosová síť, která se potýká s přeshraničními přetoky elektřiny a která musí reagovat na to, že některé domácnosti si umí energii vyrábět samy.

Komise proto už na přelomu let 2015 a 2016 vytvoří legislativu, která trh s elektřinou ještě víc promění. Jejími hlavními hesly budou: zapojení nových zdrojů; chytré spotřebiče v domácnostech a chytré sítě, které dovedou reagovat na aktuální poptávku; větší integrace trhů a více přeshraničního obchodování.   

Do budoucna chce Komise zabránit také tomu, aby na trhu vznikaly překážky kvůli rozdílným přístupům ke státní pomoci. Veškerá podpora obnovitelným zdrojům by se měla řídit pravidly pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. To by se mělo vztahovat i na platby za udržování výrobní kapacity a další mechanismy. Řada zemí by navíc měla dohnat svůj dluh a deregulovat ceny energie na svém území.

Jeden evropský regulátor

Celá energetika by kromě toho měla být jednoduše „evropštější“. Nejde jen o koordinaci ve vztazích s dodavateli surovin. Měly by se také rozšířit pravomoci a zároveň posílit celoevropská spolupráce provozovatelů přenosových sítí a energetických regulátorů.

Provozovatelé soustav už nyní spolupracují v rámci Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny a plynu (ENTSO-E/G). Její role by se měla posílit. Vznikat by měla také regionální operační centra, která budou plánovat a řídit přeshraniční toky elektřiny a plynu.

Velkou novinkou by mohlo být vytvoření jednotného evropského regulačního úřadu. V současnosti v Evropě funguje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), která od roku 2011 pomáhá národním regulátorům s přeshraničními otázkami. Aktuálně jim může poskytovat pouze doporučení a má velmi omezené rozhodovací pravomoci – rozhodovat vlastně může jen v případě, že si to národní regulátoři přejí.

To by se mělo změnit. ACER by měla získat nové pravomoci a měla by být schopna jednat nezávisle. Jednotný trh s energiemi by tak dostal vlastního – celoevropského – regulátora, podobně jako k tomu došlo ve finanční a bankovní oblasti. K přezkumu dosavadních pravomocí ACER by se měla Komise dostat už na konci letošního roku.

Zdroj: Euractiv.cz

Vydáno pod