Atény - Řecko předloží návrh balíku reforem svým partnerům v eurozóně do příštího pondělí. A věří, že členské země mu pak uvolní slíbenou finanční pomoc. Řekl to dnes televizní stanici Mega TV mluvčí řecké vlády Gavriil Sakellaridis. Nicméně podle Gregora Gysiho, šéfa poslanců německé opoziční strany Levice, která je partnerskou stranou Tsiprasovy formace SYRIZA, řecká vláda odmítá privatizace státních společností a zvyšování spotřebních daní. Tsipras prý „chce jít vlastní cestou“.
Řecko: Tsipras prý „chce jít vlastní cestou“
Včerejší návštěva řeckého premiéra Alexise Tsiprase s německou kancléřkou Angelou Merkelovou celou situaci příliš nezklidnila, i když na společné konferenci vystupovali představitelé obou zemí smířlivě. Britský ministr financí George Osborne nicméně podle agentury Reuters uvedl, že riziko odchodu Řecka z eurozóny roste kvůli nevraživosti mezi Aténami a zbytkem měnové unie. Podobně hodnotí šance i multimiliardář a finančník George Soros.
Podle amerického multimiliardáře a investora George Sorose jsou nyní šance Řecka na to, že opustí eurozónu, padesát na padesát procent. „Teď je to hra typu prohra–prohra a jediné, co se může nyní stát, je, že se krizí nějak protlučou. Řecko je dlouhodobě hnisající problém, který od začátku všechny strany nezvládly,“ uvedl Soros v televizním rozhovoru pro Bloomberg.
Zdroj obeznámený se situací dnes nicméně řekl agentuře Reuters, že Řecku bez další pomoci od věřitelů dojdou peníze až zhruba 20. dubna, podle interních propočtů Evropské komise to má být již osmého dubna. „Ačkoli to bude těžké, zvládne to tato země bez pomoci zhruba do 20. dubna,“ uvedl zdroj. Atény podle něj doufají, že v případě schválení reforem eurozónou budou moci získat zhruba 1,9 miliardy eur, které Evropská centrální banka (ECB) vydělala na řeckých dluhopisech. Atény prý rovněž očekávají, že získají zpět zhruba 1,2 miliardy eur, jež zbyly v záchranném fondu pro řecký bankovní sektor. Podle představitelů eurozóny bude Evropský fond finanční stability (EFSF) o této možnosti jednat ve středu, píše Reuters.
Řecké euro
Řecká vláda prý nyní navíc odmítá privatizace státních společností a zvyšování spotřebních daní. Po jednání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem v Berlíně to dnes řekl Gregor Gysi, šéf poslanců německé opoziční strany Levice, která je partnerskou stranou Tsiprasovy formace SYRIZA. Podle Gysiho sice Atény dostávají „zvenčí“ doporučení, aby řešily své hospodářské potíže privatizací a zvýšením spotřební daně, Tsipras ale „chce jít vlastní cestou“.
Poslanec za Levici řekl serveru týdeníku Focus, že Tsipras odmítá neoliberální směr, který mu vnucují ostatní země eurozóny. Gysi nicméně rovněž vyjádřil přesvědčení, že Tsiprasova dvoudenní návštěva Berlína přispěje k uvolnění napjatých vztahů mezi oběma zeměmi. Pondělní jednání řeckého premiéra s německou kancléřkou Angelou Merkelovou podle něj dává naději na to, že Berlín bude chápavější k řeckým problémům.
Jak však komentuje německý tisk, zjevně se oběma představitelům nepodařilo příliš překonat rozdílené názory na hospodářské reformy, které musí Atény zavést, aby urychleně získaly další peníze od svých věřitelů.
Další termín: pondělí
„Stane se tak nejpozději v pondělí,“ přislíbil nicméně mluvčí řecké vlády Sakellaridis o návrhu reforem. Dodal, že balík reformních opatření nebude zahrnovat kroky namířené proti recesi, ale strukturální změny. Uvedl rovněž, že Tsipras a Merkelová v pondělí projednali návrhy reforem, ale nešli do hloubky. „Věřím, že byly nalezeny body sblížení,“ citovala řeckého mluvčího agentura Reuters.
Podle německých komentátorů budou tak vztahy Německa s Řeckem napjaté dále, dokud se nepodaří překonat řeckou hospodářskou krizi. O tom, jaké napětí mezi oběma státy panuje, podle komentátorů svědčí už skutečnost, že Tsipras poprvé přijel na návštěvu Německa, které je největším řeckým věřitelem, až dva měsíce po uvedení do úřadu. Podle deníku Die Welt se Tsipras dosud cestě do Berlína demonstrativně vyhýbal.
Deník Süddeutsche Zeitung si všímá také prohřešku proti protokolu ze strany řeckého premiéra: „Před příjezdem ke kancléřství nechal Tsipras zastavit kolonu, vystoupil, došel asi 50 metrů k několika levicovým demonstrantům, stiskl pár z nich ruce a několik stovek sympatizantů s díky zvolalo: 'Ať žije mezinárodní solidarita!' Teprve potom se Tsipras nechal přijmout od Merkelové s vojenskými poctami.“
Podle Die Welt se na tiskové konferenci oba politici snažili dát najevo uvolnění napjatých německo-řeckých vztahů. „Merkelová se však mezi řádky vyjádřila víc než jasně,“ uvedl list. Podle něj ukázala na zásadní rozpory mezi oběma státy svým trváním na zachování řecké úsporné politiky a mezinárodního dohledu nad reformami, přestože Tsipras mluvil o záchranných programech pro Řecko jako o neúspěšných.
Eurozóna má na základě reforem rozhodnout o výplatě zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z programu úvěrové pomoci, o jehož čtyřměsíčním prodloužení rozhodla na konci února. Řecko peníze potřebuje, aby se vyhnulo hrozící platební neschopnosti. Podle listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Evropská komise předpokládá, že Atény nyní mají dostatek hotovosti pouze do 8. dubna.
Jak napsal server Spiegel Online, kancléřka se snažila vyhnout přímé konfrontaci s Řeckem. „Spor se však musí konečně začít řešit otevřeně, jen tak je možné ho překonat,“ uvedl server. „Zdrženlivost Merkelové je dobře známa. V evropské krizi ale představuje stále větší problém,“ zkonstatoval.
Süddeutsche Zeitung soudí, že hospodářské problémy Atén budou zatěžovat vztahy s Berlínem i do budoucna. „Řecké problémy jsou už pět let jádrem evropské krize. Její konec není v dohledu. A německo-řecké vztahy tím trpí,“ napsal list.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Výměnou za úvěrovou podporu ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.