Praha - V Česku vzniknou speciální ekonomické zóny, ve kterých bude možná vyšší podpora na pracovní místo. S vytvořením těchto zón počítá vládní novela o investičních pobídkách - tu dnes schválili senátoři. Aby norma platila, ještě ji musí podepsat prezident.
Speciální ekonomické zóny mají zajistit nová pracovní místa
Zda bude zóna zvýhodněná, nebo ne, určí ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Vzniknou přitom zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností, přiblížil ministr Jan Mládek (ČSSD). Potvrdil i informace senátorů, že zvýhodnění by se mělo předběžně týkat průmyslových zón v Ostravě-Mošnově, v Holešově na Kroměřížsku a v Mostě. Uvažuje se také o vytvoření zvýhodněné zóny na Sokolovsku.
Podle Mládka novela přinese větší možnosti poskytování hmotné podpory na tvorbu nových pracovních míst, zvýšení maximálního limitu kapitálové podpory pro strategické investiční akce a až pětileté osvobození od daně z nemovitosti ve zvýhodněných průmyslových zónách - tedy novou formu investiční pobídky.
Navíc na investiční pobídky by měla nově dosáhnout i datová centra a call centra. Cílem změn je udržet atraktivitu Česka pro zahraniční investory po červencovém snížení maximální výše veřejné podpory.
Naláká podpora zahraniční investory?
Jan Linhart z poradenské společnosti KPMG považuje novelu za krok správným směrem: „Oceňujeme zejména zvýšení podpory vytváření pracovních míst a rozšíření počtu oblastí, kterých se tato hmotná podpora týká. Vesměs se jedná o regiony s velmi vysokou nezaměstnaností, včetně těch, kterým se doposud investoři vyhýbali.“ Právě podpora vytváření nových pracovních míst je podle něj časté téma v diskusích se zahraničními investory.
Pokorný z MPO: Až 300tisícová podpora na jedno místo (zdroj: ČT24)
Ovšem řadu z nich nejspíše nepotěší nově zavedený požadavek na vytvoření nejméně 20 nových pracovních míst. „U firem, které plánují investice do rozšíření a modernizace výroby, mnohdy dochází pouze k minimálnímu nárůstu pracovních míst. Investice řady expandujících firem směřují do modernějších technologií, které sice nepřinášejí významný počet nových pracovních míst, zvyšují ale dlouhodobý potenciál firmy,“ dodal Linhart. Nová podmínka tak podle něj může vést k rozhodnutí firem poohlédnout se po investici jinde.
Zbyněk Pokorný, ředitel odboru investic a průmyslových zón, MPO
„Česká republika bude - zjednodušeně řečeno - rozdělena do tří oblastí. V regionech, kde je průměrná nezaměstnanost o 25 procent vyšší než průměrný podíl nezaměstnanosti v ČR, bude hmotná podpora možná ve výši 100 tisíc korun na jedno nově vytvořené pracovní místo. Pak jsou regiony, kde je nezaměstnanost o 50 procent vyšší než průměr v ČR, tam může být podpora na jedno pracovní místo až 200 tisíc korun. A pak následují právě zvýhodněné pracovní zóny, kde podpora bude moci být až 300 tisíc.“
Maximální míra veřejné podpory v českých regionech je od loňského července podle rozhodnutí Evropské komise snížena ze 40 na 25 procent. Česko to znevýhodňuje například vůči Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Polsku. Novela zákona o investičních pobídkách by měla proto přispět k rychlejší návratnosti investičních projektů a systém pobídek zjednodušit.
Celková výše přímých investic zprostředkovaných agenturou CzechInvest činila od vstupu Česka do EU až do loňské změny maximální míry veřejné podpory zhruba 415 miliard korun. Investice přitom podpořily vznik více než 145 tisíc pracovních míst. Mezi největší investory v ČR patří firmy Hyundai, Nexen, Mondi Packaging Paper Štětí, Volkswagen a Daikin Industries.