Atény – Vláda Alexise Tsiprase údajně tlačí na velké státní energetické firmy, aby jí půjčily hotovost. Uvedl to dnes řecký list Kathimerini s odvoláním na informace od nejmenovaného zdroje. Agentura Reuters uvedla, že kabinet si kvůli nedostatku hotovosti podobným způsobem půjčil už od penzijních fondů.
Řecko prý tlačí na energetické firmy. Chce od nich půjčit peníze
Vláda si to představuje tak, že by peníze od energetických firem získala prostřednictvím krátkodobých repo operací. To znamená, že podniku prodá cenný papír se závazkem, že v daném termínu tento cenný papír odkoupí zpět. Ke stejnému kroku vláda přistoupila i v případě penzijních fondů.
Podle listu vláda požádala hlavní energetické společnosti Athens Water Co. (EYDAP) a Public Power Company (PPC), aby uskutečnily právě repo operace, v rámci kterých půjčí tyto státní podniky peníze řecké dluhové agentuře. Další oslovenou firmou by mohla být podle listu telekomunikační firma OTE. Zde má ale stát pouze desetiprocentní podíl, firmu řídí německý Deutsche Telekom, který je 40procentním vlastníkem. Ani jedna z těchto společností se ke zprávě nevyjádřila.
Vládě schází hotovost
Vicepremiér Jannis Dragasakis v nočním rozhovoru s řeckou televizí Alpha TV přiznal, že země má velké problémy s likviditou a potřebuje spolupracovat s evropskými věřiteli, aby byla schopná vyplácet mzdy, penze a splácet dluh. Řecko podle jeho slov od srpna 2014 neobdrželo žádnou splátku z pomoci od věřitelů, zatím však plní své závazky. To má ale podle vicepremiéra své limity.
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz pak německé rozhlasové stanici Deutschlandfunk řekl, že finanční situace Řecka je „nebezpečná“ a že země potřebuje v nejbližší době dvě až tři miliardy eur, aby se vyhnula bankrotu. „Času je málo. Tak by bylo dobré, aby Řecko plnilo své povinnosti, na kterých se dohodlo - pak potečou další peníze,“ prohlásil Schulz.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,5 bilionu Kč). Druhý záchranný program měl vypršet na konci února, eurozóna se ale po složitých jednáních shodla na jeho prodloužení o čtyři měsíce. Poskytnutí zbývajících peněz z programu podmiňují věřitelé reformami.