Praha / jižní Morava - Stát nejspíš zakáže dovoz sudového vína. Pravděpodobně se bude moci dovážet pouze v baleních do 25 litrů, která nelze znovu plnit. Řekl to dnes ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání s výrobci a prodejci vína. Ti se ohrazují proti některým návrhům novely vinařského zákona, které mají mimo jiné omezit prodej stáčených vín. Změnami chce ministerstvo vytáhnout do boje s černým trhem s vínem i s jeho pančováním.
Ve víně je pravda, co ale s tím pančovaným? Ministr omezí dovoz
Přijít, ochutnat a v plastové lahvi odnést domů. Modus operandi běžného spotřebitele vína v Česku. Ministerstvo zemědělství ale při tvorbě novely zákona o vinařství a vinohradnictví zvažuje, že by prodej sudového vína omezilo. Nejtvrdší z variant počítala se zákazem dovozu zahraničních sudových vín a s prodejem stáčeného vína jen u vinaře. Návrh sklidil silnou kritiku části vinařů a prodejci, kteří se bojí o svoji existenci. Dnes proto jednali s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).
Ministr po jednání prohlásil, že stát nejspíše omezí dovoz sudového vína jen na to v baleních s etiketou o objemu do 25 litrů, která nelze znovu plnit. Domácí vinaři budou moci stáčené víno prodávat kromě svých sklepů či prodejen i ve smluvních vinotékách. Smlouvy by však měla nově evidovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). „Tím zásadním způsobem zužujeme ten prostor, aby mohlo docházet k ilegální manipulaci s nápojem, aniž by o tom věděl dovozce a ten, kdo ho stáčí nebo prodává,“ uvedl ministr s tím, že chce novelu předložit vládě do konce prvního pololetí.
„Zákazník, který si chce odnést domů víno, si odnese třeba ten bag-in-box, ve kterém bude mít tři pět deset litrů vína a bude z toho moct třeba 14 dní v klidu, bezpečně a hygienicky čepovat,“ dodává Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů.
„Jedno staré francouzské přísloví praví, že mezi spotřebitelem a vínem by mělo být pouze sklo, a já si myslím, že tam je asi ta hranice, ke které bychom měli postupně přijít,“ říká Miloš Michlovský ze Svazu vinařů.
Pořadí států v konzumaci vína na osobu
Bez sudovek nepřežijeme, tvrdí prodejci
„Prodej stáčeného vína je pro nás zásadní, tvoří 80 procent tržeb. Existence vinotéky bez sudového vína je v Česku nemyslitelná,“ tvrdí majitel Vinařství U Kapličky Rostislav Žďárský. Podle něj jsou tuzemští zákazníci zvyklí, že si mohou víno před nákupem ochutnat i na to, že sudové víno se prodává řádově levněji než to v lahvích. „Kupní síla občanů není postavená na tom, že budou kupovat vína za 200 až 300 korun. Sudové víno je folklor, který jde s námi už desetiletí,“ dodal Žďárský.
Aby mohly vinotéky fungovat celý rok, je velká část sudového vína z dovozu. A právě tady naráží zavedená praxe na zvažovanou regulaci. Pokud by byly vinotéky odkázané hlavně na stáčené víno z tuzemské produkce, většině by hrozil krach. Z toho, že by šli ke dnu, nemají strach jen prodejci, ale i malí vinaři, kteří jsou naopak závislí na prosperujících vinotékách. Byť malá vinařství sudová vína téměř nevyrábí, dodávají své produkty v lahvích právě do vinoték. Na pulty obchodních řetězců se kvůli tlaku na množství a cenu jejich vína většinou nedostanou.
Víno z drogérie
Všichni zainteresovaní ale jedním dechem dodávají, že s tuzemským trhem s vínem se něco udělat musí. Sudové víno se prodává přibližně na 30 tisících místech, a ne vždy jde o stylové sklepní vinotéky. Stáčené víno mají ve svém sortimentu trafiky, květinářství, drogerie i další prodejci, s jejichž byznysem nemá víno zdánlivě nic společného.
Velké množství prodejních míst činí prodejce neuhlídatelné, a tak se často objevují případy pančování, falšování nebo nelegálního prodeje. Podle odhadu Svazu vinařů může stát kvůli černému trhu s vínem každoročně přijít až o 2,5 miliardy korun.
Kupecké počty vinařům nesedí
Češi podle oficiálních statistik ročně vypijí dva miliony hektolitrů vína. Podle analýzy Svazu vinařů ČR se ale zhruba dalšího půl milionu hektolitrů doveze načerno. Vývoz tuzemského vína na Slovensko dává ještě zajímavější čísla – zatímco hranice České republiky opouští 200 tisíc hektolitrů vína, Slováci ho od nás ročně dovezou více než dvojnásobek.
Kontroly vína provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta v roce 2010 odhalila pochybení při 2,5 procentech kontrol. O tři roky později už chyboval nebo podváděl téměř každý druhý kontrolovaný.
Podvádí se několika způsoby: víno se dováží a prodává zcela načerno. Jiní nepoctivci zase víno pančují - tedy ředí, dobarvují a dalším způsobem nedovoleně upravují. Posledním způsobem, jak ošidit zákazníka, je vydávat dovozové víno za to z českých a moravských vinic.
Typickým příkladem pochybného produktu na trhu s vínem je v Česku oblíbená odrůda Pálava. „V České republice se prodá velké množství odrůdy Pálava, nicméně u nás není takový produkční potenciál, abychom tak velké množství Pálavy vůbec vypěstovali,“ říká degustátor Kamil Prokeš. Pálava tvoří jen 2,5 procenta výsadby na českých vinicích. Vinaři tak u nás Pálavy vyrobí 830 tisíc litrů, 700 tisíc z toho ale skončí v lahvi.
GALERIE
videogallery_517535
Přesto jsou prodejny se sudovým vínem Pálavou doslova zalité. Česká televize dnes obešla čtyři prodejny a ve třech měli ze stáčených vín i Pálavu. Její skutečný původ, konkrétní oblast a vinaře ale prodejci nikde nebyli schopni doložit. Vzorky údajné Pálavy nechal štáb otestovat degustátory z vinařského oboru v Lednici – a podle nich ani jeden neodpovídal skutečné Pálavě. „Ta vína jsou udělaná tak, aby byla líbivá, ale s Pálavou nemá ani jedno nic společného,“ zhodnotil degustátor Prokeš.
Sdružení obchodníků s vínem tvrdí, že navrhované změny povedou ke zdražení stáčeného vína a že bez zpřísnění kontrol nepoctiví prodejci pravidla stejně obejdou. Ministerstvo zemědělství slibuje, že i s tím připravovaná novela počítá. Vládě jí chce předložit do poloviny roku.