Horní Jiřetín (Mostecko) – Rozhodnutí o prolomení těžebních limitů bude mimo jiné záviset i na tom, jestli se ukáže, že se další těžba na severu Čech vyplatí. Ministerstvo průmyslu a obchodu si kvůli tomu nechává vypracovat nezávislou studii. Šéf úřadu Jan Mládek to řekl při dnešní návštěvě Horního Jiřetína. Vláda by měla o limitech rozhodnout do konce června.
Mládek: O prolomení limitů rozhodne i to, zda se těžba vyplatí
„Chceme si udělat nezávislý názor na to, zda těžba bude v případě prolomení limitů rentabilní,“ uvedl ministr a připomněl, že on osobně se přiklání k variantě, která by znamenala i částečné zbourání Horního Jiřetína. „Předložil jsem panu ministrovi přímé důkazy toho, že podle našeho názoru nemůže být těžba rentabilní,“ řekl novinářům jiřetínský starosta Vladimír Buřt (SZ). Opačný názor ale mají těžaři.
Těžařská firma Severní energetická podle svých slov obnoví veřejnou nabídku na odkoupení nemovitostí v Horním Jiřetíně. „Dáme nabídku do aktuálnější podoby,“ řekl na tiskové konferenci v Mostě ředitel společnosti Petr Kolman. Ministr uvedl, že nabídka by měla být jednoduchá. „Aby každý věděl, že dostane například skutečně dvojnásobek odhadní ceny,“ uvedl Mládek. Podle Kolmana nabízí Severní energetická také výstavbu nové obce. „Kdo bude chtít stavět individuálně, dostane za objekt zhruba dvojnásobek a půl milionu korun k tomu,“ upřesnil. Možností, kde vystavět novou obec, je podle něj na Mostecku mnoho.
Mládek má za sebou už schůzku se starostou Hory sv. Kateřiny Lukášem Pakostou. Právě jeho nedávné vyjádření o tom, že v případě prolomení limitů bude samospráva zvažovat připojení k Německu, Mládka prý vyprovokovalo k cestě do obcí nad Litvínovem. „Vyjasnili jsme si, že to byl jen způsob, jak upozornit na problémy v obcích, které by v případě prolomení limitů přišly o nejrychlejší silniční spojení s Mostem,“ uvedl Mládek.
GALERIE
Demonstrace za zachování těžebních limitů
V Horním Jiřetíně si Mládek prohlédl podrobné mapy oblasti. „Co je pro mě trochu nové, je velikost toho území, které, byť nepřímo, bude eventuálně zasaženo tím rozhodnutím. On to zdaleka není jen Horní Jiřetín, ale také město Litvínov,“ řekl ministr, který samotný Litvínov dnes nenavštívil. Jeho starostka Kamila Bláhová (ANO) kvůli tomu neskrývala své rozčílení. Mládek připomněl, že byl v Litvínově před rokem. „Já samozřejmě někdy v budoucnu do Litvínova zajedu,“ uvedl.
Pokud se vláda v létě rozhodne pro prolomení limitů, bude podle Mládka následovat několikaletý schvalovací proces. „Obávám se, že by se do sedmi let, jak si přejí těžaři, jeho ukončení nestihlo,“ uvedl Mládek, který doplnil, že dnes mu byl poprvé předložen návrh Severní energetické na to, aby poloviční podíl společnosti převzal stát. „Budeme se návrhem zabývat,“ řekl ministr.
O prolomení, či neprolomení těžebních limitů by měla vláda rozhodnout do konce června. Původně bylo v plánu, že o energetické koncepci a tedy i o limitech rozhodnou ministři do března. Vláda si ale vyžádala další čas na analýzy. Buřt je toho názoru, že posun nahrává zastáncům prolomení limitů, kteří získali čas na to, aby mohli lobbovat a ovlivnit ministry, poslance a další politiky.
GALERIE
videogallery_517513
O prolomení limitů se v Ústeckém kraji opět diskutuje poté, co ministerstvo průmyslu v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Kromě úplného zachování, nebo naopak úplného prolomení, které by znamenalo celkové zbourání Horního Jiřetína a přilehlých Černic, je ve hře prolomení pouze v dole Bílina nebo v Bílině a částečně v dole ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně.
4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů
- Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
- Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
- Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
- Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)
Těžební limity
Ve vládě nepanuje v postoji k limitům shoda: zatímco ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) podpořil variantu zbourání části Horního Jiřetína a prolomení limitů v Bílině, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve uvedl, že by se měla podporovat varianta, která nebude znamenat bourání domů. Proti prolomení se vyslovil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Prolomení limitů naopak podpořil prezident Miloš Zeman.
Obce, které ustoupily těžbě uhlí
Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.
Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout.
Zmizelé obce